Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05.05.2022, sp. zn. 8 Azs 383/2021 - 22 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:8.AZS.383.2021:22

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:8.AZS.383.2021:22
sp. zn. 8 Azs 383/2021-22 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Ch. K. U., proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, odbor cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 8. 2021, čj. KRPA-311338-40/ČJ-2020-00002-000022-ZSV, o kasační stížnosti podané Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2021, čj. 20 A 73/2021-23, takto: I. Kasační stížnost se o dm í t á . II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalovaná rozhodnutím uvedeným v záhlaví prodloužila podle §124 odst. 3 ve spojení s §125 odst. 2 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, dobu zajištění žalobce o 21 dnů z důvodu zpoždění ze strany třetí země při získávání nezbytných dokladů pro výkon správního vyhoštění. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten ji v záhlaví označeným usnesením odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Žaloba neobsahovala žádné žalobní body, důkazní návrhy ani petit a žalobce ve lhůtě pro podání žaloby její vady neodstranil. [3] Nejvyšší správní soud následně obdržel kasační stížnost proti napadenému usnesení, kterou jménem žalobce (dále „stěžovatel“) podal Mgr. Ladislav Bárta, advokát se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava. [4] Nejvyšší správní soud ovšem ze spisu krajského soudu zjistil, že usnesení ze dne 13. 10. 2021, čj. 20 A 73/2021-16, kterým městský soud ustanovil zástupcem stěžovatele Mgr. Ladislava Bártu, advokáta, nenabylo právní moci. Nebylo totiž doručeno stěžovateli. Městský soud nejprve doručoval na jeho adresu uvedenou v žalobě, a to do Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty (dále jen „ZZC Vyšní Lhoty“). Poté, co se mu zásilka vrátila jako nedoručená, vyvěsil usnesení na úřední desce, čímž je považoval za doručené. Tento postup nebyl správný. Adresu pro doručování v zařízení pro zajištění cizinců je nutno vnímat jako časově omezenou po dobu zajištění, nemá-li městský soud informaci o tom, že došlo k prodloužení takového zajištění. Pokud se tedy v nyní projednávané věci v ZZC Vyšní Lhoty nepodařilo doručit usnesení městského soudu stěžovateli, který zde byl žalobou napadeným rozhodnutím zajištěn na dobu, která již (podle informací dostupných soudu) uplynula, nelze takovou skutečnost považovat za neúspěšné doručení ve smyslu §50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), které by opravňovalo k postupu podle odst. 2 téhož ustanovení. Adresu ZZC Vyšní Lhoty totiž nebylo nadále možné považovat za adresu aktuálního místa pobytu stěžovatele na území ČR, resp. za jeho doručovací adresu. Městský soud byl za daných okolností povinen se alespoň pokusit zjistit, kde se stěžovatel aktuálně (tedy ke dni doručování vydaného usnesení) nachází. Pokud by byl neznámého pobytu, tak mu měl k ochraně jeho práv ustanovit opatrovníka ve smyslu §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. a dále v řízení jednat s tímto opatrovníkem (k tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2020, čj. 6 Azs 210/2020-20). Z tohoto důvodu nebylo usnesení o ustanovení zástupce stěžovateli řádně doručeno a nemohlo nabýt právní moci (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2019, čj. 8 Azs 205/2019-22). Advokáta Mgr. Ladislava Bártu proto nelze považovat za pravomocně ustanoveného zástupce stěžovatele. [5] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud nemá on sám, jeho člen anebo pověřený zaměstnanec vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadované pro výkon advokacie. [6] Nedoložením zástupčího oprávnění vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil, a chybí tak jedna z podmínek řízení (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 6 As 405/2017-33). Závěr, že doložení plné moci zástupce je nutnou podmínkou řízení i pro oblast správního soudnictví, potvrdil rozšířený senát v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247, č. 1773/2009 Sb. NSS, v němž uvedl, že „[v]e správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. §103 o. s. ř. podpůrně za použití §64 s. ř. s.). Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu […]. Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení“. [7] Povinnost tento nedostatek podmínky řízení odstranit je nutno vyložit tak, že je to zástupce účastníka řízení, který musí soudu deklarovat oprávnění činit v řízení procesní úkony. Zpravidla se tak učiní předložením plné moci. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele (rozsudek rozšířeného senátu NSS čj. 6 As 405/2017-33). [8] Vzhledem ke skutečnosti, že kasační stížnost podal jménem stěžovatele advokát Mgr. Ladislav Bárta, aniž byl krajským soudem pravomocně ustanoven zástupcem stěžovatele a aniž prokázal, že je za něj oprávněn v řízení u Nejvyššího správního soudu jednat, vyzval Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 11. 4. 2022, čj. 8 Azs 383/2021-19, stěžovatele (prostřednictvím uvedeného advokáta), aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení usnesení doložil plnou moc, která by zmocnění tohoto advokáta zastupovat stěžovatele v řízení o kasační stížnosti osvědčila. Výzva zároveň obsahovala poučení, podle něhož soud kasační stížnost odmítne, nebude-li výzvě vyhověno. [9] Výzva byla do datové schránky advokáta Mgr. Ladislava Bárty doručena 11. 4. 2022. Posledním dnem k předložení plné moci tedy bylo pondělí 25. 4. 2022. Advokát Mgr. Ladislav Bárta však plnou moc obsahující jeho zmocnění k podání kasační stížnosti za stěžovatele ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí) nepředložil a na výzvu soudu ani jinak nereagoval. [10] Jelikož nebyl nedostatek podmínky řízení v podobě doložení plné moci zmocněnce v případě zastoupení ani přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. [11] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 větou první ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně 5. května 2022 Petr Mikeš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:05.05.2022
Číslo jednací:8 Azs 383/2021 - 22
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:8.AZS.383.2021:22
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024