ECLI:CZ:NSS:2022:APRK.1.2022:17
sp. zn. Aprk 1/2022 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobců: a) F. S. a b) L. S.,
proti žalovanému: Městský úřad Boskovice, se sídlem Náměstí 9. května 2, Boskovice, v řízení
o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 30 A 132/2021, o návrhu žalobce a) na určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů,
takto:
I. Návrh se zamí t á.
II. Žalobce a) ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 28. 1. 2022, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu 3. 2. 2022,
se žalobce a) (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to k vydání rozhodnutí
v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 30 A 132/2021.
[2] V návrhu navrhovatel vytýká krajskému soudu liknavý postup, neboť dosud obdržel
pouze vyrozumění o možnosti podat námitku podjatosti vůči členům senátu. Dle jeho mínění
měl soud již vydat také výzvu k souhlasu s rozhodnutím věci samé bez nařízení jednání. Nic také
nebrání soudu věc rozhodnout, jelikož žaloba obsahuje všechny podstatné náležitosti a může
tak být projednána. Navrhovatel rovněž podrobně popisuje své dřívější zkušenosti s postupem
senátu č. 30A, který považuje za nezákonný. I s ohledem na tyto okolnosti požaduje, aby Nejvyšší
správní soud stanovil lhůtu k vydání rozhodnutí ve věci, a to v délce 15 dnů.
[3] Krajský soud se k návrhu nevyjádřil.
[4] Ze soudního spisu sp. zn. 30 A 132/2021 Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel
podal společně s žalobkyní b) dne 1. 11. 2021 žalobu na ochranu před nečinností žalovaného
spočívající v nevyřízení žádosti o prodloužení termínu k dokončení stavby. Dne 29. 11. 2021
pak soud usnesením vyzval navrhovatele a žalobkyni, aby ve lhůtě jednoho měsíce odstranili vady
žaloby. Žalobkyně b) poté podáním doručeným soudu dne 15. 12. 2021 žalobu doplnila
a připojila k ní listinné důkazy. V návaznosti na doplnění žaloby, poučil krajský soud přípisem
ze dne 11. 1. 2022 navrhovatele i žalobkyni b) o složení senátu. Téhož dne přeposlal žalovanému
žalobu, včetně jejího doplnění, k vyjádření společně s výzvou k přeložení správního spisu; obojí
ve lhůtě 15 dnů. Dne 25. 1. 2021 obdržel soud vyjádření žalovaného.
[5] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu, upravené v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad
spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání
jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod.
[6] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[7] V projednávané věci se krajský soud věcí zabýval bezprostředně po podání žaloby
a v přiměřené lhůtě činil všechny nezbytné úkony. Především navrhovatele usnesením ze dne
29. 11. 2021, č. j. 30 A 132/2021 - 8, vyzval k odstranění nedostatků žaloby. Následně přípisem
ze dne 11. 1. 2022 navrhovatele poučil o složení senátu a možnosti namítat podjatost členů
senátu. Téhož dne přeposlal žalobu včetně doplnění žalovanému k vyjádření. To poté soud
obdržel dne 25. 1. 2022.
[8] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že se krajský soud nedopustil žádných
průtahů. Nutné úkony potřebné k tomu, aby se řízení dostalo do stavu, kdy je možno vydat
rozhodnutí činil řádně. Nepostupoval v řízení nikterak v rozporu s požadavky spravedlivého
procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání
tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá. To v daném případě zjevně nelze konstatovat,
neboť navrhovatel se domáhá vydání rozhodnutí ve věci samé ve chvíli, kdy žalovanému teprve
uplynula lhůta k vyjádření k žalobě a předložení správního spisu. Nutno konstatovat, že krajský
soud poskytl žalovanému zcela přiměřenou lhůtu k vyjádření (15 dnů), a to i s ohledem na to,
že je projednávaná nečinnostní žaloba, která má dle §56 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, přednostní režim. Současně však nemůže krajský soud zcela upozadit běžnou agendu
nepřednostních věcí, v nichž je rovněž povinen činit úkony a rozhodovat souběžně s věcmi
přednostními. Za daných okolností tedy Nejvyšší správní soud nepovažuje lhůty, ve kterých
krajský soud činil jednotlivé úkony, za nepřiměřené.
[9] V nyní souzené věci není žádný rozumný důvod dovozovat, že by krajský soud hodlal
řízení neúměrně či záměrně prodlužovat. Pokud však k nyní posuzovanému návrhu byl povinen
krajský soud postoupit spis Nejvyššímu správnímu soudu, je zřejmé, že v té době ani nemohl
činit další úkony směřující k vydání rozhodnutí.
[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že z obsahu návrhu vyplývá obecná
nespokojenost navrhovatele s postupem krajského soudu v jiných věcech. Na základě nyní
podaného návrhu se však může Nejvyšší správní soud zabývat toliko existencí průtahů v řízení
vedeném pod sp. zn. 30 A 132/2021 a nepřísluší mu zaobírat se postupem soudu v jiných
řízeních, či dokonce hodnotit zákonnost jeho rozhodovací činnosti. V této souvislosti zákon
skýtá navrhovateli jiné prostředky ochrany, zejména možnost podání kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského soudu.
[11] Nejvyšší správní soud tedy nepovažuje návrh na určení lhůty k provedení procesního
úkonu za důvodný, a proto jej podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatelé nemají právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2022
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu