ECLI:CZ:NSS:2022:2.AZS.10.2022:27
sp. zn. 2 Azs 10/2022 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. K., zastoupený
Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
13. 10. 2021, č. j. OAM-359/ZA-ZA11-K02-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2021, č. j. 13 Az 35/2021 - 21,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení
řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
20. 12. 2021, č. j. 13 Az 35/2021 - 21, a rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021, č. j. OAM-
359/ZA-ZA11-K02-2021.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný rozhodl, že žádost žalobce o udělení
mezinárodní ochrany je nepřípustná podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
(dále jen „zákon o azylu“), a řízení bylo podle §25 písm. i) zákona o azylu zastaveno.
[2] Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu, kterou Městský soud v Praze výše
označeným rozsudkem zamítl (dále jen „krajský soud“ a „napadený rozsudek“).
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti ve smyslu
§107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Stěžovatel tento návrh odůvodňuje tím, že nepřiznání odkladného účinku bude mít
dopady do jeho soukromého a rodinného života. Bude muset vycestovat, aniž by měl možnost
se vrátit. Na území České republiky má stěžovatel rodinné zázemí. Jeho družka a nezletilá dcera
zde mají povolen trvalý pobyt. Je v nejlepším zájmu jeho dcery, aby mohla rodina žít společně.
Rodina nemá dostatečné prostředky, aby se mohli navštěvovat vícekrát než jednou ročně.
Ve svém domovském státu nemá žádný stěžovatel majetek ani bydlení. Přiznáním odkladného
účinku přitom nehrozí žádná újma ani narušení veřejného pořádku. V doplnění návrhu
na přiznání odkladného účinku ze dne 24. 2. 2022 stěžovatel poukázal na změnu situace
na Ukrajině, kde na celém území probíhají boje. Jeho návrat proto není možný a hrozila
by mu vážná újma na životě a zdraví, což naplňuje důvody pro přiznání odkladného účinku.
[5] Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 2. 2022 uvedl, že s návrhem na přiznání
odkladného účinku nesouhlasí.
[6] Doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku ze dne 24. 2. 2022 Nejvyšší správní soud
žalovanému k vyjádření nezasílal, jelikož upřednostnil rozhodnutí o návrhu na přiznání
odkladného účinku bez zbytečného odkladu.
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly
v posuzované věci splněny.
[8] Úvodem soud připomíná mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[9] Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek za současného
splnění dvou podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační
stížnosti.
[10] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud
tak shledal návrh důvodným. Z tvrzení stěžovatele je zřejmé, že by mu v případě vycestování
z České republiky hrozila újma nejen v oblasti soukromého a rodinného života, ale i na zdraví
a životě vůbec, a to v souvislosti s aktuální bezpečnostní situací na Ukrajině způsobenou
válečným stavem. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku
dotklo práv třetích osob. Není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[11] Ačkoliv k bezprostřednímu opuštění území České republiky by mohl být stěžovatel
donucen až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, pro stěžovatele
by setrvání znamenalo pobývat na území České republiky nelegálně a vystavit se riziku zákazu
pobytu na území České republiky po určitou dobu, který je se správním vyhoštěním pravidelně
spojen (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100).
Tato skutečnost tedy není překážkou přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[12] Nejvyšší správní soud proto stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační stížnosti
se tak pozastavují účinky napadeného rozsudku krajského soudu i jemu předcházejícímu
správnímu rozhodnutí.
[13] Soud však připomíná, že může přiznání odkladného účinku i bez návrhu zrušit,
ukáže-li se v průběhu řízení, že pro jeho přiznání nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí
odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.). Z tohoto usnesení rovněž nelze
dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. března 2022
Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu