ECLI:CZ:NSS:2022:8.AS.395.2021:17
sp. zn. 8 As 395/2021-17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců
Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: Z. S., proti žalovanému: Krajský úřad
Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 11. 1. 2021, čj. KUUK 004106/2021/Hur, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 5. 11. 2021, čj. 60 A 4/2021-79,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
napadl v záhlaví označené rozhodnutí žalovaného ve věci dvou přestupků proti majetku
a proti veřejnému pořádku, za které mu byla uložena pokuta 6 000 Kč.
[2] Spolu s žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.
Krajský soud usnesením z 19. 3. 2021, čj. 60 A 4/2021-41, stěžovateli osvobození od soudních
poplatků nepřiznal a návrh na ustanovení zástupce zamítl z důvodu, že tvrzení v prohlášení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech byla neúplná. Stěžovatel sice uvedl,
že je likvidátorem společnosti A-ZETES, s. r. o. „v likvidaci“ (dále jen „společnost A-ZETES“),
nicméně opomněl sdělit, že je v této společnosti též společníkem. Stejně tak soudu nesdělil,
že je společníkem též ve společnosti S+S Pro, s. r. o. (dále jen „společnost S+S Pro), která
je majitelem domu, v němž stěžovatel bydlí, a nájemné, které tvoří značnou část jeho měsíčních
výdajů, tedy platí vlastní společnosti.
[3] Stěžovatel napadl usnesení krajského soudu čj. 60 A 4/2021-41 kasační stížností, kterou
Nejvyšší správní soud rozsudkem z 30. 7. 2021, čj. 5 As 149/2021-18, zamítl. Nejvyšší správní
soud nepřisvědčil námitce, podle níž si měl krajský soud další informace ke stěžovatelově žádosti
obstarat z veřejných zdrojů, neboť podle judikatury je povinnost tvrdit a doložit nedostatek
majetkových prostředků na žadateli. Skutečnost namítaná stěžovatelem, že podíly
ve společnostech nejsou podstatné, neboť s nimi nemůže nakládat a ani mu z nich neplyne žádný
majetkový prospěch, nic nemění na tom, že je měl uvést a nechat posouzení jejich relevance
na krajském soudu. Pouze tak by totiž bylo jeho prohlášení úplné. Jestliže mu z podílů žádný
majetkový prospěch ve skutečnosti neplyne, bylo třeba tuto skutečnost důvěryhodně tvrdit
a doložit krajskému soudu.
[4] Stěžovatel následně požádal o osvobození od soudních poplatků v nové žádosti
z 23. 9. 2021. V žádosti uvedl, že jeho jediným příjmem je starobní důchod a po odečtení nákladů
na bydlení zbývá na domácnost, kterou sdílí s manželkou s nízkým důchodem, přibližně
9 000 Kč. Kromě toho je likvidátorem společnosti A-ZETES, jež nemá žádný majetek. Finančně
dotuje její provoz včetně vymáhání pohledávek. Od června 2021 je jednatelem a společníkem
společnosti S+S Pro, která je již třetí rok ve finanční ztrátě a má dluhy přesahující 7,5 milionu Kč.
Z činnosti v této společnosti mu neplynou žádné příjmy. Stěžovatel k žádosti přiložil vyplněný
formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, potvrzení České správy sociálního
zabezpečení o výši starobního důchodu, průkaz TP a průkaz glaukomatika.
[5] Krajský soud v záhlaví označeným usnesením osvobození od soudních poplatků
stěžovateli nepřiznal. Nejprve dospěl k závěru, že stěžovatel druhou žádost v porovnání s tou
první doplnil o tvrzení ohledně působení ve společnosti S+S Pro, a proto druhou žádost
na základě těchto nově uvedených skutečností věcně posoudil. Shledal, že údaje poskytnuté
stěžovatelem nejsou úplné a neposkytují ucelený přehled o jeho majetkové a sociální situaci.
Prokázal totiž pouze výši svého starobního důchodu a skutečnost, že je osobou zdravotně
postiženou. Tvrzení o výši starobního a invalidního důchodu manželky neprokázal. Kromě toho
soudu předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se týkalo
jeho manželky, nikoli poměrů stěžovatele. Svá tvrzení o nákladech, které nese ve spojitosti
se zabezpečením chodu společností A-ZETES a S+S Pro, žádnými relevantními důkazy
nedoložil. Nepředložil ani důkazy ohledně tvrzené nedobré finanční situace obou společností.
Není na soudu, aby za stěžovatele vyhledával důvody pro jeho částečné či úplné osvobození
od soudních poplatků.
II. Kasační stížnost
[6] Stěžovatel podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost. Úvodem uznal,
že omylem předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech své manželky,
namísto prohlášení svého. Obě prohlášení jsou ovšem dostatečná k tomu, aby soud shledal,
že je plně nemajetný a bez financí. Závěr soudu, že stěžovatel nedoložil špatnou finanční situaci
společností A-ZETES a S+S Pro, je zavádějící a účelový. V upozornění na formuláři Prohlášení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech je uvedeno, že potvrzení je třeba dát si vystavit a přílohy
přiložit jen tehdy, uvádí-li žadatel, že má příslušné příjmy. Krajský soud postupoval účelově a nad rámec
tohoto upozornění, jestliže vyžadoval doložení výdajů, které stěžovatel logicky neshromažďuje.
Společnost A-ZETES je totiž od roku 2002 v likvidaci, bez majetku a z principu bez příjmů.
Společnost S+S Pro byla od listopadu 2018 do června 2021 bez statutárního zástupce v důsledku
nesprávného postupu rejstříkového soudu, a proto je tři roky ve finančních ztrátách. Tyto
informace jsou veřejně dostupné v obchodním rejstříku, kde si je soud mohl ověřit. Soud měl
před rozhodnutím o žádosti stěžovatele vyzvat k odstranění takových chyb, jako byla záměna
prohlášení stěžovatele s prohlášením jeho manželky. Soud účelově opakuje tutéž vadu spočívající
v neúplnosti údajů jako záminku k zamítnutí žádosti, přestože stěžovatel údaje v novém
prohlášení doplnil.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. „[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto
rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou
žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže
se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě
neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.“
[9] V řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků tíží žadatele břemeno tvrzení
a břemeno důkazní. Povinnost tvrdit a doložit nedostatek majetkových prostředků je na žadateli
(srov. usnesení NSS z 25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004-50, č. 537/2005 Sb. NSS). Soud za něj
nemá a nemůže iniciativně vyhledávat důvody pro jeho úplné či částečné osvobození
(srov. rozsudek NSS z 30. 3. 2004, čj. 1 Afs 5/2003-54, č. 311/2004 Sb. NSS). Dojde-li soud
k závěru, že jsou žadatelem poskytnuté informace neúplné či nevěrohodné, je na místě jeho
žádost zamítnout (srov. rozsudek NSS z 26. 8. 2009, čj. 1 As 39/2009-88, č. 1962/2010 Sb. NSS).
[10] Krajský soud stěžovatelově žádosti nevyhověl z důvodu, že jím poskytnuté údaje nejsou
úplné a neposkytují ucelený přehled o jeho majetkové a sociální situaci.
[11] Nejvyšší správní soud podotýká, že krajský soud tento závěr nezaložil primárně na tom,
že stěžovatel předložil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které
se týkalo jeho manželky, nikoli jeho samotného. K tomuto dílčímu důvodu totiž v rozhodující
míře přistoupilo to, že stěžovatel neprokázal výši starobního a invalidního důchodu své manželky
a nedoložil náklady, které nese ve spojitosti se zabezpečením chodu společností A-ZETES
a S+S Pro, ani tvrzenou nedobrou finanční situaci obou společností. Nejvyšší správní soud proto
nepřisvědčil námitkám vycházejícím z chybně předloženého prohlášení manželky, neboť tato
skutečnost k zamítnutí žádosti stěžovatele primárně nevedla.
[12] Nejvyšší správní soud již ve věci první stěžovatelovy žádosti rozhodl, že bylo třeba
důvěryhodně tvrdit a doložit krajskému soudu, že mu z podílů ve výši 100 000 Kč v případě
společnosti A-ZETES a ve výši 5 000 Kč v případě společnosti S+S Pro neplyne žádný
majetkový prospěch (srov. výše uvedený rozsudek čj. 5 As 149/2021-18, bod 14). Tento
požadavek soud vyslovil v souvislosti s tím, že pominutím podílů v obou společnostech ve své
první žádosti stěžovatel notně snížil důvěryhodnost svých tvrzení. Nejvyšší správní soud v tomto
rozsudku stěžovateli vysvětlil, že povinnost tvrdit a doložit nedostatek majetkových prostředků
je na žadateli (bod 12). S ohledem na toto jednoznačné a individualizované objasnění role
a povinností žadatele v daném řízení se proto stěžovatel nemůže úspěšně dovolávat znění
upozornění uvedeného na formuláři Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Z odůvodnění uvedeného rozsudku muselo být stěžovateli zřejmé také to, že není úlohou
krajského soudu vyhledávat ve veřejných rejstřících informace svědčící v jeho prospěch.
[13] S ohledem na vše výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud
nepochybil, pokud stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků nevyhověl, neboť
stěžovatel tvrzené údaje důvěryhodně nedoložil.
[14] Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel ke kasační stížnosti přiložil kopie několika
dokumentů včetně prohlášení společností A- ZETES a S+S Pro o majetkových poměrech, jakož
i daňových přiznání obou společností. Nejvyšší správní soud k těmto listinám nepřihlížel.
Vzhledem k tomu, že krajský soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků
v podstatě z důvodu, že nedoložil náklady, které nese ve spojitosti se zabezpečením chodu
společností A-ZETES a S+S Pro, ani tvrzenou nedobrou finanční situaci obou společností,
Nejvyšší správní soud by popřel smysl řízení o kasační stížnosti, kdyby navržené důkazy provedl
a k takto zjištěným skutečnostem přihlédl.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Nejvyšší správní soud tedy kasačním námitkám nepřisvědčil, a proto kasační stížnost
podle §110 odst. 1 věty poslední s. ř. s. zamítl.
[16] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 větu první s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný a nemá proto právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. ledna 2022
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu