ECLI:CZ:NSS:2022:7.AFS.377.2020:29
sp. zn. 7 Afs 377/2020 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Tomáše
Foltase a Michala Bobka v právní věci žalobce: Autometal, spol. s r. o., se sídlem Zalužany 99,
zastoupený Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram,
proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020,
č. j. 8 Af 22/2017 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2016, č. j. 11. 4. 2017, č. j. 24372/2017-900000-304.1 (dále též
„napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu
pro hlavní město Prahu (dále též „celní úřad“) ze dne 2. 11. 2016, č. j. 140481-9/2016-510000-11
(dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto celní úřad doměřil žalobci clo ve výši 5 337 Kč,
a to z důvodu, že dovezené zboží má být správně sazebně zařazeno do podpoložky kombinované
nomenklatury 8708 92 99 a podpoložky Taricu 00 se sazbou dovozního cla 3,5 % a nikoliv
do původně deklarované podpoložky kombinované nomenklatury 7325 10 00 a podpoložky
Taricu 00 se sazbou dovozního cla 1,7 %. Žalobce zařadil zboží popsané jako „Sběrné potrubí
z litiny využívané v automobilovém průmyslu“ do podpoložky KN 7325 10 00 jako „Ostatní
výrobky odlité ze železa nebo oceli: – Z nekujné (netvárné) litiny“. Celní úřad však dospěl k závěru,
že správné je zařazení do podpoložky KN 8708 92 99 jako „Části, součásti a příslušenství motorových
vozidel čísel 8701 až 8705: – – Tlumiče výfuku a výfuková potrubí; jejich části a součásti: – – – Ostatní: – – –
– Části a součásti: – – – – – Ostatní“
II.
[2] Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalobu k Městskému soudu v Praze (dále též
„městský soud“), který ji shora označeným rozsudkem zamítl jako nedůvodnou. V podané žalobě
namítal, že dovážené zboží zásadním způsobem upravuje, a že nemá rysy dokončeného
nebo kompletního výrobku. Uvedl, že napadené rozhodnutí je založeno na vadném posouzení,
o jaké zboží se jedná. Tvrdil, že potřeba zařadit zboží podle tvrzení žalobce, vyplývá z protokolu
o zkoušce č. j. 21542/2015-900000-020 ze dne 5. 6. 2015, ve kterém Celně technická laboratoř
(dále též „CTL“) uvedla, že se jedná o výrobek z litiny (co do složení je majoritním prvkem
železo) a není v technických možnostech CTL zjistit způsob výroby. Ani je nelze považovat
za části, součásti nebo příslušenství motorových vozidel. Navrhl, aby byl proveden jako důkaz
v řízení před soudem znalecký posudek znalcem v oboru strojírenství.
[3] Městský soud poukázal na to, že se žalobami žalobce ve skutkově obdobných věcech již
opakovaně zabýval. Skutkové totožná věc pak byla řešena v rozsudku ze dne 2. 8. 2018,
sp. zn. 3 Af 60/2016, kdy Městský soud v Praze zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zrušení
rozhodnutí Generálního ředitelství, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí
Celního úřadu pro hlavní město Prahu. Se závěry městského soudu se Nejvyšší správní soud
ztotožnil v rozsudku ze dne 20. 12. 2018, č. j. 6 Afs 294/2018 - 38.
[4] Městský soud stejně jako žalovaný vycházel z vlastností a účelu dovezeného zboží.
Z protokolu o zkoušce CTL ze dne 5. 6. 2015, č. j. 21542/2015-900000-020, vyplývá, že zboží je
vyrobené z litiny (majoritní prvek železo), a že nelze zjistit způsob jeho výroby. Shodně
konstatoval, že zboží je dováženo jako zcela zhotovené, potrubí má specifický tvar (jeden otvor
na straně jedné a čtyři větve na straně druhé), dotčený výrobek je katalyzátor pro automobily,
a u žalobce dochází pouze k jeho smontování (svaření) s ostatními částmi katalyzátorů. Shledal,
že posuzovanému výrobku tedy zcela odpovídá zařazení do podpoložky KN 8708 92 99 jako
„Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705: – – Tlumiče výfuku a výfuková potrubí;
jejich části a součásti: – – – Ostatní: – – – – Části a součásti: – – – – – Ostatní“.
[5] V projednávané věci neshledal městský soud důvod odchýlit se od závěrů dříve
vyslovených v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2018 potvrzeného Nejvyšším
správním soudem. Současně poukázal i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
19. 11. 2013, č. j. 2 Afs 85/2012 - 40. Rovněž nevyhověl návrhu žalobce na provedení důkazu
znaleckým posudkem.
III.
[6] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Městský soud nesprávně posoudil, zda zboží,
které dováží, patří mezi části, součásti a příslušenství motorových vozidel, nebo mezi ostatní
výrobky ze železa nebo oceli. Je i nadále přesvědčen, že z úkonů provedených v rámci zjišťování,
popisu, vlastností a účelu použití dovezeného zboží vyplynulo, že předmětné zboží nelze zařadit
do podpoložek uváděných celním úřadem, nýbrž do podpoložek původně deklarovaných
stěžovatelem. V tomto poukazoval zejména na protokol CTL o zkoušce ze dne 5. 6. 2015,
č. j. 21542/2015-900000-020, z něhož je zcela zřejmé, že se jedná o výrobky z litiny, přičemž
majoritním prvkem z hlediska složení je železo, což jen potvrzuje správnost jeho tvrzení,
že se v daném případě jedná o výrobky ze železa nebo oceli.
[7] Namítá, že se jedná o zboží, které je nutné dále zpracovat, protože před zpracováním
zboží nemá jasně daný účel použití. Toto následné zpracování spočívá ve svařování poměrně
složitým způsobem (tzv. metodou TIG), v montování a další úpravě. U daného zboží je nutné
provést významné úkony směřující k úpravě zboží, aby mohlo být použito do motorového
vozidla, a takovéto zboží musí sloučit s ještě další komponentou. Stěžovatelův výrobní postup
není založen na jednoduché montáži dané komponenty, ale potřebný komponent je třeba svařit
do hotového výrobku, kdy na proces svařování je nutná homologace, zkoušky a dodržení
zákonem předepsaných parametrů. Nejedná se tedy o pouhé zabudování komponentu
do motorového vozidla. Z těchto důvodů odmítá, že by dovážené zboží již mělo podstatné rysy
dokončeného výrobku.
[8] Městský soud dále pochybil, pokud rozhodl, že není potřeba provést důkaz znaleckým
posudkem a nepoložil znalci dotazy, jaké vlastnosti má dovážené zboží a zda může samo o sobě
plnit jakýkoliv účel v motorovém vozidle, případně jaké úkony je třeba vykonat,
aby se z dovezeného zboží stal dokončený výrobek schopný plnit plnohodnotnou funkci
v osobním automobilu. Současně se ani nevypořádal s argumentací stěžovatele poukazující
na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 2 As 59/2003. Městský soud měl
nechat zpracovat znalecký posudek.
[9] Stejně tak městský soud postupoval v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 11. 2012, č. j. 5 Afs 27/2012 - 37, z něhož vyplývá, že při zařazování zboží do celního
sazebníku je nutné vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění
prvního výkladového pravidla. Při posouzení, do kterého čísla podle práva náleží předmětné
zboží, které by při zdůraznění jedné ze dvou funkcí či účelu náleželo do více různých čísel, je
přitom nutno zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní, a to obzvláště tehdy, je-li
převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Kdyby městský soud respektoval závěry
uvedené v citovaném rozhodnutí, nemohl by dospět k závěru, že předmětné zboží mělo být
zařazeno do podpoložky KN 8708 92 99 a podpoložky Taric 00.
[10] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený
rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
IV.
[11] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel pouze opakuje argumenty
uplatněné v žalobě. Tvrdí, že dováží „obyčejné“ kovové výrobky, které nemají žádnou
specifickou funkci, a teprve zpracováním se z nich stávají součásti automobilu. Žalovaný zastává
názor, že dané výrobky mají již v okamžiku dovozu jasně daný a úzce vymezený účel použití,
kterému jsou na první pohled zcela uzpůsobeny svým tvarem, rozměry, použitým materiálem
i způsobem opracování. Z podkladů získaných od stěžovatele vyplývá, že se jedná o součásti
výfukového potrubí specificky určené pro konkrétní typy osobních automobilů. Tyto nelze využít
k ničemu jinému a nelze je, bez vynaložení nepřiměřených nákladů, ani přepracovat na výrobky
jiné, určené k plnění jiných funkcí. Přibrání znalce považuje za nadbytečné, neboť znalec může
zodpovídat pouze otázky skutkové, přičemž skutkový stav dostatečně jasně vyplývá z podkladů
poskytnutých stěžovatelem. Sporné je pouze jeho právní posouzení. Není tak zřejmé,
na které otázky by měl požadovaný znalecký posudek odpovědět.
[12] Současně připomněl, že se v nyní souzené věci nejedná o osamocený případ. Ve skutkově
a právně obdobných věcech téhož stěžovatele, týkajících se de facto téhož zboží, se shodnou
argumentací stěžovatele zabývaly jak správní orgány obou stupňů, tak soud. Správnost sazebního
zařazení, k němuž dospěly, následně opakovaně ve své rozhodovací činnosti potvrdil i Nejvyšší
správní soud, konkrétně v rozsudcích ze dne 20. 12. 2018, č. j. 5 Afs 277/2018 - 40, ze dne
20. 12. 2018, č. j. 6 Afs 293/2018 - 39, č. j. 6 Afs 294/2018 - 38 a č. j. 6 Afs 295/2018 - 39,
ze dne 17. 1. 2019, č. j. 7 Afs 322/2018 - 49 a ze dne 9. 9. 2020, č. j. 6 Afs 207/2020 - 37.
Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
V.
[13] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[14] Kasační stížnost není důvodná.
[15] S odkazem na vyjádření žalovaného Nejvyšší správní soud předesílá, že o skutkově
a právně obdobných věcech téhož stěžovatele (nadto ke kasačním stížnostem téměř doslovného
znění) již rozhodoval, a to v rozsudcích ze dne 20. 12. 2018, č. j. 5 Afs 277/2018 - 40, ze dne
20. 12. 2018, č. j. 6 Afs 293/2018 - 39, č. j. 6 Afs 294/2018 - 38 a č. j. 6 Afs 295/2018 - 39,
ze dne 17. 1. 2019, č. j. 7 Afs 322/2018 - 49 a ze dne 9. 9. 2020, č. j. 6 Afs 207/2020 - 37.
Od závěrů vyslovených v těchto rozhodnutích nemá Nejvyšší správní soud důvod se odchýlit
ani v nyní projednávané věci a v podrobnostech na ně odkazuje.
[16] Nejvyšší správní soud předesílá, že jádro kasačních námitek směřuje do skutkových
závěrů městského soudu, na jejichž základě posoudil správnost zařazení dovážených výrobků
pod příslušnou podpoložku kombinované nomenklatury. Stěžovatel v kasační stížnosti
nepředkládá žádné nové argumenty, s nimiž by se v odůvodnění napadeného rozsudku
nevypořádal již městský soud. Ten v napadeném rozsudku přehledně shrnul relevantní evropskou
právní úpravu [zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008,
kterým se stanoví celní sazebník a Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury
obsažená v příloze I tohoto nařízení] a také stručně judikaturu Soudního dvora EU (viz bod 26
odůvodnění, na které Nejvyšší správní soud pro stručnost odkazuje). Současně poukázal na další
obdobná řízení vedená se stejnými účastníky řízení ve skutkově téměř shodných věcech.
Městským soudem provedená interpretace, mj. i za pomoci vzájemné kombinace vysvětlivek
ke kombinované nomenklatuře a vysvětlivek k harmonizovanému systému, je zcela v souladu
s judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 11. 2013, č. j. 2 Afs 85/2012 - 40).
[17] Městský soud správně vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
20. 12. 2018, č. j. 6 Afs 294/2018 - 38, který uvedl, že „účel použití výrobku je společně s jeho
objektivními charakteristikami a vlastnostmi kritériem pro jeho sazební zařazení. Ztotožnil se se závěry
žalovaného, že ze shromážděných podkladů jasně vyplývá, že výrobky, které stěžovatelka dováží, nelze použít
k ničemu jinému než ke smontování s ostatními díly a následnému namontování do konkrétních typů osobních
automobilů. Jde o části nebo součásti vytvářející jeden celek, pro jehož funkci jsou nepostradatelné, tento celek je
charakteristický účelem svého použití, který je předem daný (jiné využití nepřipadá v úvahu).“ Zpracování,
které stěžovatelka provádí (svařování jednotlivých komponent, lisování nebo montování), stejně
jako následné činnosti (dotvarování, kontrola, testování, antikorozní nátěr, tlakové testy, značení
a balení), nemají podstatný vliv na vymezený charakter výrobků, neboť je-li výrobek předkládán
v nesmontovaném nebo rozloženém stavu, pak se části budoucího výrobku zařazují stejně jako
kompletní výrobek, k jehož výrobě slouží.
[18] Stěžovatel tuto myšlenkovou konstrukci nevyvrací. Netvrdí například, že by rozhodujícím
kritériem pro zařazení výrobku mělo být ve skutečnosti jeho materiálové složení bez ohledu
na jeho účel. Naznačuje však, že by účel zboží měl být určen bez přihlédnutí k tomu, k výrobě
jakého finálního produktu toto zboží slouží. Nepoukazuje přitom na žádný konkrétní
právní předpis či soudní rozhodnutí, které by svědčilo v jeho prospěch.
[19] Za nepřípadný považuje zdejší soud odkaz stěžovatele na rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 5 Afs 27/2012 - 37, č. 2772/2013 Sb. NSS. Věc řešená v tomto
rozsudku se totiž týkala zařazení kompletního výrobku, který plnil dvě různé funkce (kapesní
počítač vybavený GPS navigací). Nejvyšší správní soud zde dospěl k závěru, že při jeho zařazení
je třeba zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní. Naproti tomu v nyní projednávané
věci stěžovatel netvrdí, že by finální výrobek, který ze zboží, jež dováží, má vzniknout, měl plnit
více funkcí, z nichž by bylo třeba zvolit tu, která je prvotní či převažující. Náhled městského
soudu, že části sloužící k montáži celku je třeba zařadit jako finální výrobek, jestliže jsou
jednoznačně rozpoznatelné jako vhodné pro použití výhradně nebo hlavně pro tento finální
výrobek, je tak třeba považovat za správný. S tímto závěrem městského soudu lze souhlasit.
[20] Ani z hlediska skutkového stěžovatel v kasační stížnosti neuplatnil relevantní námitky,
zejména neuvádí, jaký jiný účel by mohlo plnit jím dodávané zboží nazvané „Ostatní výrobky odlité
ze železa nebo oceli: – Z nekujné (netvárné) litiny“. Stěžovatel netvrdí, že by uvedené výrobky bylo
možno použít k montáži jiného typu potrubí než výfukového potrubí osobních automobilů,
anebo že by dokonce byly schopny samostatného použití k jinému účelu. Dokonce výslovně
uvádí, že bez zapracování do finálního výrobku nemá zboží žádný jasně daný účel použití.
Za této situace nelze než souhlasit se závěry městského soudu, že by bylo nadbytečné provádět
ve věci znalecký posudek, neboť zde nevznikla pochybnost o skutkovém stavu rozhodném
pro posouzení nyní projednávané věci. Závěr městského soudu o neprovedení tohoto důkazu je
tedy správný a řádně odůvodněný. Nejedná se tedy o tzv. opomenutý důkaz.
[21] Pro úplnost Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu
ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. III. ÚS 873/19 (ve věci ústavních stížností stěžovatele proti výše
zmiňovaným rozsudkům Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 293/2018 - 39,
č. j. 6 Afs 294/2018 - 38, č. j. 6 Afs 295/2018 - 39, č. j. 5 Afs 277/2018 - 40
a č. j. 7 Afs 322/2018 - 49), v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že správní soudy srozumitelně
vysvětlily, proč k zadání vypracování znaleckého posudku nepřistoupily. V této souvislosti uvedl,
že otázka, kterou měl dle stěžovatele posoudit znalec, není relevantní, neboť pro celní zařazení
zboží není rozhodující skutečnost, zda samotné zboží je schopné plnit konkrétně určený účel
v automobilu, nýbrž skutečnost, zda je zboží již před smontováním určeno k tomu, aby společně
s dalšími součástmi plnilo konkrétně vymezený účel.
[22] S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako
nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[23] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení
o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2022
David Hipšr
předseda senátu