ECLI:CZ:NSS:2022:5.AS.384.2021:50
sp. zn. 5 As 384/2021 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: J. B. zast.
Mgr. Jiřím Maškem, advokátem se sídlem Lochotínská 1108/18, Plzeň, proti žalovanému:
Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2021,
č. j. 60 A 7/2020 - 102, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní
poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2020, č. j. MZP/2020/510/1014.
Tímto rozhodnutím žalovaný částečně změnil rozhodnutí Správy Národního parku Šumava (dále
jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24. 5. 2017, č. j. NPS 05038/2017, SZ NPS 02162/2017/5.
[2] Uvedeným rozhodnutím správní orgán I. stupně shledal stěžovatele vinným z přestupků
podle §87 odst. 3 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
účinném ke dni spáchání přestupku, dále jen „ZOPK“ (stěžovatel pokácel bez povolení nebo
závažně poškodil skupinu dřevin rostoucích mimo les), podle §87 odst. 3 písm. m) ZOPK
(závažně poškodil nebo zničil významný krajinný prvek), §87 odst. 3 písm. l) ZOPK (neplnil
podmínky výjimky udělené podle §43 a §56 nebo podmínky souhlasu podle §44 a §57 ZOPK)
a §87 odst. 3 písm. n) ZOPK (vykonával ve zvláště chráněném území, označeném smluvně
chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo
vykonával činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto
souhlasu), za což mu uložil pokutu ve výši 100 000 Kč (výrok I.). Současně stěžovateli uložil
povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1000 Kč (výrok II.). Dále správní orgán
I. stupně stěžovateli uložil podle §86 odst. 2 ZOPK provést přiměřená náhradní opatření
k nápravě – stěžovatel je povinen do jednoho roku po nabytí právní moci prvostupňového
rozhodnutí odstranit ze st. p. č. XA všechny dodané prvky, zejména základovou desku, plastovou
jímku, drenáže a objekt s pultovou střechou, a poté uvést pozemek do původní nivelety, povrch
překrýt 20 cm vysokou vrstvou ornice a vysázet na něm 20 ks dřevin na Šumavě autonomních
druhů, přičemž o dřeviny je povinen pečovat pět let (výrok III.).
[3] Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí změnil tak,
že nahradil výrok I. tohoto rozhodnutí novým zněním - stěžovatele uznal vinným z přestupků
podle §87 odst. 3 písm. m), písm. l) a písm. n) ZOPK [nikoli podle §87 odst. 3 písm. d) ZOPK],
za což mu uložil pokutu ve výši 70 000 Kč; ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
[4] Společně s kasační stížností podal stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku podle
§107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“).
[5] Návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že správní orgány stěžovateli uložily
provést nákladná náhradní opatření k nápravě a citelnou pokutu. Stěžovatelova finanční situace
není dobrá – neúspěšně se pokoušel provozovat bar a penzion v H. S. Stěžovatel uvedl, že
nepobírá žádné sociální dávky, nikdy nebyl vedený v evidenci úřadu práce. Disponoval
prostředky z doby, kdy reprezentoval Českou republiku v extrémním lyžování, tyto prostředky
však použil na sanaci následků neúspěšného podnikání a na úhradu běžných životních potřeb
sebe a své rodiny, zejm. nezletilého syna. Je vlastníkem pozemku p. č. XA v k. ú. H. S. – na koupi
tohoto pozemku využil ještě část naspořených peněz, částku 500 000 Kč mu však půjčil dědeček
(k tomu doložil smlouvu o zápůjčce). Na pozemek nainstaloval 10 včelích úlů (produkuje med za
účelem zisku), přičemž pracuje také se dřevem (vyřezává sochy, lavičky a křesla), jeho výdělky
jsou však stále malé (doložil přiznání k dani z příjmů za rok 2014 a 2015). Náklady na odstranění
základové desky činí více než 600 000 Kč, což doložil rozpočtem na zakázku „odstranění
základové desky“ od společnosti Lesní stavby, s. r. o. Výkon rozhodnutí žalovaného by tak pro
něj znamenal zásadní a nenahraditelnou újmu, nápravná opatření budou mít likvidační charakter.
[6] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti
uvedl, že důvody pro přiznání odkladného účinku nemohou spočívat pouze v majetkové újmě
uložené pokuty, neboť takové následky s sebou nese každá pokuta. Přestože je pokuta 70 000 Kč
poměrně vysoká, stěžovatel má možnost požádat o splátkový kalendář a pokutu uhradit
postupně. Žalovaný také uvedl, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Zdůraznil však, že stěžovatel se v dané situaci ocitl vlastní vinou –
na pozemku p. č. XA započal se stavebními pracemi, přestože si byl vědom skutečnosti, že tak
činit nesmí (neúspěšně se také domáhal změny územního plánu města Železná Ruda). Způsob
rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku však žalovaný ponechal na úvaze Nejvyššího
správního soudu.
[7] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[9] Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
jsou v daném případě splněny.
[10] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost
důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly. Hrozící újma musí přitom být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční
zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby
za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto
dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[11] Tvrzená újma přitom musí vyplývat z právních účinků rozhodnutí přezkoumávaného
v dané věci, nikoliv z rozhodnutí či jiných skutečností, k nimž došlo až následně, neboť odkladný
účinek působí vždy ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu, případně též
ve vztahu ke správnímu rozhodnutí, k jehož přezkumu řízení před krajským soudem vedlo.
Skutečnosti, z nichž je hrozící újma dovozována, se musí týkat zejména bezprostřední
budoucnosti, tj. doby od nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu do vydání rozhodnutí
o kasační stížnosti, neboť pouze po tuto dobu bude odkladný účinek kasační stížnosti (dočasně)
působit (§107 ve spojení s §73 odst. 3 s. ř. s.); viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/2019 - 48.
[12] Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku tvrdil, že výkon napadeného
rozhodnutí by pro něj znamenal nenahraditelnou újmu a zásah do jeho zejm. vlastnického práva.
Tvrzenou újmu dostatečným způsobem osvětlil, přičemž tvrzené náklady na odstranění
základové desky také doložil vyjádřením konkrétní společnosti (Lesní stavby, s. r. o.). Přestože
v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl všechny své příjmy (nespecifikoval, z jakých
konkrétních prostředků hradí běžné výdaje na stravu, ošacení, bydlení), přičemž doložil
především stránku výdajovou (nájemní smlouvu, podle které činí výše nájmu 15 000 Kč, smlouvu
o půjčce na částku 500 000 Kč, a daňová přiznání k dani z příjmů za roky 2014 a 2015, podle
kterých bylo jeho podnikání v těchto letech ztrátové), Nejvyšší správní soud má za to,
že nenahraditelnou újmu v případě stěžovatele může představovat zejm. uložené opatření
k nápravě.
[13] Odstranění stavby představuje citelnou újmu, která může vést k nevratnému porušení
práv stavebníka, které nemusí být zhojitelné ani případným rozhodnutím v jeho prospěch. Pokud
by v daném případě Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal, byl by
stěžovatel povinen uložené opatření k nápravě (zejm. odstranění základové desky a dalších prvků)
provést, což jistě představuje nepoměrně větší újmu, než jaké přiznáním odkladného účinku
může hrozit jiným osobám. Již krajský soud přitom stěžovatelem podané žalobě odkladný účinek
přiznal (srov. usnesení krajského soudu ze dne 12. 11. 2020, č. j. 60 A 7/2020 - 63). Podmínku
nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele proto považuje kasační soud za splněnou.
[14] Také druhou z podmínek shledal Nejvyšší správní soud splněnou, neboť přiznání
odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku
Nejvyšší správní soud fakticky odsune účinky zamítavého rozsudku krajského soudu, čímž
se obnoví účinky odkladného účinku, který stěžovateli přiznal již krajský soud, a to do doby,
než o podané kasační stížnosti rozhodne Nejvyšší správní soud věcně. Neuspěje-li stěžovatel
se svou kasační stížností, bude povinen uloženou pokutu zaplatit a nápravná opatření provést.
Tím však Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o samotné kasační
stížnosti.
[15] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle §107 ve spojení s §73 odst. 2
až 4 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek (výrok I. tohoto usnesení).
[16] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši
1000 Kč. Nejvyšší správní soud proto stěžovateli uložil povinnost zaplatit tento soudní poplatek
za návrh na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, a to v přiměřené lhůtě 15 dnů
od doručení tohoto usnesení (výrok II. tohoto usnesení).
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo bezhotovostně převodem
na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1050438421.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy
pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.
V Brně dne 9. února 2022
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
Ke sp. zn.: 5 As 384/2021
podpis.........................................
Místo pro nalepení kolkových známek: