ECLI:CZ:NSS:2022:2.AZS.111.2022:40
sp. zn. 2 Azs 111/2022 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: E. E. A. M. E.,
zastoupeného Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, Praha 4,
proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,
se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 1. 2022,
č. j. CPR-27998-6/ČJ-2021-930310-V244, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2022, č. j. 34 A 12/2022 - 18,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Soud v yz ýv á žalobce, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek Krajského soudu
v Brně ze dne 13. 4. 2022, č. j. 34 A 12/2022 - 18.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila
rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odboru cizinecké policie, ze dne
8. 9. 2021, č. j. KRPB-162109-20/ČJ-2021-060022-SVZ, jímž bylo žalobci podle §119 odst. 1
písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění na dobu 2 roky
a stanovena doba k vycestování do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Důvodem
vydání rozhodnutí o správním vyhoštění byl neoprávněný pobyt žalobce.
[2] Žalobu proti napadenému rozhodnutí krajský soud zamítl v záhlaví označeným
rozsudkem, proti němuž žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 4. 5. 2022 podal blanketní kasační
stížnost, v níž zároveň navrhl, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Podle stěžovatele mu v případě
realizace správního vyhoštění hrozí újma spočívající v nepřiměřeném zásahu do soukromého
a rodinného života a práva na spravedlivý proces, jelikož nebude moci v řízení vystupovat a být
v úzkém kontaktu se svým zástupcem. Bude-li muset stěžovatel opustit území, nebude mít
pro něj pozitivní rozhodnutí soudu žádný význam. Přiznání odkladného účinku se nedotkne
žádných práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. V případě správního vyhoštění
je újma hrozící stěžovateli zřejmá z povahy samotného rozhodnutí.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že stěžovatel bude
v řízení zastoupen advokátem a jeho osobní přítomnost na území České republiky není nezbytná.
Lze využít institutu povolení vstupu podle §122 zákona o pobytu cizinců. Práva na soukromý
a rodinný život nelze v obecné rovině zneužívat. Setrvání stěžovatele na území České republiky
žalovaný považuje za rozporné s veřejným zájmem. Stěžovatel se na území dostal pomocí
převaděčů v úkrytu s cílem pobývat v Itálii.
[4] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a dospěl k závěru,
že podmínky pro vyhovění tomuto návrhu podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny.
[5] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[7] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[8] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně
individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Pokud
jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu
s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu, případně
z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti. Rozhodnutí o odkladném účinku je rozhodnutím
předběžné povahy, kterým Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá (ani nemůže předjímat)
výsledek meritorního posouzení věci.
[9] Stěžovatel ve svém návrhu uvedl, že nucené vycestování by pro něj znamenalo újmu
na právu na spravedlivý proces pro znemožnění osobního kontaktu s jeho zástupcem. Ohledně
nepřiměřeného zásahu do práva na soukromý a rodinný život neuvedl nic, pouze zásah obecně
konstatoval.
[10] Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020,
č. j. 8 Azs 339/2019 - 38 „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o
kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu
nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti (§107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.).“
[11] Z odůvodnění návrhu nevyplývá, jaké skutečnosti stěžovatel považuje za individuální
okolnost, která by ve smyslu usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020
č. j. 8 Azs 339/2019 - 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, byla podkladem pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti z důvodů nerušeného výkonu práva na spravedlivé soudní řízení.
Ohledně svého soukromého a rodinného života nic netvrdí. Není úkolem ani oprávněním soudu
za účastníka dohledávat či domýšlet důvody či konkrétní okolnosti, které by měly svědčit jeho
požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku, ať už ze správního spisu
či spisu soudního. Naopak, takový postup je soudu zapovězen (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 7. 6. 2018, č. j. 1 As 170/2018 - 46).
[12] V nyní projednávané věci zároveň z ničeho nevyplývá, že by se stěžovatel nemohl
z domovského státu spojit se svým advokátem prostřednictvím celé řady prostředků
umožňujících efektivní komunikaci na dálku, a zajistit tak, že jeho zástupce bude náležitě
informován o všech podstatných skutečnostech a jeho vůli. Takový postup je ostatně v době
rozvinutých informačních technologií zcela běžný.
[13] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že stěžovatel netvrdil, a tím méně prokázal,
že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti
(vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám).
[14] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Pro úplnost
soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem
nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
II.
[15] Stěžovatel ve své kasační stížnosti neuvedl, jaké jsou konkrétní důvody jeho podání.
[16] Nejvyšší správní soud připomíná, že formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek)
je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti. Stěžovatel prostřednictvím námitek
vymezí okruh přezkumu rozsudku městského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu,
který je uplatněnými důvody vázán [§109 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“)]. Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, proto nelze projednat.
[17] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58 (publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS),
v němž mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů,
úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí
či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat
o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační
stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozsudku krajského soudu, neboť podstatou řízení
o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[18] Nesplňuje-li kasační stížnost všechny náležitosti podle §106 odst. 1 s. ř. s., je v takových
případech povinností soudu vyzvat stěžovatele k odstranění nedostatků kasační stížnosti
spočívajících v absenci důvodů stížnosti s tím, že musí být doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení s výzvou (§106 odst. 3 s. ř. s.).
[19] Veškeré písemnosti je třeba zaslat ke sp. zn. 2 Azs 111/2022 na adresu Nejvyšší správní
soud, Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu
(podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li ve stanovené lhůtě vyhověno výzvě k odstranění vad kasační stížnosti a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. od m ít n e .
V Brně dne 3. června 2022
Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu