ECLI:CZ:NSS:2022:8.ADS.59.2022:23
sp. zn. 8 Ads 59/2022-23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra
Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: V. Š., proti žalované: Česká správa sociálního
zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 3. 2021, čj. X,
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2022,
čj. 29 Ad 28/2021-23,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal zrušení shora označeného
rozhodnutí žalované ve věci námitek žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí, kterým žalovaná
nepřiznala žalobci invalidní důchod. Krajský soud žalobu usnesením označeným v záhlaví odmítl
jako opožděnou.
[2] Nejvyšší správní soud následně obdržel kasační stížnost proti napadenému usnesení,
kterou jménem žalobce (dále „stěžovatel“) podal JUDr. Martin Knob, advokát. Jako titul
pro zastoupení žalobce označil usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 8. 2021,
čj. 30 Nc 2/2021-45, které ke kasační stížnosti připojil. Z tohoto usnesení plyne, že okresní soud
ustanovil stěžovateli k jeho návrhu uvedeného zástupce, neboť stěžovatel hodlá podat žalobu
proti rozhodnutí žalované v souvislosti s tím, že mu nebyl přiznán invalidní důchod. Proto
je ustanovení zástupce nezbytně nutné k ochraně jeho zájmů, neboť „pro složitost projednávané věci“
by jinak stěžovatel (naplňující podmínku nemajetnosti) nemusel být schopen své zájmy řádně
hájit.
[3] Byť byl uvedený zástupce stěžovateli ustanoven shora označeným usnesením okresního
soudu a z jeho odůvodnění se může jevit, že je na základě tohoto usnesení oprávněn stěžovatele
zastupovat v řízení před správními soudy (a tedy i v řízení o kasační stížnosti proti označenému
usnesení krajského soudu), není tomu tak. Soudní řád správní obsahuje speciální úpravu
pro ustanovení zástupce ve správním soudnictví a k ustanovení dle občanského soudního řádu
nelze v tomto řízení přihlížet. Jak plyne z §35 odst. 10 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát […]. Zástupce ustanovený v řízení
před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti. Z citovaného
ustanovení ve spojení s §35 odst. 2 téhož zákona plyne, že o ustanovení zástupce pro řízení
ve správním soudnictví rozhodují jen správní soudy, přičemž ustanovení zástupce platí v řízení
o kasační stížnosti pouze tehdy, byl-li zástupce ustanoven krajským (správním) soudem v řízení,
v němž bylo vydáno rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje. V řízení o kasační
stížnosti přitom podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[4] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost podal jménem stěžovatele advokát, aniž byl
krajským soudem pravomocně pro účely soudního řízení správního ustanoven zástupcem
stěžovatele a aniž jinak prokázal, že je za něj oprávněn v řízení u Nejvyššího správního soudu
jednat, vyzval Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 4. 2022, čj. 8 Ads 59/2022-17,
stěžovatele (prostřednictvím uvedeného zástupce), aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení
doložil plnou moc udělenou stěžovatelem k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Výzva
zároveň obsahovala odůvodnění toho, proč zdejší soud nemůže přihlížet k ustanovení na základě
rozhodnutí okresního soudu, a současně poučení, podle něhož soud kasační stížnost odmítne,
nebude-li výzvě vyhověno.
[5] Výzva byla do datové schránky uvedeného advokáta doručena 14. 4. 2022 (posledním
dnem k předložení plné moci tedy bylo pondělí 16. 5. 2022). Ten však plnou moc obsahující jeho
zmocnění k podání kasační stížnosti za stěžovatele ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí)
nepředložil a na výzvu soudu ani jinak nereagoval.
[6] Nedoložením zástupčího oprávnění vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává
v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil, a chybí tak jedna z podmínek řízení (rozsudek
rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 6 As 405/2017-33, č. 3860/2019 Sb. NSS). Závěr,
že doložení plné moci zástupce je nutnou podmínkou řízení i pro oblast správního soudnictví,
potvrdil rozšířený senát v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247, č. 1773/2009 Sb.
NSS. Povinnost tento nedostatek podmínky řízení odstranit je nutno vyložit tak,
že je to zástupce účastníka řízení, který musí soudu deklarovat oprávnění činit v řízení procesní
úkony. Zpravidla se tak učiní předložením plné moci. Pokud tuto zákonnou povinnost
zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek
podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce
i samotného zmocnitele (viz shora již citovaný rozsudek čj. 6 As 405/2017-33).
[7] Jelikož nebyl nedostatek podmínky řízení v podobě doložení plné moci zmocněnce
v případě zastoupení ani přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší správní soud kasační stížnost
odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 větou první ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. května 2022
Milan Podhrázký v. r.
předseda senátu