ECLI:CZ:NSS:2022:6.AFS.314.2020:48
sp. zn. 6 Afs 314/2020 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše
Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: MERKUR
HOŘOVICE s. r. o., naposledy sídlem Olšanská 55/5, Žižkov, Praha 3, dříve zastoupené
Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 31, Brno, týkající se žaloby
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 6. 2017, č. j. 25645/17/5200-11432-711891,
a ze dne 9. 2. 2018, č. j. 6494/18/5300-21444-712153, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2020, č. j. 46 Af 30/2017 - 77,
takto:
I. Kasační stížnost žalobkyně se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se v rac í částka 10 000 Kč zaplacená na soudním poplatku za kasační
stížnost, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám Mgr. Jiřího
Kokeše, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobkyně (stěžovatelka) domáhala zrušení rozsudku Krajského
soudu v Praze. Tím byly zamítnuty její dvě žaloby, jimiž stěžovatelka brojila proti rozhodnutím
žalovaného, který nevyhověl jejím odvoláním proti doměření daně z příjmů právnických osob
za rok 2012 a daně z přidané hodnoty za únor až prosinec 2012.
[2] Nejvyšší správní soud z výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že usnesením Městského
soudu v Praze č. j. MSPH 59 INS 7244/2019-B-23 ze dne 20. 9. 2021 byl konkurs prohlášený
na majetek stěžovatelky zrušen pro nedostatek majetku dle §318 odst. 1 písm. d) zákona
č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), neboť majetek stěžovatelky
byl pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Zrušením konkursu z tohoto důvodu došlo
i ke zrušení stěžovatelky bez právního nástupce i bez likvidace (§173 odst. 2
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Na podkladě usnesení městského soudu byla dne
29. 12. 2021 stěžovatelka vymazána z obchodního rejstříku (§312 odst. 3 insolvenčního zákona).
Tímto dnem stěžovatelka zanikla (§185 občanského zákoníku).
[3] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh mimo jiné tehdy, jestliže
nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. To platí i v řízení
o kasační stížnosti (§120 s. ř. s.).
[4] Stěžovatelka dnem zániku pozbyla způsobilost být účastníkem řízení o kasační stížnosti
(§33 odst. 2 s. ř. s.), zároveň tím došlo k zániku plné moci udělené jejímu zástupci (§28 odst. 5
o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vzhledem k zániku
stěžovatelky bez právního nástupce zde není žádný procesní nástupce, s nímž by bylo možno
v řízení pokračovat (srov. obdobně usnesení ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 Afs 139/2019 - 28).
Neexistence účastníka řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení (srov. shodně
usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 10. 2019, č. j. 3 Ads 166/2018 - 68, body 15–16). Proto je
nutno kasační stížnost dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout.
[5] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle nichž nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo
na náhradu nákladů tohoto řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
[6] Stěžovatelka uhradila na soudních poplatcích za kasační stížnost celkem 10 000 Kč,
ačkoliv poplatek za kasační stížnost činí toliko 5 000 Kč [§4 odst. 1 písm. d)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položka 19 sazebníku poplatků]. Podle §10
odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích je tedy třeba stěžovatelce vrátit přeplatek
na soudním poplatku ve výši 5 000 Kč. Podle §10 odst. 3 věty třetí zákona o soudních
poplatcích soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut. Protože v posuzované věci došlo k odmítnutí návrhu
před prvním jednáním z důvodu zániku stěžovatelky, je třeba stěžovatelce vrátit i správně
zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Celkem je tedy třeba stěžovatelce vrátit částku
10 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto
(§10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. června 2022
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu