ECLI:CZ:NSS:2022:4.AZS.26.2022:24
sp. zn. 4 Azs 26/2022 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: V. T. T., zast. Mgr. Markem
Sedlákem, advokátem, se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2021, č. j. MV-176249-3/SO-2020, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2021, č. j. 111 A
1/2021 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč,
který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení k rukám zástupce Mgr. Marka Sedláka, advokáta, se sídlem Milady
Horákové 1957/13, Brno.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl
žalobu, v níž se žalobkyně domáhala zrušení tamtéž uvedeného rozhodnutí žalované.
Ta zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 1. 10. 2020,
č. j. OAM-42255-41/ZM-2019, jímž byla podle §46 odst. 6 písm. a) ve spojení s §56 odst. 1
písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů,
zamítnuta žádost žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty, neboť pobyt žalobkyně na území
není v zájmu České republiky.
[2] Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) dne 27. 1. 2022
blanketní kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatelku výrokem II. usnesení ze dne 31. 1. 2022,
č. j. 4 Azs 26/2022 – 10, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení
doplnila kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů
napadá rozsudek krajského soudu. Dále stěžovatelku poučil, že nebude-li kasační stížnost
ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle ustanovení §37 odst. 5
ve spojení s §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“).
[4] Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dle údajů na doručence doručeno
zástupci stěžovatelky do jeho datové schránky dne 1. 2. 2022. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. uplynula
stanovená měsíční lhůta k doplnění kasační stížnosti v úterý dne 1. 3. 2022. V uvedené lhůtě
stěžovatelka kasační stížnost ani nedoplnila, ani nepožádala o prodloužení stanovené lhůty
(srov. §106 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatelka kasační stížnost doplnila až následující den podáním
s datem 2. 3. 2022, doručeným soudu téhož dne datovou schránkou. Kasační stížnost tak doplnila
po stanovené lhůtě. Pro neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě není možné v daném
případě v řízení o kasační stížnosti pokračovat (k pozdnímu doplnění kasační stížnosti
nelze s ohledem na opožděnost přihlížet). Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost
stěžovatelky podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl (k obdobnému postupu
viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009 - 28, nebo nález
Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06).
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
[6] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), [b]yl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5 téhož ustanovení
[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno
rozhodnutí o věci samé.
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné
podmínky pro vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.
Zástupce stěžovatelky uhradil soudní poplatek převodem z účtu ke dni 1. 2. 2022. Vzhledem
k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo vydáno rozhodnutí o věci samé,
byly naplněny podmínky pro vrácení soudního poplatku zaplaceného stěžovatelkou,
jak jsou vymezeny v §10 odst. 3 věta třetí ve spojení s odst. 5 zákona o soudních poplatcích.
[8] Na základě výše uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud
tak, že se stěžovatelce vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tento
jí bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce Mgr. Marka
Sedláka, advokáta, se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2022
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu