ECLI:CZ:NSS:2022:4.AS.129.2022:33
sp. zn. 4 As 129/2022 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: K M K GRANIT, a.s.,
IČ 46884556, se sídlem Mírová 545, Krásno, zast. JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou,
se sídlem Platnéřská 191/2, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí,
se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: DIAMO,
státní podnik, IČ 00002739, se sídlem Máchova 201, Stráž pod Ralskem, o žalobě
proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 26. 10. 2020, č. j. MZP/2020/430/833,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
30. 3. 2022, č. j. 17 A 133/2020 - 43, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se uk l á dá zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení
Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Ministr životního prostředí (dále jen „ministr“) rozhodnutím ze dne 26. 10. 2020,
č. j. MZP/2020/430/833, podle §152 odst. 6 písm. b) ve spojení s §90 odst. 5 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil
rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2020, č. j. MZP/2020/530/251, kterým byla ve společném
řízení podle §4a odst. 3 ve spojení s §4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
(dále jen „geologický zákon“), zamítnuta žádost žalobkyně o stanovení průzkumného území
Pernink a současně bylo toto průzkumné území podle §4 odst. 1 geologického zákona stanoveno
osobě zúčastněné na řízení, a to pro vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazených nerostů,
z nichž je možnost vyrábět kovy (Li, Rb, Cs, Sn, W, Nb, Ta), a ložiska vyhrazeného nerostu
živcová surovina na dobu dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí.
[2] Toto rozhodnutí ministra napadla žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze
(dále jen „městský soud“), který ji zamítl rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. 17 A 133/2020 - 43.
[3] Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost
společně s návrhem na přiznání odkladného účinku. V jeho odůvodnění stěžovatelka uvedla,
že by jí nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vznikla vážná újma. Vzhledem k tomu,
že rozhodnutím ministra bylo pravomocně stanoveno osobě zúčastněné na řízení průzkumné
území na dobu dvou let, a vzhledem k aktuální vytíženosti Nejvyššího správního soudu by již byla
v době meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti věc obsoletní. Osoba zúčastněná na řízení
totiž do té doby zřejmě dokončí průzkum relevantního území a svá práva beze zbytku k újmě
stěžovatelky využije. V důsledku popsaného tak má kasační stížnost význam jen tehdy, bude-li
jí zároveň přiznán odkladný účinek.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejprve
zopakoval relevantní okolnosti případu. Uvedl, že rozhodnutí ministra nabylo právní moci již dne
30. 10. 2020, stěžovatelka tak nesmyslně žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
po více než roce a půl. Nadto je zřejmé, že stanovením průzkumného území automaticky není
povolena těžba. Jeho účelem je vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, který je povinna
osoba zúčastněná na řízení provádět v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí ministra
již rok a půl, aniž by stěžovatelce vznikla jakákoli újma. Na základě uvedeného tak žalovaný
uzavřel, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebyly splněny,
jelikož stěžovatelka neosvědčila, že by pro ni výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly újmu. Žalovaný doplnil, že ačkoli je žalobou napadené rozhodnutí již delší dobu
pravomocné, stěžovatelka netvrdí, že by jí jeho výkonem vznikla újma. S přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti tak nesouhlasí.
[5] Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřila.
[6] Nejvyšší správní soud zjistil, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou. Přistoupil proto k jeho věcnému posouzení
podle §73 ve spojení s §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[7] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter
institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní
ochrana žalobce jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něho nepříznivého
soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015,
č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[9] Stěžovatelka v odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zejména
konstatovala, že v době meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu by již mohla být její
kasační stížnost bezpředmětná. V té době by totiž osoba zúčastněná na řízení dokončila průzkum
relevantního území, a využila tak beze zbytku práva, kterého se stěžovatelka domáhá v řízení
před správními soudy.
[10] Nejvyšší správní soud k uvedenému tvrzení konstatuje, že nelze pominout skutečnost,
podle níž rozhodnutí ministra nabylo právní moci již dne 30. 10. 2020, tj. před více než rokem
a půl. Přitom až dosud stěžovatelka proti výkonu pro ni nepříznivého správního rozhodnutí
nijak nebrojila a ani nenamítala vznik nepoměrně větší újmy, než která může vzniknout jiným
osobám. Průzkumné území bylo osobě zúčastněné na řízení stanoveno po dobu dvou let
od právní moci rozhodnutí ministra, tj. do 30. 10. 2022.
[11] Jiné důvody návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelka neuvedla.
Nadto nijak konkrétně nespecifikovala, jakou konkrétní újmu jí měl okamžitý výkon rozhodnutí
ministra způsobit. V této souvislosti je totiž nutno zopakovat vyjádření žalovaného,
že stanovením průzkumného území není automaticky povolena těžba. Tu lze totiž povolit
v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, až na základě výsledků
průzkumu stanovením dobývacího prostoru, jež se řídí podmínkami stanovenými v §24 až §33
téhož zákona.
[12] Pokud odkazovanou újmou stěžovatelka mínila majetkovou škodu v důsledku nemožnosti
provádět průzkum relevantního území, Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že dosud není jasné,
zdali se v předmětném průzkumném území nacházejí předpokládaná ložiska nerostů. Z tvrzení
stěžovatelky tak není zřejmé, jakou konkrétní nepoměrně větší újmu, než která by mohla být
přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti způsobena jiným osobám, tj. zejména osobě
zúčastněné na řízení, jíž bylo průzkumné území stanoveno, jí měl výkon žalobou napadeného
rozhodnutí způsobit. Stěžovatelka ani nevysvětlila, z jakých důvodů by v důsledku nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti její újma nepoměrně převážila újmu na právech vzniklou
osobě zúčastněné na řízení, přiznal-li by soud odkladný účinek kasační stížnosti, a zasáhl
tak do právní moci rozhodnutí ministra.
[13] V posuzovaném případě je proto zřejmé, že stěžovatelka neosvědčila naplnění první
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti o nepoměrně větší újmě. Na základě
výše uvedeného Nejvyšší správní soud uzavírá, že není naplněna základní podmínka pro přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy vznik újmy na straně stěžovatelky spočívající
v hrozbě vážné újmy jejímu důležitému zájmu. Jinak řečeno nyní projednávaná věc není
specifickým případem, který by odůvodňoval zásah Nejvyššího správního soudu do jinak
pravomocného rozhodnutí městského soudu ještě před věcným posouzením kasační stížnosti.
Nebylo již tedy třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato první podmínka musela být
naplněna kumulativně.
[14] Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. zamítl. Tím Nejvyšší správní soud
žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[15] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním
návrhu na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen
vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh
na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč.
Tento soudní poplatek nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zaplacen, a proto Nejvyšší správní soud stěžovatelce uložil, aby tento poplatek uhradila a určil
jí k tomu lhůtu tří dnů od právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. i) a §7 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb.].
[16] Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
• vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
• bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby je: 1040412922.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutné do zprávy
pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.
Nebude-li soudní poplatek na podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
ve stanovené lhůtě zaplacen, soud jej bude vymáhat.
V Brně dne 6. června 2022
JUDr. Jiří Palla v. r.
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn.: 4 As 129/2022
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ