ECLI:CZ:NSS:2022:5.AS.114.2022:33
sp. zn. 5 As 114/2022 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Ing. B. S.,
zast. JUDr. Tomášem Šetinou, advokátem se sídlem Florianova 17, Brno, proti žalovanému:
Úřad městské části města Brna, Brno-Jehnice, se sídlem náměstí 3. května 5, Brno,
zast. JUDr. Lenkou Štěpánkovou, advokátkou se sídlem Křenová 72, Brno, za účasti: I) E.ON
Česká republika, s. r. o., se sídlem F. A. Gerstnera 6, České Budějovice, II) CETIN a.s., se sídlem
Českomoravská 19, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 28. 2. 2022, č. j. 30 A 54/2020 - 113, o návrhu žalovaného na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud
zrušil souhlas stěžovatele s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 10. 2. 2020,
č. j. MCJE 87/2020. Souhlas byl dán stavebníkovi – Městské části města Brna, Brno-Jehnice,
podle §177 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ke stavbě opěrné stěny k zabezpečení svahu na
pozemcích p. č. XA a XB v katastrálním území Jehnice, obec Brno.
[2] Společně s podáním kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V návrhu na jeho přiznání uvedl pouze, že krajským
soudem zrušený souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru je podkladovou listinou
pro povolení k užívání opěrné stěny, tedy pro kolaudační souhlas ze dne 14. 5. 2020,
č. j. MCJE 254/2020, který stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu doložil.
[3] Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla,
že stěžovatel neuvedl a nedoložil hrozící újmu, a proto s návrhem nesouhlasí.
[4] Osoby zúčastněné na řízení I) a II) se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nevyjádřily.
[5] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. O přiznání odkladného
účinku přitom může žádat také žalovaný správní orgán, a to ze stejných důvodů jako žalobce
(k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49,
č. 1255/2007 Sb. NSS).
[6] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační
stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní
soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného
rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud
není případně zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být
vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[7] Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nejsou v daném případě splněny.
[8] Ve smyslu výše uvedeného je možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek. To znamená, že kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj
znamenal výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí, z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje, a uvést její intenzitu (viz např. usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2019,
č. j. 1 As 171/2019 - 48).
[9] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní tak nese stěžovatel. Jediný důvod, který stěžovatel
pro přiznání odkladného účinku výslovně uvedl, je skutečnost, že zrušený souhlas s provedením
ohlášeného stavebního záměru je podkladovou listinou pro kolaudační souhlas ze dne
14. 5. 2020, č. j. MCJE 254/2020. Z toho však není patrné, jaká konkrétní újma podle stěžovatele
v případě nepřiznání odkladného účinku hrozí. Nejvyšší správní soud nemůže za stěžovatele
domýšlet hypotetické důsledky zrušení souhlasu coby podkladového rozhodnutí pro kolaudační
souhlas, a nezbývá mu proto než uzavřít, že stěžovatel neunesl své břemeno tvrzení, neboť
nespecifikoval žádnou hrozící újmu.
[10] Z procesních podání stěžovatele učiněných v řízení o žalobě a v řízení o kasační stížnosti
(nikoliv tedy přímo z návrhu na přiznání odkladného účinku) vyplývá jeho obava ze sesuvu půdy
na svahu na pozemcích p. č. XA a p. č. XB v k. ú. Jehnice, obec Brno, pokud by nebyla stabilita
svahu zajištěna podpěrnou stěnou, pročež také zvolil postup podle §177 odst. 5 písm. a)
stavebního zákona, který umožňuje mj. provést stavbu pouze na základě souhlasu s jejím
ohlášením, je-li to nezbytné pro zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné
havárie stavby. Z výše uvedeného kolaudačního souhlasu vyplývá, že stavba podpěrné stěny již
byla ke dni 15. 4. 2020 dokončena. Ani zrušení souhlasu s provedením ohlášeného stavebního
záměru bez dalšího neznamená nutnost odstranění stavby podpěrné stěny. Zdejší soud je proto
přesvědčen, že i navzdory zrušení souhlasu, na jehož základě došlo k postavení podpěrné stěny,
bude mít stěžovatel prostor v rámci dalšího postupu a dalších případných řízení zajistit
bezpečnost předmětného svahu.
[11] Lze tedy uzavřít, že podmínka vzniku nepoměrně větší újmy jakožto první
z kumulativních podmínek vyžadovaných pro přiznání odkladného účinku není naplněna. Nyní
projednávaná věc není oním specifickým případem, který by odůvodňoval zásah Nejvyššího
správního soudu do jinak pravomocného rozhodnutí krajského soudu ještě před věcným
posouzením kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud se proto ani nezabýval druhou podmínkou
pro přiznání odkladného účinku, tj. případným rozporem s důležitým veřejným zájmem.
[12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. zamítl.
Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 4. května 2022
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu