Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24.02.2022, sp. zn. 9 Ads 12/2022 - 22 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:9.ADS.12.2022:22

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:9.ADS.12.2022:22
sp. zn. 9 Ads 12/2022 - 22 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Bc. J. K., zast. Mgr. Petrem Letovancem, advokátem se sídlem Lidická 544, Třinec, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2021, sp. zn. SZ/MPSV-2021/102610-923, č. j. MPSV-2021/105026-923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2022, č. j. 18 Ad 28/2021 - 21, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se ne př i zn áv á odkladný účinek. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 13. 5. 2021, č. j. 134895/21/FM, byl žalobci snížen příspěvek na bydlení z částky 4436 Kč na 2365 Kč měsíčně. Žalovaný jako odvolací orgán žalobcovo odvolání proti uvedenému rozhodnutí zamítl a toto rozhodnutí potvrdil. Krajský soud v Ostravě žalobě podané žalobcem vyhověl, rozhodnutí obou stupňů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. [2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, jelikož se domnívá, že pokračováním v řízení a případným vyplacením dávky by mohla žalobci i stěžovateli vzniknout škoda. Žalobci konkrétně případnou povinností vrátit vyplacené dávky a stěžovateli neoprávněným vyplacením dávky ze státního rozpočtu. [3] Žalobce se k návrhu nevyjádřil. [4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“ [5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku naplněny. [6] Nutno připomenout usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006 - 49, č. 1255/2007 Sb. NSS, v němž soud vyslovil, že s ohledem „na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě“. Jako příklady pro přiznání odkladného účinku zde rozšířený senát uvedl vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi nebo povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku. Na tato východiska rozšířený senát navázal i v další kauze, v níž řešil návrh na přiznání odkladného účinku podaný žalovaným správním orgánem (usnesení ze dne 1. 7. 2015, č.j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [30] až [33]). [7] V nyní projednávané věci se o takto výjimečný případ nejedná, a to ani při zohlednění změny zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zákonem č. 303/2011 Sb. Jediným tvrzeným důvodem je možná újma způsobená vyplacením příspěvku na bydlení v původní nesnížené výši, a to do doby vydání nového rozhodnutí. Tato hrozící újma se svojí vážností ovšem v žádném případě nepodobá výše nastíněným situacím. [8] Měla-li by újma spočívat pouze v tomto, musel by být odkladný účinek přiznáván ve větším množství případů, což ale popírá smysl a účel právní úpravy, která stojí na premise, že odkladný účinek má být přiznán pouze ve výjimečných případech. [9] Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal (§107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.). Tím však nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. února 2022 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:24.02.2022
Číslo jednací:9 Ads 12/2022 - 22
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo práce a sociálních věcí
Prejudikatura:2 Ans 3/2006 - 49
10 Ads 99/2014 - 58
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:9.ADS.12.2022:22
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024