ECLI:CZ:NSS:2022:9.AS.251.2020:32
sp. zn. 9 As 251/2020 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo
dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 27. 10. 2017, č. j. 848/2017-160-SPR/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2020, č. j. 4 A 1/2018 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Předmětem projednávané věci je otázka dostatečnosti prokázání oprávnění jednat
za právnickou osobu v přestupkovém řízení.
[2] Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru dopravněsprávních činností,
oddělení přestupkového řízení (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 11. 10. 2016,
č. j. MHMP 1783361/2016/Čer, byl žalobce shledán odpovědným ze spáchání správního deliktu
podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, porušením §10 odst. 3 uvedeného
zákona tím, že jako provozovatel motorového vozidla ve vymezeném úseku nedodržel nejvyšší
dovolenou rychlost, za což mu byla uložena pokuta. V řízení před správním orgánem I. stupně
byl žalobce na základě plné moci zastoupen společností FLEET Control, s. r. o.
[3] Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal odvolání J. P., který měl být
pověřeným zaměstnancem společnosti FLEET Control, s. r. o., zmocněné žalobcem. Žalovaný
odvolání v záhlaví citovaným rozhodnutím zamítl jako nepřípustné, neboť shledal, že bylo
podáno osobou k tomu neoprávněnou. Ani J. P., ani společnost FLEET Control, s. r. o., na
výzvu správního orgánu I. stupně prokazatelným způsobem nedoložili, že by J. P. byl pověřeným
zaměstnancem společnosti FLEET Control, s. r. o., a tedy oprávněným k podání odvolání.
[4] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou podanou u Městského soudu
v Praze. Ten o ní rozhodl nyní napadeným rozsudkem tak, že ji zamítl jako nedůvodnou.
Především se ztotožnil se žalovaným, že oprávnění J. P. k podání odvolání nebylo prokázáno.
Pouhé tvrzení společnosti o pověření J. P. shledal nedostatečným. Aby podání odvolání mohlo
být přičteno společnosti jako zmocněnkyni žalobce, bylo nezbytné prokázat pověření
a zaměstnanecký poměr J. P., k čemuž přes výzvu správního orgánu I. stupně nedošlo.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá výše označený rozsudek městského soudu kasační
stížností z důvodu podle §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dál jen „s. ř. s.“).
[6] Stěžovatel má za to, že oprávnění J. P. k jednání jménem společnosti bylo dostatečně
prokázáno prohlášením společnosti. Nesouhlasí s požadavkem městského soudu, že bylo třeba
dokazovat jeho zaměstnání. Sdělení společnosti bylo dle stěžovatele možné materiálně považovat
za substituční plnou moc, neboť obsahovalo všechny náležitosti plné moci. V souladu s §33
odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění do 31. 12. 2017 (dále jen „správní řád“),
pak byla substituční plná moc předložena v písemné formě. O pověření J. P. k učinění odvolání
jménem společnosti tedy nebylo pochyb a městský soud tuto právní otázku posoudil nesprávně,
když správnímu orgánu bylo předloženo jednoznačné vyjádření společnosti o jednání J. P. jejím
jménem.
[7] Stěžovatel a jeho zástupce dále vyjádřili rozsáhlý nesouhlas s vyvěšením jejich osobních
údajů a zveřejněním neanonymizovaných rozhodnutí městského i Nejvyššího správního soudu
na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.
[8] Žalovaný se ke kasační stížnosti stěžovatele nevyjádřil.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[9] Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) posoudil formální náležitosti kasační stížnosti
a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí,
proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel
je zastoupen advokátem (§102 a násl. s. ř. s.). Poté přistoupil k přezkumu rozsudku městského
soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[10] Kasační stížnost není důvodná.
[11] Ze správního spisu vyplynulo, že stěžovatel byl na základě udělené plné moci v řízení
před správními orgány ve věci podezření ze spáchání správního deliktu zastoupen společností
FLEET Control, s. r. o. (list 27 správního spisu). Dne 6. 12. 2016 bylo správnímu
orgánu I. stupně poštou z Rakouska bez zpětné adresy doručeno odvolání mj. ve věci stěžovatele
podepsané J. P., ve kterém tvrdil, že je pověřeným zaměstnancem společnosti FLEET Control s.
r. o. (list 80 správního spisu). Dne 20. 12. 2016 správní orgán I. stupně vyzval společnost FLEET
Control, s. r. o., aby do 5 dnů od doručení této výzvy prokazatelně doložila, že J. P. je jejím
zaměstnancem a osobou pověřenou k podání odvolání (list 84 správního spisu). Společnost na
výzvu reagovala dne 6. 1. 2017, kdy bylo do datové schránky správního orgánu I. stupně
doručeno sdělení, že společnost pověřila J. P., kterého identifikovala datem narození a adresou
trvalého pobytu, k podání odvolání v dané věci (list 90 správního spisu). Správní orgán I. stupně
si ověřil osobní údaje J. P. (list 92 správního spisu) a následně mu dne 18. 1. 2017 na uvedenou
adresu zaslal výzvu k odstranění nedostatků jeho podání (odvolání), aby prokazatelným
způsobem doložil, že je zaměstnancem společnosti FLEET Control, s. r. o., a osobou pověřenou
k podání odvolání (list 93 správního spisu). Z obsahu spisu není zřejmé, že by J. P. na výzvu
jakkoli reagoval.
[12] Právní úprava oprávnění jednat za právnickou osobu ve správním řízení obsažená v §30
odst. 1 správního řádu odkazuje na úpravu v zákoně č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu,
ve znění do 30. 11. 2017 (dále jen „o. s. ř.“). Dle §21 odst. 1 o. s. ř. může za právnickou osobu
jednat statutární orgán, zaměstnanec pověřený statutárním orgánem, vedoucí odštěpného závodu
a prokurista. Dle §30 odst. 5 správního řádu je ten, kdo činí úkony jménem právnické osoby,
povinen své oprávnění prokázat. Jinými slovy, oprávnění jednat za právnickou osobu je povinna
prokázat osoba za právnickou osobu jednající (srov. např. rozsudky NSS ze dne 11. 2. 2021,
č. j. 9 As 265/2020 – 43, odst. [10], a ze dne 10. 3. 2021, č. j. 6 As 292/2020 – 33, odst. [12]).
[13] V posuzovaném případě podal za stěžovatele odvolání J. P., který tvrdil, že je pověřeným
zaměstnancem společnosti FLEET Control, s. r. o. V souladu s §30 odst. 5 správního řádu byl
tedy povinen své oprávněné zastupovat stěžovatele jménem společnosti FLEET Control, s. r. o.,
prokázat. J. P. ovšem na výzvu správního orgánu I. stupně nijak nereagoval a své oprávnění tedy
neprokázal. Sdělení společnosti obsahující tvrzení, že J. P. pověřila k podání odvolání, nelze
považovat za dostatečné prokázání jeho oprávnění jednat za společnost jako pověřený
zaměstnanec, neboť z něj žádným způsobem nevyplývá, že by byl zaměstnancem společnosti.
Sdělení pak nelze považovat ani za substituční plnou moc osvědčující oprávnění J. P. jednat jako
další zmocněnec stěžovatele na základě plné moci udělené společností. Není povinností
správního orgánu, aby si oprávnění určité osoby jednat za právnickou osobu sám domýšlel (srov.
rozsudky NSS č. j. 9 As 265/2020 – 43, odst. [11], a č. j. 6 As 292/2020 – 33, odst. [12]).
[14] Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho vlastní činnosti známo, že společnost
FLEET Control, s. r. o., často ve spojitosti se zástupcem stěžovatele Mgr. Václav Voříškem,
se pravidelně dopouští procesních obstrukcí (srov. např. rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2020,
č. j. 5 As 355/2019 – 20, odst. [16]). Společnost si tak musela být vědoma povinnosti
pověřené/zmocněné osoby prokázat své oprávnění jednat jménem společnosti zmocněné
stěžovatelem, a proto mohla a měla namísto prostého sdělení doložit oprávnění J. P. k podání
odvolání dostatečným způsobem.
[15] Jelikož J. P., který ve věci stěžovatele odvolání podal, nijak nedoložil své oprávnění jednat
za společnost zmocněnou stěžovatelem k jeho zastupování v dané věci a ani jinak nebylo
oprávnění J. P. prokázáno, bylo na místě odvolání odmítnout jako podané neoprávněnou
osobou. Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozsudku
a souhlasí s městským soudem, že žalovaný posoudil věc správně.
[16] Námitkami směřujícími proti způsobu vyvěšování rozsudků na webových stránkách
Nejvyššího správního soudu se kasační soud nijak nezabýval, neboť nesouvisejí s předmětem
tohoto řízení, jímž je přezkum napadeného rozsudku městského soudu.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu,
ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle
§110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.
[18] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému
nevznikly náklady nad rámec úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu