ECLI:CZ:NSS:2022:3.AS.150.2020:80
sp. zn. 3 As 150/2020 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: B. V.,
zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem Sladkovského 13, Kolín,
proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6,
Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28.
4. 2020, č. j. 5 A 207/2017-91,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
rozsudku Městského soudu v Praze, kterým městský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí
žalovaného, jímž ministryně pro místní rozvoj zamítla stěžovatelem podaný rozklad a potvrdila
rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 4. 8. 2017, č. j. MMR-23166/2017-83/1606.
Ministerstvo pro místní rozvoj jako prvostupňový správní orgán tímto rozhodnutím zamítlo
žalobcovu žádost o obnovu řízení, v němž mu byla uložena pořádková pokuta ve výši 500 Kč.
[2] Stěžovatel požádal dne 8. 3. 2022 Nejvyšší správní soud o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Jelikož stěžovatel v návrhu neuvedl žádné důvody, které by odůvodňovaly
přiznání odkladného účinku, Nejvyšší správní soud jej vyzval usnesením ze dne 9. 3. 2022,
č. j. 3 As 150/2020-59, aby svůj návrh odůvodnil. Ke splnění této povinnosti mu stanovil lhůtu
15 dnů. Usnesení s výzvou bylo stěžovateli doručeno dne 16. 3 2022, poslední den patnáctidenní
lhůty tak připadl na čtvrtek 31. 3. 2022. Stanovenou lhůtu Nejvyšší správní soud z důvodu
pracovní neschopnosti stěžovatelova zástupce prodloužil usnesením ze dne 28. 3. 2022, č. j.
3 As 150/2020-64, do 7. 4. 2022 včetně. Stěžovatel následně prostřednictvím podání ze dne 28.
3. 2022, jež bylo soudu doručeno dne 1. 4. 2022, požádal Nejvyšší správní soud o další
prodloužení této lhůty. Nejvyšší správní soud tuto žádost stěžovatele zamítl usnesením ze dne
5. 4. 2022, č. j. 3 As 150/2020-68, neboť neshledal žádné vážné omluvitelné důvody
pro prodloužení již jednou prodloužené lhůty.
[3] Stěžovatel v návaznosti na výše uvedené zaslal Nejvyššímu správnímu soudu odůvodnění
svého návrhu, ve kterém uvedl, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj
znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám a odkladný účinek nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel následně
vylíčil skutkové okolnosti tak, jak již učinil v kasační stížnosti, zejména popisuje podvod, jež měl
proběhnout v rámci stavebního řízení vedeného stavebním úřadem X pod č. j. výst. 1317/13-Ob.
V této souvislosti uvádí, že se na základě předvolání dostavil k jednání, na kterém mu byla
předložena prezenční listina, kterou stěžovatel podepsal a následně mu bylo sděleno, že se
jednání nekoná. Stěžovatel pak zjistil, že předmětná prezenční listina měla být zneužitá.
Stěžovatel dále v textu uvedl různé informace především o své žádosti o sjednání nápravy v dané
věci, o uložení pořádkové pokuty ve výši 500,- Kč a o exekučním řízení. V závěru odůvodnění
svého návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pak sdělil, že důvody odkladného
účinku spatřuje v tom, že mu neměla být uložena pořádková pokuta, ani vedeno exekuční řízení,
neboť se v případě výše uvedeného stavebního řízení č. j. výst. 1317/13-Ob mělo dle jeho tvrzení
jednat o korupci.
[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) kasační
stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele kasační
stížnosti přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně.
[6] Z uvedeného vyplývá, že kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek pouze výjimečně,
pokud stěžovatel prokáže, že újma, která mu hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům
bagatelní, nýbrž významná a jejíž vznik je v příčinné souvislosti s neprodleným výkonem či jiným
právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb., NSS).
[7] Ve světle výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel ve svém návrhu
de facto zopakoval zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku obsažené
v §73 odst. 2 s. ř. s. a uvedl další informace, jež ovšem působí do značné míry zmatečně
či nesrozumitelně, bez konkrétní vazby na samotný návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Jím tvrzené okolnosti podle kasačního soudu bez bližšího zdůvodnění nepředstavují
výjimečný a mimořádný důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jinak řečeno,
tato tvrzení nemohou být důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Není
úlohou tohoto soudu, aby argumentaci za stěžovatele domýšlel nebo aby v jím uplatněné kasační
argumentaci dohledával, které argumenty by mohly svědčit pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Jak je uvedeno výše, byl to právě stěžovatel, kdo byl povinen řádně
specifikovat, jaká konkrétní újma mu hrozí a svá tvrzení odpovídajícím způsobem doložit.
To se však nestalo.
[8] Nadto je nezbytné uvést, že v nyní projednávané věci jsou předmětem soudního
přezkumu rozhodnutí vydaná v rámci řízení o obnově, nikoliv rozhodnutí vydaná v samotném
řízení o uložení pokuty stěžovateli. Případné přiznání odkladného účinku by tak nemělo žádný
procesní důsledek na rozhodnutí o uložení pokuty, ani jiný dopad do právní sféry stěžovatele.
[9] Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neprokázal, že by výkon napadeného
rozsudku pro něj znamenal újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s §107, větou druhou
s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Pro úplnost kasační
soud uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 4. května 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu