ECLI:CZ:NSS:2022:4.AS.375.2021:73
sp. zn. 4 As 375/2021 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: A. Š., zast. Mgr. Jiřím
Zájedou, advokátem, se sídlem Zahradnická 38, Blatná, proti žalovanému: Krajský úřad
Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na
řízení I) EG.D, a.s., IČ 28085400, se sídlem Lidická 1873/36, Brno, II) Ředitelství silnic a dálnic
ČR, státní příspěvková organizace, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, zast. JUDr. Danielem
Volopichem, advokátem, se sídlem Vlastina 602/23, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 17. 8. 2021, č. j. 102823/2021/KUSK, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na
řízení II) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2021, č. j. 43 A 72/2021 - 54, o
návrhu osoby zúčastněné na řízení II) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a návrh na přiznání odkladného účinku
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2021, č. j. 102823/2021/KUSK, podle §24 odst. 3
zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
(zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 169/2018 Sb., ve spojení s §4a odst. 1 zákona
č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění zákona č. 169/2018 Sb. (dále jen „liniový
zákon“), rozhodl o omezení vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. č. X v k. ú. M.
v rozsahu práva odpovídajícího věcnému břemenu, a to pro účely realizace veřejně prospěšné
stavby rychlostní silnice (dálnice) s názvem „R4 (04) Mirotice, rozšíření“.
[2] Toto rozhodnutí napadla žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Praze, který rozsudkem
ze dne 26. 10. 2021, č. j. 43 A 72/2021 - 54, uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Proti tomuto rozsudku podala osoba zúčastněná na řízení II. (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost společně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V jeho odůvodnění
stěžovatelka uvedla, že napadený rozsudek krajského soudu představuje závažné ohrožení jejích
práv. Na dotčeném úseku dálnice D4 totiž již byla zahájena výstavba, přičemž realizace
stavebního objektu č. 501 - Přeložka VTL plynovodu, za jehož účelem je zřizováno věcné
břemeno ve vztahu k pozemku žalobkyně, koliduje se zajištěním výstavby stavebních objektů
č. 101 - Rychlostní silnice D4 a č. 122 - Místní komunikace Mirotice. Při provádění výkopových
prací na stavebních objektech č. 101 a č. 122 zároveň hrozí porušení vedení plynovodu. Realizace
stavebního objektu č. 501 tak musí být dokončena před zahájením výkopových prací
na stavebních objektech č. 101 a č. 122. Zahájení zemních prací na stavebním objektu č. 101
je pak plánováno již na 31. 3. 2022, v důsledku čehož je nutné pravomocné zřízení věcného
břemene ve vztahu k pozemku žalobkyně. V případě pozdní realizace přeložky
plynovodu pak hrozí zpoždění výstavby zmíněného stavebního objektu č. 101 a následně
i stavebního objektu č. 122, a tedy i zpoždění se zprovozněním celého úseku dálnice D4
s názvem „Mirotice - rozšíření“ i se zprovozněním navazující části dálnice D4 v úseku s názvem
„Lety - Mirotice“. V této souvislosti stěžovatelka odkázala na uzavřenou koncesionářskou
smlouvu a harmonogram výstavby.
[4] Stěžovatelka dále zdůraznila, že s žalobkyní o zřízení věcného břemene jednala již od roku
2018, přičemž žádost o vyvlastnění podala na začátku roku 2020. Přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti se současně nepřiměřeně nedotkne práv žalobkyně, jelikož koridor zřizovaného
věcného břemene je poměrně úzký a nachází se toliko na menší části pozemku žalobkyně, která
jej bude moci i v průběhu realizace stavebních prací v jeho převážné části zemědělsky
obhospodařovat. Navíc v případě omezení práv při realizaci stavebního objektu č. 501
je stěžovatelka povinna žalobkyni za veškeré poškozené plodiny a ornici poskytnout odpovídající
náhradu škody. Potenciální škody hrozící žalobkyni jsou však nesrovnatelné se škodami,
které hrozí stěžovatelce v důsledku pozdní realizace předmětných stavebních objektů. Po uložení
VTL plynovodu na dotčený pozemek jej bude moci žalobkyně již plnohodnotně využívat.
Uvedené potvrzuje rovněž skutečnost, že v minulosti již žalobkyně svůj pozemek obdobnými
věcnými břemeny zatížila. Stěžovatelka uzavřela, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je zcela v souladu s veřejným zájmem na řádné a včasné realizaci prioritní stavby dálnice D4.
[5] Účastníci řízení a další osoba na řízení zúčastněná se k návrhu na přiznání odkladného účinku
nevyjádřili.
II. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud zjistil, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou. Přistoupil proto k jeho věcnému posouzení
podle §73 ve spojení s §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[7] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter
institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní
ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015,
č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[9] Nejvyšší správní soud nejprve k argumentu stěžovatelky, že realizací přeložky VTL plynovodu
na předmětném pozemku, resp. zřízením odpovídajícího věcného břemene, by žalobkyně
nebyla nijak omezena na jejích právech k pozemku, konstatuje, že tato argumentace směřuje
k samotné podstatě věci a její posouzení by fakticky představovalo předběžné posouzení
důvodnosti kasační stížnosti. Stěžovatelka totiž jinak řečeno tvrdí, že zřízení věcného břemene
na pozemku žalobkyně nepřiměřeně nezasahuje do jejích práv k pozemku, který zemědělsky
obhospodařuje, přičemž takové omezení by nepředstavovaly ani stavební a výkopové práce,
jelikož by probíhaly pouze na úzké části pozemku žalobkyně, v důsledku čehož převažuje
zájem na pravomocném zřízení předmětného věcného břemene. V posuzovaném případě
je však zřejmé, že krajský soud posuzoval právě zákonnost rozhodnutí žalovaného o omezení
vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. č. X v k. ú. M. v rozsahu práva odpovídajícího
věcnému břemeni, a to zejména s ohledem na možné alternativní způsoby vedení přeložky VTL
plynovodu, které navrhovala žalobkyně. Popsaná argumentace stěžovatelky se tak týká zejména
otázky zákonnosti rozhodnutí krajského soudu, která není a ani nemůže být důvodem pro
přiznání odkladného účinku, neboť při rozhodování o tomto návrhu soud nijak nepředjímá
rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2012, č. j. 5 As
144/2012 - 27).
[10] Vyvlastnění, respektive v posuzovaném případě zřízení věcného břemene na pozemku
žalobkyně, je závažným zásahem do jejího vlastnického práva a realizace vyvlastnění pro ni může
znamenat nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám. Stěžovatelka přitom
tvrdí, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by došlo ke zpoždění realizace
úseku rychlostní silnice (dálnice) s názvem „R4 (04) Mirotice, rozšíření“ a souvisejících
stavebních objektů. Pokud by totiž před samotným zahájením realizace stavebních objektů č. 101
a č. 122 nebyla realizována přeložka VTL plynovodu na pozemku žalobkyně, jejíž umístění brání
realizaci zmíněných stavebních objektů, stavební práce na nich by bylo potřeba
odložit, čímž by došlo ke zpoždění se zahájením užívání předmětného úseku dálnice D4.
V této souvislosti stěžovatelka zdůraznila, že o zřízení věcného břemene s žalobkyní jednala
již od roku 2018, přičemž příslušný návrh podala na začátku roku 2020; vzniklé průtahy
tak stěžovatelka nijak nezavinila.
[11] V projednávaném případě je však zřejmé, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
by došlo k nepoměrně většímu zásahu do práv žalobkyně k dotčenému pozemku. V průběhu
předešlých řízení se totiž domáhala alternativní varianty umístění vedení VTL plynovodu.
Urychlenou realizací stavebních prací souvisejících se stavebním objektem č. 501 na pozemku
žalobkyně, jak ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti deklarovala
stěžovatelka, by však došlo k situaci, o jejíž odvrácení se žalobkyně doposud snažila. Jinými slovy
v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a následujícího urychleného umístění
vedení VTL plynovodu na pozemku žalobkyně by se případné další řízení o opravných
prostředcích, jimiž proti omezení svých vlastnických práv brojí, stalo bezpředmětné.
Bez jakéhokoli předjímání budoucího rozhodnutí ve věci samé si tak lze jen těžko představit
faktickou nápravu situace, kdy by bylo v průběhu soudního řízení rozhodnuto
o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného o zřízení věcného břemene, avšak vedení VTL plynovodu
by již bylo na pozemku žalobkyně realizováno.
[12] S ohledem na uvedené skutečnosti tvrzená újma stěžovatelky spočívající v hrozícím zpoždění
stavebních prací na předmětném úseku dálnice D4 a souvisejícím zpožděním s počátkem
jejího užívání podstatně nepřesahuje ve svém důsledku prakticky nenávratnou potenciální újmu
na právech žalobkyně k dotčenému pozemku.
[13] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud uzavírá, že není naplněna
již první kumulativní podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Proto Nejvyšší
správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. zamítl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá
své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2022
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu