ECLI:CZ:NSS:2022:8.AS.4.2022:36
sp. zn. 8 As 4/2022-36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců
Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: J. N., zastoupená JUDr. Lukášem
Haasem, advokátem se sídlem Nerudova 866/27, Hradec Králové, proti žalovanému: Krajský
úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, Hradec Králové,
za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. B., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2020, čj.
KUKHK-25575/UP/2020 (Kd), v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 8. 12. 2021, čj. 30 A 107/2020-84, o návrhu žalobkyně na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení
řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu
v Hradci Králové ze dne 8. 12. 2021, čj. 30 A 107/2020-84, a rozhodnutí žalovaného
ze dne 15. 10. 2020, čj. KUKHK-25575/UP/2020 (Kd).
II. Žalobkyni se uk l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Nové Město nad Metují rozhodnutím z 30. 6. 2020, čj. Výst. 5808/2017/G,
O-45/20, nařídil žalobkyni odstranit stavbu v jejím vlastnictví: „terasa s pergolou a bazén“, N. M.
M., S. čp. X, na pozemku p. č. X v katastrálním území N. M. M. Žalovaný k odvolání žalobkyně
v záhlaví označeným rozhodnutím částečně změnil výrok rozhodnutí městského úřadu tak, aby
zpřesnil rozsah staveb, které mají být odstraněny, a ve zbytku rozhodnutí potvrdil. Proti
rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové shora
označeným rozsudkem zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost a současně s jejím podáním požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Uvedla, že kdyby Nejvyšší správní soud shledal nezákonnost nařízení stavby v době, kdy by již
stavba byla odstraněna, byla by jí nenahraditelně způsobena újma jak na předmětné věci, tak
i z hlediska časových a finančních výdajů spojených s odstraněním stavby. Přiznání odkladného
účinku by se nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, neboť z rozhodnutí
žalovaného žádná třetí osoba práva nenabyla. Přiznání odkladného účinku by nebylo ani
v rozporu s veřejným zájmem, neboť zcela jistě existuje veřejný zájem na tom, aby byly
povinnosti ukládány jen na základě zákonných a přesvědčivých rozhodnutí orgánů státní správy.
Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že odstranění stavby představuje citelnou újmu,
jelikož může vést k nevratnému porušení práv stavebníka, které by již nebylo možné zhojit ani
případným rozhodnutím v jeho prospěch, jež by mu v takovém případě nemohlo poskytnout
jinou než pouze hypotetickou ochranu.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti pouze sdělil, že neshledává důvod pro přiznání
odkladného účinku.
[4] Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti navrhla, aby byl zamítnut. Uvedla, že věc trvá již 21 let a jediným cílem stěžovatelky
zřejmě je věc různými procesními prostředky zdržovat.
[5] Podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná na návrh stěžovatele po
vyjádření žalovaného usnesením kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozsudku krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než
jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři
předpoklady: (1) výkon nebo jiné právní následky rozsudku by pro stěžovatele znamenaly újmu;
(2) tato újma je pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[6] Přestože stěžovatelka hrozící újmu v návrhu tvrdí pouze obecně (poukazuje na časové
a finanční výdaje spojené s odstraněním stavby), Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal.
Existence újmy je totiž v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může
být pouze její rozsah. Stěžovatelce byla uložena povinnost odstranit již existující celou stavbu
terasy s pergolou a celou stavbu bazénu. Tím by byly zmařeny její investice do staveb a
navíc by musela nést náklady na jejich odstranění. Stěžovatelka sice nedokládá konkrétní výši
hrozící újmy, avšak již z povahy předmětných staveb lze dovodit, že újma způsobená jejich
odstraněním nebude jen zanedbatelná.
[7] Újma, která by vznikla odstraněním staveb a jejich následným znovuobnovením
v případě, že by se kasační stížnost ukázala důvodnou, je nepoměrně vyšší než újma, která
vznikne osobě zúčastněné na řízení, bude-li nucena existenci staveb strpět ještě po dobu řízení
o kasační stížnosti.
[8] Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým
veřejným zájmem je na žalovaném. Žalovaný v projednávané věci pouze uvedl, že neshledává
důvod pro přiznání odkladného účinku, aniž tuto úvahu blíže odůvodnil. Rozpor s důležitým
veřejným zájmem nevyplynul ani z podkladů, které má soud k dispozici.
[9] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Učinil tak ve vztahu k napadenému rozsudku i napadenému rozhodnutí žalovaného,
v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení
účinků v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného.
[10] Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím
dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační
stížnosti (srov. usnesení NSS ze 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu
řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí
odpadly (§73 odst. 5 s. ř. s.).
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku
ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost zaplatit soudní
poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí,
jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek
zaplatit [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též
usnesení NSS z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak
je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit
uložena.
[12] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080400422.
Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. února 2022
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ