ECLI:CZ:NSS:2022:APRK.2.2022:37
sp. zn. Aprk 2/2022 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobců: a) F. S., a b) L. S.,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3,
Brno, o návrhu žalobce a) na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 97/2021,
takto:
I. Návrh se zamí t á.
II. Žalobce a) ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 16. 3. 2022 se žalobce a) (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty
k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích) (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), konkrétně vydání rozhodnutí ve věci samé
v řízení vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 62 A 97/2021.
[2] Navrhovatel návrh odůvodňuje tím, že v řízení již soud obdržel vyjádření žalovaného
a následnou repliku navrhovatele, a jelikož se zároveň mlčky vyjádřil k výzvě ohledně konání
ústního jednání, předpokládal, že se soud připravuje na vyhlášení rozsudku. Dále poukazuje
na to, že s ohledem na postup v jiné věci u téhož soudu (sp. zn. 62 A 7/2021) je zřejmé, že jeho
žaloba bude zamítnuta. Není mu tak jasné, proč nyní projednávaná věc není vyřízena stejně
rychle jako obdobná věc. Návrh uzavírá tím, že v projednávané věci není dán žádný legitimní
důvod, pro který by mělo být nadále vyčkáváno s vydáním rozsudku, a tak navrhuje krajskému
soudu uložit patnáctidenní lhůtu k vydání rozhodnutí ve věci samé.
[3] Krajský soud ve svém vyjádření uvedl, že žaloba v předmětné věci napadla dne
11. 10. 2021. Od té doby vyšší soudní úřednice provádí potřebné procesní úkony, jejichž časový
průběh se nevymyká standartnímu postupu v jiných věcech. Dále popisuje tyto jednotlivé
procesní úkony. V závěru vyjádření soud uvádí, že věc směřuje k dokončení potřebných
přípravných úkonů, přičemž soudní oddělení v současné době vyřizuje věci napadené v první
polovině roku 2020. Zároveň uvádí, že pro předřazení předmětné věci není v současné době dán
důvod.
[4] Ze soudního spisu sp. zn. 62 A 97/2021 Nejvyšší správní soud zjistil následující
relevantní skutečnosti. Žalobci podali dne 11. 10. 2021 žalobu, kterou se domáhají zrušení
rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. S-JMK 118639/2021 OÚPSŘ,
č. j. JMK 137001/2021. Krajský soud usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. 62 A 97/2021 - 21,
vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, a přípisy z téhož dne je poučil o složení senátu
a možnosti namítat podjatost. Přípisem ze dne 2. 11. 2021 pak vyzval žalovaného k předložení
správních spisů, svého vyjádření a poučil jej o složení senátu a možnosti namítat podjatost
soudců. Stejného dne vyrozuměl o probíhajícím řízení i osoby zúčastněné na řízení.
[5] Vyjádření žalovaného, které bylo krajskému soudu doručeno dne 2. 12. 2021, bylo
žalobcům přeposláno s přípisem dne 7. 1. 2022, ve kterém byli zároveň vyzváni k vyjádření
se, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Následná replika žalobců ze dne 20. 1. 2022
byla žalovanému přeposlána dne 17. 2. 2022.
[6] Nejvyšší správní soud připomíná, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu, upravené v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad
spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání
jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod.
[7] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[8] Z podaného shrnutí obsahu spisu krajského soudu vyplývá, že krajský soud ve věci
postupuje standardně a v přiměřených lhůtách činí úkony potřebné k přípravě věci k meritornímu
rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že se krajský soud nedopustil žádných
průtahů. Nutné úkony potřebné k tomu, aby se řízení dostalo do stavu, kdy je možno vydat
rozhodnutí, činil řádně. Nepostupoval v řízení nikterak v rozporu s požadavky spravedlivého
procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání
tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá.
[9] K vydání meritorního rozhodnutí Nejvyšší správní soud poukazuje na §56 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
dle kterého „soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány
závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci.“
[10] Projednávaná věc nepatří do přednostní agendy (§56 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a zároveň
Nejvyšší správní soud v současné době neshledal důvody pro předřazení věci (jejichž existenci
navrhovatel ostatně ani neuvádí). Krajský soud tak postupuje v souladu se zákonem, rozhoduje-li
před navrhovatelovou věcí dříve napadené věci (dle vyjádření soudu z první poloviny roku 2020).
[11] Nejvyšší správní soud tedy nepovažuje návrh na určení lhůty k provedení procesního
úkonu za důvodný, a proto jej podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2022
JUDr. Radan Malík
předseda senátu