ECLI:CZ:NSS:2022:8.AZS.317.2021:38
sp. zn. 8 Azs 317/2021-38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana
Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: V. P., zast. Mgr. Bc. Filipem Schmidtem,
LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2021,
čj. OAM-633/ZA-ZA11-LE32-2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Praze ze dne 29. 9. 2021, čj. 57 Az 9/2021-54,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Bc. Filipu Schmidtovi, LL.M., advokátovi,
se n ep ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů za řízení
o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím neudělil žalobci (dále „stěžovatel“)
mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji v záhlaví
uvedeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl.
[2] Krajský soud se plně ztotožnil s žalovaným stran věrohodnosti stěžovatelovy výpovědi,
s ohledem na jeho předchozí výpovědi z let 2009 a 2019 v řízeních o vyhoštění. V roce 2009
stěžovatel uvedl, že z České republiky nevycestoval, jelikož si zde chtěl vydělat peníze a současně
uvedl, že neexistují důvody, pro které by se nemohl vrátit na Ukrajinu. V roce 2019 ve své
výpovědi sdělil, že mu na Ukrajině nehrozí nelidské zacházení, že mu nic nebrání ve vycestování
na Ukrajinu a jakmile si pořídí nový pas, tak tam vycestuje za sestřenicí své bývalé manželky.
V rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany a následně v žalobě ovšem uvedl, že byl
na Ukrajině pronásledován soukromou skupinou UNA-UNSO (Ukrajinské národní shromáždění
- Ukrajinská národní sebeobrana). Tvrdí, že byl opakovaně napaden, bylo mu bráněno odchodu
z domu apod. Krajský soud shledal žalobní tvrzení nedostatečně věrohodným s ohledem
na rozpor s předchozími tvrzeními stěžovatele a stupňování tvrzených problémů v průběhu
azylového řízení.
[3] Ačkoliv by dle krajského soudu výše uvedené bylo dostatečným důvodem pro neudělení
mezinárodní ochrany, ztotožnil se i s dalším závěrem žalovaného, že stěžovatel nevyužil ochrany
tamních orgánů před tvrzeným pronásledováním členy UNA-UNSO. Stěžovatel měl být napaden
čtyřikrát členy UNA-UNSO. Na policii se však obrátil pouze jednou a ani to nijak nedokládá.
Dle stěžovatele byla policie nečinná. V ostatních třech případech napadení se na policii neobrátil
a nebránil se ani proti tvrzené nečinnosti policie, ačkoliv je to na Ukrajině možné (usnesení NSS
ze dne 27. 10. 2015, čj. 2 Azs 210/2015-25).
[4] V replice na vyjádření žalovaného stěžovatel uvedl, že má četné zdravotní problémy,
včetně epileptických záchvatů a obává se, že by se na Ukrajině nemohl léčit. K replice přiložil
lékařkou zprávu ze dne 14. 6. 2021. Krajský soud dospěl k závěru, že četné zdravotní problémy,
včetně epileptických záchvatů, nemohou bez dalšího odůvodnit zrušení napadeného rozhodnutí.
[5] Krajský soud se v rozsudku zabýval i dalšími námitkami stěžovatele, přičemž jejich
vypořádání není zpochybněno, proto je Nejvyšší správní soud nerekapituluje.
[6] Dne 1. 10. 2021 byl krajskému soudu doručen přípis stěžovatele ze dne 27. 9. 2021,
ke kterému byla přiložena lékařská zpráva ze dne 17. 9. 2021.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[7] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. Tvrdí v ní, že krajský
soud nesprávně posoudil nebezpečí, které mu v případě návratu na Ukrajinu hrozí, přičemž soud
dostatečně nezohlednil tuto hrozbu vážné újmy v souladu s §14a zákona o azylu. Také nesprávně
zhodnotil zdravotní stav stěžovatele, jež mu neumožňuje vycestovat, což doložil i lékařskou
zprávou.
[8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti sdělil, že považuje všechny námitky stěžovatele
za nedůvodné. Stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které jsou důvodem pro udělení
mezinárodní ochrany v některé z jejich forem. Žalovaný navrhl kasační stížnost odmítnout
pro nepřijatelnost, popř. zamítnout pro nedůvodnost.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[9] Soud se nejprve zabývá otázkou přípustnosti kasační stížnosti (§102 a násl. s. ř. s.).
Stěžovatel musí zásadně reagovat na argumentaci krajského soudu a uvádět, z jakých důvodů jsou
závěry, které krajský soud v napadeném rozhodnutí uvedl, nesprávné. Pokud tak neučiní a pouze
znovu zopakuje námitky, které uvedl v žalobě, aniž by jakkoliv reflektoval argumentaci krajského
soudu, pak za předpokladu, že uvedené námitky krajský soud vypořádal a nelze v jejich opakování
spatřovat setrvání na dříve vznesené argumentaci, která je nadále schopná obstát proti závěrům
krajského soudu, nejsou takové námitky přípustné (srov. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009,
čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS, ze dne 15. 9. 2009, čj. 6 Ads 113/2009-43,
nebo ze dne 14. 6. 2016, čj. 1 As 271/2015-36).
[10] V první kasační námitce stěžovatel tvrdí, že krajský soud nesprávně posoudil nebezpečí,
které stěžovateli v případě návratu na Ukrajinu hrozí, přičemž dostatečně nezohlednil hrozbu
vážné újmy v souladu s §14a zákona o azylu. Dle Nejvyššího správního soudu se ovšem nejedná
o kasační důvod v souladu s §103 s. ř. s. Krajský soud se s námitkou posouzení nebezpečí
vypořádal a to primárně tak, že vůbec nebylo prokázáno, že by stěžovateli vážná újma hrozila,
neboť jeho výpověď byla nevěrohodná. Pakliže stěžovatel nyní bez dalšího důvodu namítá,
že soud nesprávně posoudil nebezpečí v případě návratu na Ukrajinu, aniž by uvedl, v čem
konkrétně krajský soud pochybil, pak se jedná o kasační námitku, kterou nelze projednat,
neboť nesměřuje proti rozhodovacím důvodům krajského soudu. Je proto nepřípustná
podle §104 odst. 4 s. ř. s., protože se opírá o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s.
Nejedná se totiž pouze o setrvání na jiném názoru, ale o nereagování na výslovně vypořádanou
námitku, proti které argumentace stěžovatele nemůže obstát.
[11] Stěžovatel ve druhé námitce konstatuje nesprávné zhodnocení zdravotního stavu, jež
mu neumožňuje vycestovat, což doložil i lékařskou zprávou. Ani v tomto případě se nejedná
o kasační důvod v souladu s §103 s. ř. s. Krajský soud se posouzením zdravotního stavu
dostatečně zabýval v bodě 43 napadeného rozsudku. Konstatoval, že zdravotní stav stěžovatele
není bez dalšího relevantním azylovým důvodem. Z napadeného rozsudku také plyne, že se soud
lékařskou zprávou ze dne 14. 6. 2021 zabýval, jelikož vzal v potaz epileptické záchvaty
stěžovatele. Lékařskou zprávu ze dne 17. 9. 2021 nemohl soud při posuzování žaloby zohlednit,
jelikož byla doručena až 1. 10. 2021. Stěžovatel ani ve druhé námitce netvrdí, v čem soud
konkrétně pochybil. I nyní se jedná o kasační námitku, kterou nelze projednat, neboť nesměřuje
proti rozhodovacím důvodům krajského soudu.
[12] Kasační stížnost, jejíž důvody nesměřují proti důvodům, na nichž je toto rozhodnutí
postaveno, je nepřípustná podle §104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jiné důvody, než které jsou
uvedeny v §103 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto takovou kasační stížnost odmítne
podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost (srov. výše citované usnesení
sp. zn. 7 Afs 106/2009).
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro nepřípustnost
odmítl [§104 odst. 4 s. ř. s., §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.].
[14] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[15] Usnesením ze dne 10. 11. 2021, čj. 8 Azs 317/2021-25, ustanovil Nejvyšší správní soud
stěžovateli zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a to Mgr. Bc. Filipa Schmidta, LL. M, advokáta.
Kasační stížnost sepsal sám stěžovatel. Ze spisu vyplývá, že ustanovený zástupce v souvislosti
s řízením o kasační stížnosti pouze nahlédl do spisu. Nahlédnutí do spisu však nepředstavuje
samostatný úkon právní služby ve smyslu §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů
a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (viz rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2008,
čj. 5 Azs 33/2008-40). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že se ustanovenému zástupci
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. března 2022
Petr Mikeš
předseda senátu