ECLI:CZ:NSS:2022:3.AS.53.2022:11
sp. zn. 3 As 53/2022 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Krajský soud v Ostravě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava, o
přezkoumání usnesení žalovaného ze dne 13. 10. 2021, č. j. 25 A 188/2021-6, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, č. j. 25 A 242/2021-7,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě
domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného. Krajský soud žalobu
z důvodu nedostatku pravomoci odmítl.
[2] Podle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“) „[s]oudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné
správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou
nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob
v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“).
[3] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.“
[4] V předložené věci stěžovatel napadl žalobou rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení
o žalobě podané stěžovatelem v jiné věci. Soudní řád správní však umožňuje fyzickým
a právnickým osobám napadnout žalobou pouze rozhodnutí vydaná správními orgány v oblasti
veřejné správy (srov. odstavec 2). Soudy ale při rozhodování o subjektivních právech fyzických
a právnických osob vykonávají soudnictví. Nerozhodují proto v oblasti veřejné správy a nelze
je tak při výkonu této činnosti považovat za správní orgány. Jejich rozhodnutí proto nelze
napadnout žalobou.
[5] Podání, které stěžovatel označil jako žaloba a které adresoval krajskému soudu, směřovalo
proti rozhodnutí soudu a nikoli proti rozhodnutí správního orgánu. Je proto zřejmé,
že toto podání nebylo vůbec způsobilé řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zahájit.
Krajský soud proto mohl stěžovatele o této skutečnosti vyrozumět neformálním přípisem a věc
bez dalšího založit. Rozhodnutím o odmítnutí nezpůsobilého návrhu poskytl krajský soud
stěžovateli určitý procesní nadstandard, který však nemůže neexistenci návrhu jako jednu
z podmínek řízení zhojit.
[6] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti takovémuto usnesení
nepovažuje za kasační stížnost podanou proti usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu
§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., neboť o návrh se v tomto případě vůbec nejednalo. Stěžovatelova
kasační stížnost je z tohoto důvodu nepřípustná ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s., a proto ji Nejvyšší
správní soud podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
[7] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, z něhož vyplývá, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 4. března 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu