ECLI:CZ:NSS:2022:3.AS.393.2021:18
sp. zn. 3 As 393/2021 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobce: Mgr. F. Š.,
proti žalovanému: Statutární město Olomouc, se sídlem Horní náměstí 583, Olomouc, o
ochraně proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti o poskytnutí informací podle zákona č.
106/1999 Sb., o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky
v Olomouci ze dne 24. 11. 2021, č. j. 60 A 26/2021-21,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) usnesení
specifikované v záhlaví, jímž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci vzhledem
k nezaplacení soudního poplatku podle §47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
zastavil řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného.
[2] Poté, co byl výrokem I. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 12. 2021,
č. j. 3 As 393/2021-11, stěžovatelův návrh na osvobození od soudních poplatků zamítnut, byl
stěžovatel výrokem III. téhož usnesení vyzván k zaplacení soudního poplatku za podání kasační
stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení a současně byl poučen o následcích
spojených s nevyhověním uvedené výzvě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne
7. 1. 2022. Lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet následujícího dne
(§40 odst. 1 s. ř. s.) a marně uplynula v pondělí dne 24. 1. 2022 (§40 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel
však do dnešního dne soudní poplatek neuhradil.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká
poplatková povinnost samotným podáním kasační stížnosti. V souladu s §7 odst. 1 téhož zákona
se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatel
soudní poplatek nezaplatil při podání kasační stížnosti, zdejší soud jej vyzval k zaplacení
soudního poplatku v (dodatečně) stanovené lhůtě patnácti dnů, jak předpokládá
§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Citované ustanovení zákona o soudních poplatcích
rovněž ukládá soudu povinnost zastavit řízení po marném uplynutí (dodatečné) lhůty stanovené
soudem k zaplacení soudního poplatku, přičemž k případnému zaplacení poplatku po marném
uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
[4] Nejvyšší správní soud tedy podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané větou druhou
ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 10. února 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu