ECLI:CZ:NSS:2022:16.KSS.2.2022:44
sp. zn. 16 Kss 2/2022 - 44
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a členů JUDr. Roberta Waltra, Mgr. Olgy Houžvičkové, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo
Jahelky a doc. JUDr. Jana Svatoně CSc., ve věci kárného navrhovatele předsedy Obvodního
soudu pro Prahu 2, Mgr. Libora Zhřívala proti kárně obviněné Mgr. Kateřině Mlčochové,
soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 2, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti
soudce ze dne 28. 4. 2022
takto:
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele
s e sc hv a l uj e d o ho da o v i ně a k árn ém o p at ř en í
která byla uzavřena v Praze dne 26. 4. 2022 mezi kárným navrhovatelem, předsedou Obvodního
soudu pro Prahu 2, Mgr. Liborem Zhřívalem a kárně obviněnou soudkyní Obvodního soudu
pro Prahu 2 Mgr. Kateřinou Mlčochovou
a
Mgr. Kateřina Mlčochová
nar. X
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2
je v i n n a
podle §19 odst. 1 kárného zákona
že
ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn.
23 C 40/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 22. 6. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D.
pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení
a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení
lhůty až do 20. 9. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek
předala k vypravení účastníkům řízení až dne 20. 9. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho
vypravení o 59 dnů,
47 C 68/2020 u rozsudku vyhlášeného dne 9. 6. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn,
aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení
a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení
lhůty až do 7. 9. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek
předala k vypravení účastníkům řízení až dne 7. 9. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho
vypravení o 59 dnů,
47 C 50/2020 u rozsudku vyhlášeného dne 25. 6. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D.
pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení
a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení
lhůty až do 23. 9. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek
předala k vypravení účastníkům řízení až dne 23. 9. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho
vypravení o 59 dnů,
47 C 10/2020 u rozsudku vyhlášeného dne 7. 5. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn,
aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení
a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení
lhůty až do 5. 8. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek
předala k vypravení účastníkům řízení až dne 5. 8. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho
vypravení o 59 dnů,
23 C 264/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 20. 8. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D.
pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla prodloužena lhůta pro vyhotovení
a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení
lhůty až do 10. 11. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu prodloužena. Rozsudek
předala k vypravení účastníkům řízení až dne 10. 11. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k jeho
vypravení o 50 dnů,
23 C 108/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 18. 5. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D.
pokyn, aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla opětovně prodloužena lhůta
pro vyhotovení a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla
datum prodloužení lhůty až do 16. 8. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu
opakovaně prodloužena. Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 16. 8. 2021,
po uplynutí lhůty k jeho vypravení prodloužené místopředsedkyní soudu do 30. 6. 2021, čímž
překročila zákonnou lhůtu k jeho vypravení o 46 dnů,
31 C 11/2019 u rozsudku vyhlášeného dne 12. 5. 2021 dala rejstříkové vedoucí paní M. D. pokyn,
aby v informačním systému ISAS vyznačila, že byla opětovně prodloužena lhůta pro vyhotovení
a vypravení rozsudku, přičemž rejstříková vedoucí na základě pokynu zanesla datum prodloužení
lhůty až do 10. 8. 2021, aniž by fakticky byla lhůta předsedou soudu opakovaně prodloužena.
Rozsudek předala k vypravení účastníkům řízení až dne 10. 8. 2021, po uplynutí lhůty k jeho
vypravení prodloužené místopředsedkyní soudu do 30. 6. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu
k jeho vypravení o 40 dnů,
t e dy
zaviněně porušila povinnost vyhotovit rozsudek nejpozději do třiceti dnů ode dne vyhlášení
a učinit potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku účastníkům popřípadě jejich
zástupcům do vlastních rukou podle §158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
povinnost rozhodovat bez průtahů podle §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů, a povinnost vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu
funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů podle §80 odst. 1 téhož zákona,
čí mž s p ách al a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.,
a za t o se jí u k lá d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.
k árn é o p at řen í
sní ž e ní pl a t u o 20% na d o b u 9 měs í ců .
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárného
navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně Obvodního soudu
pro Prahu 2, Mgr. Kateřiny Mlčochové, ze dne 28. 4. 2022. V tomto návrhu bylo kárně obviněné
vytýkáno, že jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 nedodržela v celkem sedmi
(ve výroku rozhodnutí specifikovaných) případech lhůtu pro odeslání stejnopisu vyhotovení
rozsudku účastníkům dle §158 odst. 4 o. s. ř. přestože jí byla tato lhůta ve dvou případech
předtím místopředsedkyní soudu prodloužena. Rovněž jí bylo vytýkáno, že ve všech shora
uvedených případech dala pokyn rejstříkové vedoucí, aby v informačním systému pro soudy (dále
jen „ISAS“) vyznačila prodloužení lhůty pro vyhotovení a vypravení rozsudku, aniž byla lhůta
předsedou soudu prodloužena.
[2] Spolu s podaným návrhem byl kárnému senátu předložen dokument s názvem „Dohoda
o vině a kárném opatření“ ze dne 26. 4. 2022. Obsahuje dohodu uzavřenou mezi kárným
navrhovatelem a kárně obviněnou týkající se skutků spočívajících v tom, že kárně obviněná jako
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 zavinila ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeným
jednáním neodůvodněné průtahy a vědomě porušila své povinnosti vyplývající z §158 odst. 4
o. s. ř. ve spojení s §79 odst. 1 a §80 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Kárně obviněná a kárný
navrhovatel shodně prohlásili, že se skutek stal a je kárným proviněním na základě §87 zákona
o soudech a soudcích.
[3] Za tyto skutky navrhl kárný navrhovatel, ve shodě s kárně obviněnou a se zohledněním
judikatury kárných senátů v obdobných věcech, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu
9 měsíců.
[4] Při jednání dne 21. 6. 2022 kárný senát posoudil předloženou dohodu o vině a kárném
opatření a neshledal k ní výhrad. Přítomní účastníci potvrdili, že dohoda vyjadřuje jejich pravou
a svobodnou vůli. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že další dokazování se provádět
nebude (§314q odst. 5 trestního řádu). Kárný senát se zaměřil na posouzení, zda je dohoda
správná a přiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu
a výše navrženého kárného opatření.
[5] Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda byl návrh podán v rámci otevřených lhůt,
vyplývajících z ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. Dospěl přitom k závěru, že objektivní
i subjektivní lhůta byly v daném případě dodrženy. Nedodržení lhůt k vyhotovení a vypravení
rozsudků, jakož i udělování pokynů rejstříkové vedoucí k vyznačení prodloužení této lhůty
se časově váže k období od počátku května 2021 do budoucna. Kárný návrh byl podán v dubnu
2022. Nemůže být proto pochyb o dodržení tříleté objektivní lhůty. Pokud jde o šestiměsíční
subjektivní lhůtu, kárný navrhovatel v návrhu poukázal na to, že kárně obviněná požádala dne
8. 11. 2021 o prodloužení lhůty dle §158 odst. 4 o. s. ř. ve věci sp. zn. 23 C 264/2019 s tím,
že žádala o zpětné prodloužení ke dni 20. 9. 2021 a téhož dne sdělila, že nedisponuje schválenou
žádostí o prodloužení lhůty v dalších šesti jí projednávaných věcech. Následně byl vyžádán
od dozorčí úřednice seznam všech prodloužených rozhodnutí kárně obviněné vyhlášených
v průběhu roku 2021, byla provedena kontrola spisů uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí
a zjištěna specifikovaná pochybení. Kárně obviněná nečinila tyto skutkové okolnosti uvedené
v kárném návrhu spornými a nejsou v rozporu ani s podklady, které ke kárnému návrhu připojil
kárný navrhovatel. Kárný návrh byl podán dne 28. 4. 2022, tedy ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy
se kárný navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Lze jen zmínit,
že v zápisu o ústním projednání ze dne 21. 10. 2021 sp. zn. 40 Spr 7051/2021 nejsou uvedena
žádná konkréta svědčící tomu, že by měl kárný navrhovatel, byť dosud neucelené, informace
o následně zjištěných pochybeních kárně obviněné v konkrétních řízeních. Předmětem ústního
projednání bylo obecné upozornění kárně obviněné na dodržování rozsudkové kázně a zejména
na nepřípustnost pokynů adresovaných vedoucí kanceláře k vyznačení vypravení rozhodnutí
v systému ISAS ještě předtím, že se tak fakticky stalo.
[6] V souzené věci došlo k souběhu dvou kárných provinění, a to zaviněné nečinnosti
soudkyně, který zapříčinila průtahy v řízení tím, že nevyhotovila písemné vyhotovení rozsudku
v sedmi věcech v zákonem stanovených lhůtách, a dále vydání pokynu rejstříkové vedoucí
k záznamu v systému ISAS o tom, že je lhůta k vypracování rozsudku prodloužena, což bylo
v rozporu jak s §158 odst. 4 o. s. ř., tak se skutečností, že předseda soudu žádnou lhůtu
k vypracování rozsudků takto neprodloužil. Ve dvou případech se tak stalo po marném uplynutí
lhůty k vypravení rozsudku prodloužené místopředsedkyní soudu. Fakticky se tak jedná
o vícečinný souběh kárných provinění, projednávaný ve společném řízení (§88 odst. 4 zákona
o soudech a soudcích).
[7] Jako závažnější kárný soud hodnotí zásah do informačního systému a zanesení objektivně
nepravdivých údajů do něj. ISAS, jakožto informační systém, slouží mj. k evidenci některých
procesně významných skutečností, jež se odehrály soudním řízení. Je zásadním nástrojem
dohledu, kontroly a řízení rozhodovací činnosti soudu; jeho prostřednictvím oprávněné osoby
čerpají informace o chodu soudu (výkonu soudnictví) za účelem jejich dalšího použití
s legitimním očekáváním jejich pravdivosti. Jsou-li ale evidované údaje objektivně nepravdivé,
vede to nutně ke snížení, potenciálně až k eliminaci, informační hodnoty systému jako takového.
Oprávněné osoby jsou pak při čerpání informací z informačního systému uváděny v omyl,
v jehož důsledku např. nepřijmou potřebná organizační nebo kontrolní opatření. Jednání soudce,
jež má za cíl zavedení nepravdivého údaje do informačního systému, tak směřuje ke snížení
informovanosti zejména vedení soudu, vede k maření efektivity kontrolní činnosti
a zamezuje přijetí nápravných opatření (shodně rozhodnutí ze dne 23. 11. 2021,
č. j. 13 Kss 4/2021 - 165).
[8] Pokud jde o průtahy při vyhotovování rozsudku, je třeba zdůraznit, že vytýkané jednání
bezpochyby dosahovalo intenzity kárného provinění. Je-li rozhodování v zákonem stanovených
či přiměřených lhůtách považováno za součást práva na spravedlivý proces, nelze nedůvodné
průtahy v řízení, spočívající v této věci v nezákonných prodlevách při vyhotovování písemného
rozsudku hodnotit jinak, než jako zaviněné porušení povinnosti soudce a jako jednání způsobilé
přinejmenším narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, jak to má na mysli ustanovení
§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno
meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen,
má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho
odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů,
které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit (shodně rozhodnutí ze dne
14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 - 74 nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 - 68).
[9] Užívání dohody o vině a kárném opatření jako institutu kárného řízení vycházejícího
z přiměřeného použití dohody o vině a trestu (§314o a násl. trestního řádu) je již zaběhlou praxí
kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců. V rozhodnutí jednoho z nich
ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, bod 12, se uvádí: „Kárný soud považuje možnost uzavřít
dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen
na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce
působí. (…) Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného
problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany
vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné
s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení,
sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“
[10] Kárný senát přihlédl ke konkrétním důvodům, které kárně obviněná předkládala
ke zdůvodnění, proč se kárného provinění dopustila. Reflektoval stanovisko kárně obviněné,
že bezprostředním důvodem nedodržení zákonných lhůt k vypravení rozsudků byla tíživá osobní
situace v inkriminovaném období (úmrtí v rodině a samostatná péče o tři malé děti), jakkoli
ani tyto okolnosti nemohou jednání kárně obviněné ospravedlnit, zejména ve vztahu k typově
závažnějšímu jednání, které jí bylo kladeno za vinu (instrukce spolupracovníků směrem
ke zkreslení údajů v systému ISAS). Současně kárný senát zohlednil i to, že i kárný navrhovatel
akcentoval žádoucí postoj kárně obviněné k tomu, co jí bylo kladeno za vinu. U kárně obviněné
došlo k žádoucí sebereflexi s předpokladem, že k obdobnému jednání již v budoucnu nedojde.
I průběh ústního jednání a projednání kárného návrhu vytváří podle názoru kárného senátu
předpoklad, že si je kárně obviněná vědoma závažnosti pochybení, jichž se dopustila a projednání
kárného návrhu proto splní svůj účel.
[11] Jelikož dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely, vyhovovala zákonným
kritériím, kárný soud ji schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní. Dospěl
k závěru, že dohoda vychází z pochybení kárně obviněné, bere v úvahu podstatné okolnosti věci
a obsahuje kárné opatření nevybočující z mezí přiměřeného. Stran přiměřenosti sjednaného
kárného opatření vycházel kárný senát z dosavadní judikatury kárného soudu, reprezentované
především rozhodnutím ze dne 23. 11. 2021, č. j. 13 Kss 4/2021 - 165, jehož předmětem bylo
co do obsahu i co do četnosti jednání obdobné tomu, čeho se kárně obviněná soudkyně
dopustila. I s ohledem na v označené věci uložené kárné opatření proto považuje nyní sjednané
opatření za zcela přiměřené.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 21. června 2022
Mgr. David Hipšr
předseda kárného senátu