ECLI:CZ:NSS:2022:5.AS.4.2022:20
sp. zn. 5 As 4/2022 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: D. O., zastoupen Mgr.
Janem Valihrachem, advokátem se sídlem Žižkova 12, Jihlava, proti žalovanému: Krajský úřad
kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2021, č. j. 32 A 48/2019 – 63, o návrhu žalobce na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Magistrátu města Jihlavy, odboru dopravy, ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. SZ-
MMJ/OD/15491/2017/14, byl žalobce uznán vinným z přestupku podle §125c odst. 1 písm. f)
bodu 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), v relevantním znění (dále jen „zákon o silničním provozu“),
a z přestupku podle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Uvedených přestupků
se měl dopustit z nedbalosti dne 26. 7. 2017 v 7:50 hodin na silnici č. 602 u obce Jihlava-Hosov
u autobazaru AUTOTRADE s.r.o., ve směru jízdy od Jihlavy na Pelhřimov, jako řidič nákladního
motorového vozidla Renault Master, reg. značky X tím, že nerespektoval přenosnou dopravní
značku B21a – „zákaz předjíždění“ a v místech platnosti této dopravní značky předjížděl jiné
nákladní motorové vozidlo, čímž porušil §4 písm. c) zákona o silničním provozu, a tím, že jako
řidič motorového vozidla neměl při řízení u sebe platný řidičský průkaz, čímž porušil §6 odst. 7
písm. a) zákona o silničním provozu. Za uvedené přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši
5000 Kč, dále zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6
měsíců a povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupků ve výši 1000 Kč.
[2] Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2019, č. j. KUJI 53147/2019, žalovaný zamítl odvolání žalobce
a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobce následně podal proti rozhodnutí
žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji rozsudkem ze dne 25. 11. 2021,
č. j. 32 A 48/2019 – 63, zamítl.
[3] Žalobce (stěžovatel) poté podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s.
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil především tím,
že by v případě výkonu uloženého trestu zákazu řízení motorových vozidel přišel o svůj jediný
zdroj příjmů, neboť by přišel o své zaměstnání i o profesní způsobilost k řízení motorových
vozidel, a bezodkladný výkon trestu by tak měl nepříznivý dopad na jeho sociální situaci.
Stěžovatel je po úrazu krční páteře osobou částečně invalidní a řízení motorových vozidel
je jedinou možností, jak získat příjem.
[5] Žalovaný ve svém vyjádření nepovažoval návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti stěžovatele za důvodný. Výkon trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel
je podle žalovaného sankcí, která se určitým způsobem dotkne každého držitele tohoto oprávnění
a pro stěžovatele nepředstavuje újmu, která by převyšovala újmu vzniklou jiným osobám
v podobné situaci. Ke ztrátě řidičského oprávnění stěžovatele došlo v důsledku jeho
protiprávního jednání a žalovaný tak má za to, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
bylo v rozporu s veřejným zájmem, kterým je bezpečnost a plynulost silničního provozu a také
ochrana jeho ostatních účastníků. Závěrem žalovaný zdůraznil preventivní účinek dopadu
správního trestu za přestupek v silničním provozu.
[6] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost ze zákona odkladný účinek, Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s.,
podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tam, kde kasační
stížnost nemá odkladný účinek ze zákona, je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní
soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného
rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné,
dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pouze pro případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[8] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem a dále skutečností
vyplývajících ze spisu krajského soudu i ze správního spisu dospěl k závěru, že podmínky pro
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s.
jsou naplněny.
[9] Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem, že vzhledem k výkonu jeho výdělečné
činnosti, neboť je dle obsahu spisu krajského soudu profesionálním řidičem taxislužby, by právní
následky rozhodnutí krajského soudu, potažmo žalovaného, spočívající v zákazu řízení všech
motorových vozidel dle §125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu mohly pro
stěžovatele znamenat značnou újmu, neboť lze mít za to, že stěžovatel je na řízení vozidla
existenčně závislý. Újmu na straně stěžovatele lze tedy podle Nejvyššího správního soudu
shledávat právě v tom, že by nemohl vykonávat své dosavadní zaměstnání (srov. k tomu
např. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2018, č. j. 8 As 219/2018 - 39,
ze dne 15. 8. 2018, č. j. 6 As 252/2018 - 34, nebo ze dne 21. 3. 2018, č. j. 4 As 50/2018 - 37).
V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného
rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatele.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku rovněž z hlediska
zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě, tedy odklad zákazu řízení motorových vozidel do doby
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, jakkoli přímo dotklo práv třetích
osob. Vzhledem k charakteru přestupků, ze kterých byl stěžovatel shledán vinným (předjíždění
vozidla v rozporu se zákazem předjíždění a předložení řidičského průkazu, který již pozbyl
platnosti), a k tomu, že se v případě stěžovatele nejednalo o opakované porušování dopravních
předpisů, souhlasí Nejvyšší správní soud s krajským soudem, že možnost stěžovatele nadále řídit
motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí (nyní Nejvyššího správního
soudu o kasační stížnosti) nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení veřejného
zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání odkladného
účinku (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2015,
č. j. 2 As 103/2015 – 128, publ. pod č. 3254/2015 Sb. NSS).
[11] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek,
neboť se zřetelem k výše uvedenému dospěl k závěru, že v daném případě jsou podmínky
§73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. naplněny. Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti
pravomocnému rozhodnutí žalovaného již byl odkladný účinek přiznán krajským soudem,
postačí v tomto případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují
až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku krajského
soudu, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje také odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí
žalovaného.
[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 2. února 2022
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu