ECLI:CZ:NSS:2022:9.AFS.130.2020:24
sp. zn. 9 Afs 130/2020 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: P. E., zast. Mgr. Danielem
Miličem, advokátem se sídlem Horní 10, Havlíčkův Brod, proti žalovanému: Ministerstvo
zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2018,
č. j. 2845/2018-MZE-14113, sp. zn. 27RP1920/2018-14113, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2020, č. j. 9 A 111/2018 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V projednávané věci je řešeno opomenutí městského soudu jednat se všemi žalovanými
uvedenými v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a jeho dopad na zákonnost rozhodnutí
o odmítnutí žaloby a zároveň možnost soudního přezkumu rozhodnutí o ukončení administrace
žádosti o dotace podle §11 odst. 5 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním
fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZIF“), a navazujících aktů.
[2] Žalobce podal dne 31. 10. 2016 žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova na nákup
nakladače, vozíku na balíky a rekonstrukci skladu. Státní zemědělský a intervenční fond (dále jen
„SZIF“) oznámil sdělením ze dne 23. 10. 2017, č. j. SZIF/2017/0619451 (první napadený akt),
ukončení administrace žádosti pro nesplnění obecných podmínek dotace. Na to žalobce reagoval
vyjádřením ze dne 10. 11. 2017, na které SZIF odpověděl přípisem ze dne 19. 12. 2017,
č. j. SZIF/2017/074410 (druhý napadený akt), ve kterém konstatuje soulad ukončení
administrace s podmínkami pro poskytování dotace. Následně se žalobce obrátil na Přezkumnou
komisi Ministerstva zemědělství, na což tato komise reagovala přípisem ze dne 20. 3. 2018
(třetí napadený akt), v němž konstatovala správnost postupu SZIF a žádosti o obnovení
administrace dotace nevyhověla.
[3] Tyto tři akty napadl žalobce žalobou, kterou městský soud napadeným usnesením odmítl.
Třetí napadený akt nepovažoval za rozhodnutí, proti kterému je možné se bránit žalobou,
v případě prvního napadeného aktu žalobce nevyčerpal opravné prostředky a u druhého
napadeného aktu nejde o samostatně přezkoumatelné rozhodnutí (navíc je žaloba v tomto
rozsahu opožděná).
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označené usnesení městského soudu kasační
stížností se dvěma kasačními námitkami, na základě kterých požaduje napadené usnesení zrušit
a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.
[5] V první kasační námitce stěžovatel namítá, že městský soud nevyčerpal celý předmět
žaloby, když rozhodl meritorně pouze o třetím napadeném aktu a nikoliv i o prvním a druhém.
[6] Druhá kasační námitka směřuje proti nevyčerpání opravných prostředků. Proti prvnímu
napadenému aktu stěžovatel brojil podáním, které sice formálně nenazval odvoláním,
ale v materiálním pojetí se o odvolání jednalo. I SZIF na toto podání reagoval jako na odvolání,
ačkoliv odvolacím správním orgánem nebyl. Stěžovatel se tak mohl bránit pouze podnětem
na přezkum, což udělal. Na přípisy žalovaného a SZIF je tak nutné nahlížet jako na správní
rozhodnutí, neboť jimi bylo reagováno na podání opravného prostředku.
[7] Žalovaný ve svém vyjádření předně odkazuje na napadené usnesení. K první námitce
uvádí, že městský soud rozhodl o celé žalobě. Dále ke druhé kasační námitce rozebírá postup
stěžovatele při žádosti o přezkum a dochází k závěru, že vyrozumění o nezahájení přezkumného
řízení není správními soudy přezkoumatelné rozhodnutí. Jelikož dle jeho názoru městský soud
odmítl žalobu správně, navrhuje kasační stížnost zamítnout.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Následně
přezkoumal usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti, namítaných důvodů, včetně
důvodů, ke kterým přihlíží z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[9] Kasační stížnost není důvodná.
III.a K vyčerpání celého předmětu řízení
[10] Obsahem první kasační námitky je nevyčerpání celého předmětu řízení městským
soudem. Tato námitka není důvodná.
[11] Z podané žaloby vyplývá, že stěžovatel napadl všechny tři napadené akty jednou žalobou.
Městský soud napadeným usnesením žalobu jako celek odmítl (výrok I.). V odůvodnění se pak
postupně vyjádřil k důvodům odmítnutí u jednotlivých napadených aktů. Žalobu proti prvnímu
napadenému aktu odmítl pro nevyčerpání opravných prostředků (bod 17. napadeného usnesení);
proti druhému napadenému aktu z důvodu, že stěžovatel v žalobě neuplatnil žádné námitky,
a i kdyby tak učinil, nejde o rozhodnutí přezkoumatelné podle §65 s. ř. s., kromě toho žaloba
by byla opožděná (bod 18. tamtéž); a proti třetímu napadenému aktu, jelikož ani v tomto případě
nejde o rozhodnutí přezkoumatelné podle §65 s. ř. s., neboť nejde o rozhodnutí o řádném
opravném prostředku stěžovatele (body 9. až 16. tamtéž). Tím dle Nejvyššího správního soudu
vypořádal městský soud celý předmět řízení.
[12] Zároveň je ale nutné poukázat na to, že městský soud opomenul v řízení jednat se SZIF
jako účastníkem řízení. Podanou žalobou se stěžovatel domáhal přezkumu výše označených
přípisů SZIF a Ministerstva zemědělství. Zde je nutné odlišit řízení o žádosti o poskytnutí dotace
(ve kterém SZIF vydal první a druhý napadený akt) a podnět na zahájení přezkumného řízení
(kde Ministerstvo zemědělství vydalo třetí napadený akt). Třetí napadený akt totiž není opravným
prostředkem v rámci řízení o žádosti o poskytnutí dotace (a tedy pokračováním předchozího
řízení), ale pouhým dozorčím prostředkem (rozsudek NSS ze dne 5. 9. 2018,
č. j. 10 Afs 339/2017 - 48, odst. [18] a [19]; nebo nejnověji rozsudek NSS ze dne 18. 5. 2022,
č. j. 5 Afs 306/2021 - 42, odst. [16]).
[13] Stěžovatel tak jednou žalobou napadl výsledky dvou odlišných postupů, kde v posledním
stupni rozhodovaly dva různé správní orgány. Podle §69 s. ř. s. je přitom žalovaným správní orgán,
který rozhodl v posledním stupni.
[14] Z toho důvodu měl v pozici žalovaného být SZIF i Ministerstvo zemědělství, což ovšem
městský soud nereflektoval. Podle obsahu jeho spisu bylo řízení po celou dobu vedeno pouze
s Ministerstvem zemědělství. To se ve výsledku odrazilo i na označení účastníků řízení
a napadených aktů v hlavičce napadeného usnesení, jakkoliv městský soud věcně vypořádal i části
žaloby směřující proti přípisům SZIF (body 17. a 18. napadeného usnesení).
[15] Ačkoliv tedy neměl SZIF možnost se k věci v řízení před městským soudem vyjádřit,
což by bylo v případě meritorního přezkumu ze strany městského soudu důvodem pro zrušení
pro vady mající vliv na zákonnost (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 9. 2012, č. j. 8 As 96/2011 - 59,
odst. [26]; či rozsudek NSS ze dne 12. 9. 2018, č. j. 1 As 110/2018 - 37, č. 3804/2018 Sb. NSS,
odst. [35] a judikaturu tam citovanou), v případě odmítnutí žaloby tomu tak není. Jednak se
v případě odmítnutí žaloby žalovanému správního orgánu z právního hlediska nic neděje
(usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2020, č. j. 9 Afs 271/2018 - 52, odst. [51] a [54]),
jednak stěžovatel v kasační stížnosti neuvádí, jakým způsobem se tato vada projevuje
v zákonnosti závěru městského soudu o odmítnutí žaloby, a ani Nejvyšší správní soud neshledal,
že by tato skutečnost měla vliv na zákonnost (obdobně srov. rozsudek NSS ze dne 15. 7. 2021,
č. j. 1 As 132/2021 - 30, odst. [27]). Výrok městského soudu o odmítnutí totiž obstojí
i tak (k tomu viz dále).
[16] K této kasační námitce Nejvyšší správní soud uzavírá, že městský soud pochybil,
pokud nejednal se SZIF jako se žalovaným se všemi z toho vyplývajícími důsledky, nicméně
tato vada nemá z důvodu odmítnutí žaloby vliv na zákonnost. Městský soud zároveň
v napadeném usnesení vypořádal celý žalobní návrh.
III.b K odmítnutí žaloby
[17] Ve druhé kasační námitce stěžovatel namítá nezákonnost odmítnutí žaloby. Ani tato
námitka není důvodná.
[18] Ve vztahu ke třetímu napadenému aktu – přípisu Přezkumné komise žalovaného
vydanému podle §11 odst. 5 zákona o SZIF – odmítl městský soud žalobu správně.
Jak již poukázal v napadeném usnesení (body 11. a 12.), dle judikatury zdejšího soudu §11 odst. 5
zákona o SZIF upravuje pouze dozorčí a nikoliv opravný prostředek. V důsledku toho není
přípis, ve kterém Ministerstvo zemědělství uvádí, že neshledalo důvody pro zahájení
přezkumného řízení, takové rozhodnutí, které by podléhalo soudnímu přezkumu (srov. rozsudek
NSS č. j. 10 Afs 339/2017 - 48, odst. [18] a [19]; nebo nejnověji rozsudek NSS ze dne 18. 5. 2022,
č. j. 5 Afs 306/2021 - 42, odst. [16]). Přesně takový přípis ovšem stěžovatel napadl.
[19] Správně městský soud žalobu odmítl i ve vztahu k prvnímu napadenému aktu – oznámení
SZIF o ukončení administrace žádosti. Jde totiž o prvostupňové rozhodnutí, proti kterému je
přípustný opravný prostředek (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 61/2013 - 43,
č. 2909/2013 Sb. NSS, odst. [46] a [54]; a již citovaný rozsudek NSS č. j. 10 Afs 339/2017 - 48,
odst. [15]). Samotné tak není soudně přezkoumatelné a žaloba proti němu musí být pro nevyužití
opravných prostředků odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §68 písm. a)
téhož zákona. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že podle novějšího znění §11 odst. 5
zákona o SZIF, od 1. 9. 2019, již není odvolání přípustné a žalobou je tak napadnutelné
přímo sdělení SZIF o ukončení administrace žádosti o dotaci (viz již citovaný rozsudek NSS
č. j. 5 Afs 306/2021 - 42, odst. [15]).
[20] Konečně i v případě druhého napadeného aktu – přípisu SZIF reagujícího na podání
stěžovatele ze dne 10. 11. 2017 – postupoval městský soud při odmítnutí žaloby správně.
V tomto případě totiž nejde o rozhodnutí o podaném odvolání, jelikož o něm nerozhodl
žalovaný jako nadřízený orgán. I zde je tak dána výluka ze soudního přezkumu podle §70
písm. a) s. ř. s. Soudní ochrany se v tomto případě může stěžovatel domoci v řízení o žalobě
proti rozhodnutí o odvolání vydaného žalovaným (rozsudek NSS č. j. 10 Afs 339/2017 - 48,
odst. [19]), případně v řízení na ochranu proti nečinnosti (§79 a násl. s. ř. s.). Zároveň je nutné
poukázat na to, že v tomto rozsahu je žaloba opožděná (blíže viz bod 18. napadeného usnesení).
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů kasačním námitkám nepřisvědčil
a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto
zamítl podle §110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.
[22] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému
nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. července 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu