ECLI:CZ:NSS:2022:3.AS.139.2022:22
sp. zn. 3 As 139/2022 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobce: M. D., zastoupený
Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému:
Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o přezkoumání
rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2020, č. j. 1019/2020-160-SPR/3, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2022, č. j. 13 A 44/2020 - 19,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) rozsudek
specifikovaný v záhlaví, jímž Městský soud v Praze zamítl jeho žalobu proti výše uvedenému
rozhodnutí žalovaného, kterým podle §92 odst. 1 správního řádu jako opožděné zamítl
jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 10. 2014,
č. j. MHMP 1509055/2014/Kou.
[2] Výrokem I. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2022,
č. j. 3 As 139/2022 - 14, byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za podání kasační
stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení uvedeného usnesení a současně byl poučen
o následcích spojených s nevyhověním uvedené výzvě. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele
doručeno dne 2. 6. 2022. Lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (tj. 2. 6. 2022),
a marně uplynula dne 17. 6. 2022 [§40 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“)]. Stěžovatel však do dnešního dne soudní poplatek neuhradil.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká
poplatková povinnost samotným podáním kasační stížnosti. V souladu s §7 odst. 1 téhož zákona
se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatel
soudní poplatek nezaplatil při podání kasační stížnosti, zdejší soud jej vyzval k zaplacení
soudního poplatku v (dodatečně) stanovené lhůtě patnácti dnů, jak předpokládá §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích. Citované ustanovení zákona o soudních poplatcích rovněž ukládá
soudu povinnost zastavit řízení po marném uplynutí (dodatečné) lhůty stanovené soudem
k zaplacení soudního poplatku, přičemž k případnému zaplacení poplatku po marném uplynutí
této lhůty se nepřihlíží.
[4] Nejvyšší správní soud tedy podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané větou druhou
ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 23. června 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu