ECLI:CZ:NSS:2022:3.AS.157.2022:26
sp. zn. 3 As 157/2022 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce J. K., zastoupeného
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Kolín, Legerova 148, proti žalovanému
Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 4. 2022, č. j. 22
A 2/2021-30,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Včasnou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 12. 2020, č. j. MSK 146246/2020. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 29. 9. 2020,
č. j. SMO/546890/20/DSČ/LipK-BS, kterým byly zamítnuty námitky stěžovatele proti
provedení záznamu bodů v registru řidičů. Kasační stížnost stěžovatel spojil s návrhem
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“).
[2] Stěžovatel svůj návrh odůvodnil tím, že výkonem rozhodnutí by mu vznikla
nenapravitelná újma spočívající v nemožnosti výkonu jeho podnikatelské činnosti, kterou
je poskytování projekční, inženýrské a poradenské činnosti ve stavebnictví a s tím související
návštěvy u zákazníků. Stěžovatel pracuje jako OSVČ a je jednatelem společnosti SMART
POCKET, s. r. o. Řidičské oprávnění je pro stěžovatele nezbytné i z důvodu péče o rodiče,
kteří dle jeho čestného prohlášení žijí odděleně, a jejichž zdravotní stav vyžaduje zajištění
každodenní péče stěžovatelem (obstarávání nákupů, léků a doprava k lékařům). Stěžovatel dále
uvádí, že přiznáním odkladného účinku nebude ohrožen veřejný zájem; přestupky, na základě
nichž dosáhl 12 bodů, nebyly závažné a nelze v nich spatřovat ohrožení ostatních účastníků
silničního provozu. K osvědčení svých tvrzení doložil stěžovatel výpis z obchodního
a živnostenského rejstříku a lékařské zprávy popisující zdravotní stav jeho rodičů Z. K. a J. K.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí
o tomto návrhu ponechává zcela na úvaze soudu.
[4] Nejvyšší správní soud úvodem předesílá, že institut odkladného účinku má zcela
mimořádnou povahu. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není
řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek bez dalšího očekávat.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním
rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, není-li následně zákonným postupem
zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy,
které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[5] Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (toto ustanovení se užije přiměřeně v řízení
o kasační stížnosti – viz §107 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud při rozhodování o návrhu
na přiznání odkladného účinku tedy reflektuje na jedné straně hledisko veřejného zájmu,
při současném porovnání újmy stěžovatele (nebude-li odkladný účinek přiznán), s možnou újmou,
která by mohla vzniknout jiným osobám (bude-li odkladný účinek přiznán), jako hledisko druhé.
K přiznání odkladného účinku může tedy kasační soud přistoupit teprve poté, osvědčí-li
stěžovatel, že jeho újma, jako důsledek nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, by byla
nepoměrně větší oproti případně újmě jiné osoby, bylo-li by takovému návrhu vyhověno,
a současně teprve poté, co vyloučí kolizi odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.
[6] Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně
individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu.
Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není
v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu,
případně z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti. Rozhodnutí o odkladném účinku
je rozhodnutím předběžné povahy, kterým Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá (ani nemůže
předjímat) výsledek meritorního posouzení věci.
[7] Při posouzení stěžovatelova návrhu Nejvyšší správní soud zohlednil skutečnost,
že na základě obdobných důvodů byl v dané věci krajským soudem přiznán odkladný účinek
již jeho žalobě (usnesení ze dne 4. 2. 2021, č. j. 22 A 2/2021-17). Nejvyšší správní soud, stejně
jako krajský soud, akceptoval tvrzení stěžovatele, že pozbytí řidičského oprávnění by mu fakticky
znemožnilo dopravovat své nemocné rodiče k lékařům a poskytovat jim péči. Stěžovatel tyto
skutečnosti dostatečně prokázal, a to zejména předloženými lékařskými zprávami, z nichž je tato
potřeba zjevná. Stěžovatel dále uvedl, že podniká jako OSVČ a mezi jeho pracovní náplň spadají
služební cesty. Tato skutečnost byla doložená výpisem z obchodního a živnostenského rejstříku.
Lze tedy důvodně usuzovat, že nemožnost řídit motorové vozidlo by pro stěžovatele
představovala rovněž silnou komplikaci při výkonu jeho podnikatelské činnosti, tj. zajišťování
jeho obživy. Konečně kasační soud přihlédl i k tomu, že proti přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ničeho nenamítá ani žalovaný.
[8] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dále nehrozí újma jiným osobám,
neboť napadené rozhodnutí se týká toliko žalobce. Pokud jde o kritérium veřejného zájmu,
Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně společnosti před působením řidičů,
kteří soustavně porušují předpisy upravující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Tento veřejný zájem nicméně v daném případě nepřeváží nad dopady odebrání řidičského
oprávnění na mobilitu stěžovatele, u něhož je s ohledem na zdravotní stav jeho rodičů a výkon
jeho podnikatelské činnosti řízení motorového vozidla nezbytné. Stěžovateli lze přisvědčit
také v tom, že přestupky, kterých se v minulosti při řízení motorového vozidla dopustil
(porušení držení hovorového zařízení za jízdy, opakované překročení nejvyšší povolené rychlosti
o 20, respektive 17 km/h a následně o 13, respektive 10 km/h a nerespektování světelného
signálu „Stůj“) nepatří mezi nejvíce společensky nebezpečné. Odklad vykonatelnosti přitom nic
nezmění na nekompromisním dopadu nekázně stěžovatele v případě, že jeho kasační stížnost
nebude shledána důvodnou. O věcných aspektech kasační stížnosti však bude teprve rozhodnuto.
[9] S ohledem na to na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s., ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s., kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nicméně Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 14. července 2022
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu