ECLI:CZ:NSS:2022:4.AZS.138.2022:27
sp. zn. 4 Azs 138/2022 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Ch. D. S.,
zast. Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí
Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2021,
č. j. MV-120361-5/SO-2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 19. 4. 2022, č. j. 11 A 197/2021 - 50,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek vůči rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 19. 4. 2022, č. j. 11 A 197/2021 - 50, a vůči rozhodnutí žalované ze dne
23. 9. 2021, č. j. MV-120361-5/SO-2021.
II. Žalobci se uk l á d á zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení
Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 17. 5. 2021, č. j. OAM-9955-56/ZM-2015, ve spojení
s rozhodnutím žalované ze dne 23. 9. 2021, č. j. MV-120361-5/SO-2021, byla zamítnuta
žalobcova žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky
ve formě zaměstnanecké karty.
[2] Toto rozhodnutí žalované napadl žalobce u Městského soudu v Praze, který jeho žalobu
rozsudkem ze dne 19. 4. 2022, č. j. 11 A 197/2021 - 50, zamítl.
[3] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž zároveň požádal o přiznání odkladného účinku. Podle něho jsou splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť pokud nabude vykonatelnosti žalobou
napadené rozhodnutí, bude muset opustit území České republiky, čímž dojde k zásahu do jeho
soukromého a rodinného života. Je mu 63 let, na území České republiky pobývá téměř 30 let
a celý svůj aktivní život zde pracoval. Sice žije sám, avšak jeho stará a nemocná manželka a další
příbuzní pobývající v domovské zemi jsou plně závislí na jeho finanční podpoře a ukončení
pobytu na českém území na ně bude mít velmi významný negativní dopad. Stěžovatelův pobyt
na území České republiky nepoškozuje ani neohrožuje veřejné zájmy a rozhodnutí žalované
se týká pouze pobytové situace samotného stěžovatele, a nikoliv práv a povinností jiných osob.
[4] Žalovaná navrhla zamítnutí stěžovatelova návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Podle ní stěžovatel uvedl pouze obecná tvrzení a nenabídl žádný přesvědčivý důkaz
o jím poskytované finanční pomoci pro členy rodiny v zemi původu. Stěžovatel rovněž
neprokázal, že v zemi původu nebude schopen nalézt zaměstnání nebo jiný zdroj příjmů
nebo že by tam trpěl existenčními problémy. Nejsou tedy dány ekonomické důvody pro přiznání
odkladného účinku. Samotná délka pobytu na území ani věk stěžovatele nejsou způsobilé
uvedené tvrzení prokázat.
[5] Nejvyšší správní soud zjistil, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
byl podán včas a osobou k tomu oprávněnou. Přistoupil proto k jeho věcnému posouzení
podle §73 ve spojení s §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[6] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter
institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní
ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015,
č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[8] V projednávané věci je zřejmé, že nucené opuštění území by významným způsobem zasáhlo
do stěžovatelova práva na soukromý život, neboť na území České republiky pobývá již déle
než 30 let. Sice neprokázal své tvrzení, že ze svého příjmu získaného na českém území
živí manželku a příbuzné v zemi původu. S ohledem na věk a délku pobytu stěžovatele
v České republice však Nejvyšší správní soud nemá důvod pochybovat o tom, že by pro něho
povinnost opustit její území představovala zásadní zásah do jeho života a že by pro něj bylo
obtížné najít si práci v zemi původu. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že povinnost opustit území České republiky by pro stěžovatele představovala významnou újmu.
[9] Jelikož Nejvyšší správní soud považoval újmu hrozící stěžovateli za odůvodňující přiznání
odkladného účinku jeho kasační stížnosti, přistoupil k poměřování újmy, která by mu mohla
vzniknout nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která by mohla vzniknout jiným osobám,
pokud by k odložení účinků jinak závazného rozhodnutí došlo. Zásah do práv stěžovatele by byl
v případě nepřiznání odkladného účinku podstatný, naproti tomu nelze dovozovat, že by přiznání
odkladného účinku mělo způsobit jakoukoliv újmu jiným osobám. První kritérium přiznání
odkladného účinku je proto splněno.
[10] Pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je třeba poměřovat intenzitu
hrozícího zásahu do práv svědčících stěžovateli s intenzitou narušení veřejného zájmu
(srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 - 131).
V projednávaném případě by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s požadavkem,
aby na území České republiky pobývaly osoby v souladu s právními předpisy a tyto neporušovaly.
Jak již bylo výše uvedeno, újma způsobená stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku by mohla
být podstatná. Intenzita narušení zmíněného veřejného zájmu by naopak vzhledem k předběžné
povaze přiznání odkladného účinku byla mírná. Z informací, jež má Nejvyšší správní soud
k dispozici, přitom nevyplývá, že by z hlediska veřejného zájmu představovala hrozbu již samotná
přítomnost stěžovatele na území České republiky.
[11] S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že intenzita
újmy vzniklé stěžovateli neodložením právních účinků rozsudku městského soudu a rozhodnutí
žalované převáží nad potenciálním dotčením veřejného zájmu na respektování právních předpisů
upravujících pobyt cizinců na území České republiky, a je proto splněna i druhá podmínka
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti
přiznal odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační
stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2022,
č. j. 11 A 197/2021 - 50, a rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2021, č. j. MV-120361-5/SO-2021.
[13] Nejvyšší správní soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku
i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku
nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1
s. ř. s.). Z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž nelze
dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti.
[14] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním
návrhu na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen
vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh
na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč.
Tento soudní poplatek nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zaplacen, a proto Nejvyšší správní soud stěžovateli uložil, aby poplatek uhradil a určil mu k tomu
lhůtu tří dnů od právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. i) a §7 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb.].
[15] Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
• vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
• bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby je: 1040513822.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě zaplacen, soud jej bude vymáhat.
V Brně 31. května 2022
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn.: 4 Azs 138/2022
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ