ECLI:CZ:NSS:2022:7.AFS.409.2019:27
sp. zn. 7 Afs 409/2019 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: DOLVER, s. r. o.,
se sídlem Třebenice 144, zastoupena Mgr. Ivou Nekvapilovou, advokátkou se sídlem
Helfertova 335/17, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 7. 11. 2019, č. j. 29 Af 86/2019 - 18,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2019, č. j. 29 Af 86/2019 - 18, se z r ušuj e
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 28. 6. 2019, č. j. 26144/19/5200-11435-706478, žalovaný zamítl
odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí (platební výměry) Finančního úřadu pro kraj Vysočina
ze dne 10. 9. 2018, č. j. 1506129/18/2912-50521-703854, č. j. 1506179/18/2912-50521-703854
a č. j. 1506195/18/2912-50521-703854.
II.
[2] Žalobkyně podala proti výše uvedenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Brně,
který ji jako opožděnou odmítl usnesením ze dne 7. 11. 2019, č. j. 29 Af 86/2019 - 18.
[3] V odůvodnění usnesení krajský soud konstatoval, že žalobou napadené rozhodnutí bylo
žalobkyni doručeno dne 4. 7. 2019. Dvouměsíční subjektivní lhůta k podání žaloby podle §72
odst. 1 s. ř. s. tak počala běžet dne 5. 7. 2019 a uplynula dne 4. 9. 2019. Jelikož žalobkyně podala
žalobu až dne 6. 10. 2019, učinila tak opožděně. Na uvedeném závěru podle názoru krajského
soudu nic nemění skutečnost, že žalobkyně učinila dne 30. 8. 2019 u krajského soudu podání
označené jako „Správní žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 28. 6. 2019,
č. j. 26144/19/5200-11435-706478 – Žádost o osvobození od úhrady soudního poplatku před podáním
návrhu na zahájení řízení“, které krajský soud evidoval pod sp. zn. 29 Na 1/2019, neboť žalobkyně
v tomto podání výslovně zdůraznila, že „teprve hodlá podat žalobu proti rozhodnutí budoucího žalovaného
(…) nicméně z důvodu špatných majetkových poměrů nemá dostatek finančních prostředků k úhradě soudního
poplatku za avizovanou správní žalobu.“ Krajský soud proto uzavřel, že s ohledem na obsah tohoto
podání nebylo možné postupovat podle §37 odst. 5 s. ř. s. a tedy vyzývat žalobkyni k odstranění
vad jejího podání, neboť se nejednalo o žalobu. Ze stejného důvodu proto na nyní
projednávanou věc nebylo možno aplikovat §35 odst. 10 větu třetí s. ř. s., podle něhož „požádá-li
navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti
do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení“, tzn. za situace,
kdy je s žalobou podána žádost o osvobození od soudních poplatků, má tato skutečnost
za účinek stavení běhu lhůty pro podání návrhu (žaloby) na zahájení řízení. Podle krajského
soudu taková situace v nyní projednávané věci žalobkyně nenastala, a proto žalobu podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §72 odst. 1 s. ř. s. jako opožděnou odmítl.
III.
[4] Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační
stížnost z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[5] Podle stěžovatelky lhůta pro zahájení řízení podle §72 odst. 1 s. ř. s. začala nepochybně
běžet dne 5. 7. 2019. Následně dne 30. 8. 2019 však přestala plynout, neboť k tomuto dni nastaly
účinky stavení lhůty podle §35 odst. 10 věta třetí s. ř. s., když stěžovatelka podala žádost
o osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
28. 6. 2019, č. j. 26144/19/5200-11435-706478. Dne 6. 10. 2019, kdy nabylo právní moci
rozhodnutí krajského soudu o žádosti o osvobození od soudních poplatků, se běh lhůty
pro podání návrhu na zahájení řízení obnovil. Předmětná lhůta tak měla uplynout až dne
11. 10. 2019. Dne 6. 10. 2019 stěžovatelka podala u krajského soudu perfektní žalobu
proti rozhodnutí žalovaného. Stěžovatelka je proto přesvědčena, že její žaloba byla podána včas
a měla tak být krajským soudem meritorně projednána. Závěr krajského soudu, že účinky stavění
lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení nastávají pouze v případě, kdy je taková žádost
o osvobození od soudních poplatků podána současně s návrhem na zahájení řízení, je
podle názoru stěžovatelky v přímém rozporu s dikcí §35 odst. 10 věta třetí s. ř. s. V tomto směru
stěžovatelka odkázala na relevantní soudní judikaturu, zejména na rozsudek rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2017, č. j. 5 As 154/2016 - 62, publ.
pod č. 3632/2017 Sb. NSS. Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud
napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
IV.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[7] Kasační stížnost je důvodná.
[8] V nyní posuzovaném případě je nesporné, že žalobou napadené rozhodnutí bylo
stěžovatelce doručeno dne 4. 7. 2019. Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proto začala běžet
dne 5. 7. 2019 a uplynula by tak dne 4. 9. 2019. Dne 30. 8. 2019 krajský soud obdržel podání
stěžovatelky označené jako „Správní žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne
28. 6. 2019, č. j. 26144/19/5200-11435-706478 – Žádost o osvobození od úhrady soudního poplatku
před podáním návrhu na zahájení řízení“. Obsahem tohoto podání byla žádost stěžovatelky podle §36
odst. 3 s. ř. s. o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatelka současně v tomto podání uvedla,
že hodlá podat žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2019,
č. j. 26144/19/5200-11435-706478. Na základě této žádosti bylo krajským soudem zahájeno
samostatné řízení o osvobození od soudních poplatků, které bylo vedeno
pod sp. zn. 29 Na 1/2019. Usnesením ze dne 1. 10. 2019, č. j. 29 Na 1/2019 - 6, krajský soud
rozhodl o zamítnutí předmětné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení
nabylo právní moci dne 6. 10. 2019. Téhož dne stěžovatelka podala ke krajskému soudu žalobu
proti rozhodnutí žalovaného.
[9] Podle §35 odst. 10 věta třetí s. ř. s. platí, že požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních
poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží
lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.
[10] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem stěžovatelky, že jazykovým výkladem
citovaného ustanovení lze dospět k závěru, že dané ustanovení nepodmiňuje stavení lhůty
pro podání návrhu na zahájení řízení tím, že současně s žádostí o osvobození od soudních
poplatků je nutno podat i samotný návrh na zahájení řízení ve věci samé. Jinak řečeno, žádost
o osvobození od soudních poplatků lze podat kdykoliv v průběhu lhůty pro podání návrhu
na zahájení řízení samostatně, aniž by společně s žádostí musel být podán i samotný návrh
na zahájení řízení. V tomto smyslu je znění vykládaného ustanovení zákona jasné a nepřipouští
jinou možnost výkladu. V daném případě je nutno zdůraznit, že v žádosti ze dne 30. 8. 2019
stěžovatelka uvedla, žádá o osvobození od soudního poplatku, k němuž povinnost úhrady
vznikne podáním žaloby proti konkrétnímu rozhodnutí žalovaného, a současně jasně deklarovala
i svůj úmysl tuto žalobu podat.
[11] Rozšířený senát ve svém usnesení ze dne 15. 3. 2016, č. j. 8 As 78/2015 - 22, publ.
pod 3411/2016 Sb. NSS, bod 22 uvedl: „Tak tomu však nebude za situace, kdy žádost o osvobození
od soudních poplatků bude podána ještě před podáním návrhu ve věci samé. Takový postup soudní řád správní
v §35 odst. 8 in fine implicitně umožňuje (požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků
nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta
stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení). V tomto případě totiž dosud není dána kvalifikovaná
povědomost o identifikaci osoby ani souvislost její žádosti s řízením, neboť návrh dosud nebyl podán. Z pohledu
smyslu §37 s. ř. s. je proto třeba v takovém případě trvat na nutnosti žádost o osvobození od soudních poplatků
potvrdit písemným podáním shodného obsahu nebo předložením originálu“. Rozšířený senát tak ve svém
důsledku vyslovil závěr, že §35 odst. 8 (nyní §35 odst. 10) větu třetí s. ř. s. je třeba aplikovat
i v případě podání samostatné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Ke shodnému závěru
dospěl rozšířený senát zdejšího soudu i v rozsudku ze dne 29. 8. 2017, č. j. 5 As 154/2016 - 62,
publ. pod č. 3632/2017 Sb. NSS.
[12] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v důsledku podání
žádosti o osvobození od soudních poplatků stěžovatelkou od 31. 8. 2019 do 6. 10. 2019 neběžela
dvouměsíční lhůta stanovená v §72 odst. 1 s. ř. s. pro podání návrhu na zahájení řízení, tj. žaloby
proti rozhodnutí žalovaného. Tato lhůta pak uplynula až dne 11. 10. 2019. Jelikož stěžovatelka
podala žalobu dne 6. 10. 2019, učinila tak v zákonem stanovené lhůtě, tj. včas. Krajský soud
tedy pochybil, když za uvedené situace žalobu odmítl jako opožděně podanou. Uvedený postup
krajského soudu tak ve svém důsledku vedl k odepření přístupu k soudu (denagatio iustitie).
Takový postup nelze akceptovat.
[13] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené napadené usnesení krajského soudu
podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud je v dalším řízení
vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku
(§110 odst. 4 s. ř. s.).
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. března 2022
Mgr. David Hipšr
předseda senátu