ECLI:CZ:NSS:2022:4.AZS.16.2022:46
sp. zn. 4 Azs 16/2022 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: H. V. B., zast. Mgr. Markem
Čechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 9. 7. 2021, č. j. CPR-15426-3/ČJ-2021-930310-V237, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
15. 12. 2021, č. j. 54 A 5/2021 - 63,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek vůči rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2021, č. j. 54 A 5/2021 – 63.
II. Žalobci se uk l á d á zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení
Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalované ze dne 9. 7. 2021, č. j. CPR-15426-3/ČJ-2021-930310-V237,
bylo potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje
ze dne 24. 3. 2021, č. j. KRPU-30800-81/ČJ-2019-040026, jímž byla žalobci uložena povinnost
opustit území členských států Evropské unie, přičemž mu k vycestování byla stanovena lhůta
60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
[2] Toto rozhodnutí napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který
ji rozsudkem ze dne 15. 12. 2021, č. j. 54 A 5/2021 - 63, zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž zároveň požádal o přiznání odkladného účinku. Stěžovatel je přesvědčen, že jsou splněny
podmínky pro jeho přiznání, neboť v případě, že nabude vykonatelnosti žalobou napadené
rozhodnutí, bude muset opustit území České republiky, k níž si za dobu svého pobytu vytvořil
značné vazby. Na území České republiky má rovněž manželku a tři děti (ročníky X, X a X),
přičemž o ně pečuje převážně sám, neboť jeho manželka pracuje více než 12 hodin denně 6 dní
v týdnu, aby uživila rodinu.
[4] Žalovaná navrhla zamítnout stěžovatelův návrh na přiznání odkladného účinku. Poukázala
na to, že stěžovateli nebylo uloženo správní vyhoštění, nýbrž pouze povinnost opustit území,
což bylo v jeho situaci nejmírnější možné opatření. Žalovaná rovněž uvedla, že stěžovatel
si rodinu na území České republiky založil již při vědomí svého nejistého pobytového statusu
a nyní využívá své děti jako štít, kterým chce zabránit svému vycestování.
[5] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[6] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter
institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní
ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc
rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015,
č. j. 6 Azs 163/2015 - 38).
[7] V projednávané věci je zřejmé, že nucené opuštění území by významným způsobem zasáhlo
do stěžovatelova práva na soukromý a rodinný život, neboť na území České republiky pobývá
již déle než 13 let. Tvrzení stěžovatele, že si zde za tuto dobu již vybudoval silné osobní vazby,
přitom s ohledem na délku pobytu i zjištění správních orgánů lze považovat za zcela přesvědčivé.
Je zřejmé, že stěžovatel má na území České republiky manželku, s níž má tři malé děti,
jež výrazným způsobem závisí na jeho osobní péči. Stěžovatelovo nucené opuštění území
by tak velmi negativně a v rozporu s jejich nejlepším zájmem zasáhlo i stěžovatelovy děti.
[8] S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší správní soud shledal, že výkonem rozhodnutí
by stěžovateli i jeho dětem vznikla závažná újma.
[9] Jelikož Nejvyšší správní soud považoval újmu hrozící stěžovateli za odůvodňující přiznání
odkladného účinku jeho kasační stížnosti, přistoupil k poměřování újmy, která by mohla
stěžovateli vzniknout nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která by mohla vzniknout jiným
osobám, pokud by k odložení účinků jinak závazného rozhodnutí došlo. Zásah do práv
stěžovatele by byl v případě nepřiznání odkladného účinku podstatný, naproti tomu
nelze dovozovat, že by přiznání odkladného účinku mělo způsobit jakoukoliv újmu jiným
osobám. První kritérium přiznání odkladného účinku je proto splněno.
[10] Pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je třeba poměřovat intenzitu
hrozícího zásahu do práv svědčících stěžovateli s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov.
např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008 - 131).
V projednávaném případě by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s požadavkem,
aby na území České republiky pobývaly osoby v souladu s právními předpisy a tyto neporušovaly.
Jak již bylo výše uvedeno, újma způsobená stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku by mohla
být podstatná. Intenzita narušení zmíněného veřejného zájmu by naopak vzhledem k předběžné
povaze přiznání odkladného účinku byla mírná. Z informací, jež má Nejvyšší správní soud
k dispozici, přitom nevyplývá, že by z hlediska veřejného zájmu představovala hrozbu již samotná
přítomnost stěžovatele na území České republiky.
[11] Nejvyšší správní soud nepovažuje za dostatečně přesvědčivou ani námitku žalované,
že stěžovatel si rodinu na území České republiky založil již při vědomí svého nejistého
pobytového statusu a nyní využívá své děti jako štít, kterým chce zabránit svému vycestování.
Z informací, jež má v současné době Nejvyšší správní soud k dispozici, vyplývá, že stěžovatel
na území pobýval legálně v období od července 2008 do července 2010 na základě povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Před koncem platnosti tohoto pobytového
oprávnění požádal o jeho prodloužení. Jeho žádost však byla vyřízena zamítnutím až v roce 2013,
přičemž na základě jeho odvolání bylo zamítavé rozhodnutí v roce 2016 zrušeno. Následně
byla jeho žádost opět zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu ke správnímu
soudu (jíž byl přiznán odkladný účinek), o níž krajský soud rozhodl až v roce 2018. Stěžovatelův
pobytový status tedy sice v období let 2010 až 2018 byl nejistý, nicméně vzhledem
k probíhajícímu řízení o jeho prodloužení ho v uvedené době nelze považovat za nelegální.
Vzhledem k délce řízení (8 let) přitom nebylo možné po stěžovateli spravedlivě požadovat,
aby po celou tuto dobu trpělivě vyčkával rozhodnutí správních orgánů a odkládal
prohlubování svých vazeb na území České republiky, respektive založení rodiny. Skutečnost,
že stěžovatel se v době, kdy čekal na rozhodnutí o svém pobytovém oprávnění, stal otcem,
mu proto nelze přičítat k tíži.
[12] S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že intenzita
újmy vzniklé stěžovateli a jeho rodině neodložením právních účinků rozhodnutí převáží
nad potenciálním dotčením veřejného zájmu na respektování právních předpisů upravujících
pobyt cizinců na území České republiky, a je proto splněna i druhá podmínka pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[13] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti
přiznal odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Učinil tak ve vztahu
ke kasační stížností napadenému rozsudku krajského soudu (srov. již citované usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Azs 339/2019 - 38). Vzhledem k tomu,
že i krajský soud přiznal žalobě stěžovatele odkladný účinek usnesením ze dne 15. 9. 2021,
č. j. 54 A 5/2021 - 38, fakticky se tak do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje
i odkladný účinek ve vztahu k vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí.
[14] Nejvyšší správní soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku
i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku
nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107s. ř. s.).
Z usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž nelze dovozovat
jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti.
[15] V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním
návrhu na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen
vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh
na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč.
Tento soudní poplatek nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zaplacen, a proto Nejvyšší správní soud stěžovateli uložil, aby poplatek uhradil a určil mu k tomu
lhůtu tří dnů od právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. i) a §7 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb.].
[16] Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
• vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
• bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1040501622.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li soudní poplatek na podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě zaplacen, soud jej bude vymáhat.
V Brně dne 15. března 2022
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn.: 4 Azs 16/2022
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ