ECLI:CZ:NSS:2022:APRK.3.2022:33
sp. zn. Aprk 3/2022 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Bc. M. P.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 7. 2019, č. j. RN-860 2165627-48091-NM, vedené
u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Ad 49/2019, o návrhu žalobce na určení lhůty
k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „navrhovatel“) adresoval předsedovi Krajského soudu v Ostravě
(dále „krajský soud“) dne 5. 5. 2022 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu,
který odůvodnil tím, že soudkyně krajského soudu zadala vypracování znaleckého posudku,
k čemuž stanovila nepřiměřeně dlouhou lhůtu 10 měsíců; posudek dosud nebyl vypracován,
ač už uplynula velkoryse stanovená lhůta 10 měsíců k jeho vypracování, nebyl dosud ani vrácen
soudu samotný spis. Navrhovatel uvádí, že vzhledem k zaměstnaneckému poměru znalce
MUDr. Boháče k žalované považuje celý průtah v řízení za účelový, žalovaná a znalec záměrně
zdržují spis a celý soudní spor se uměle protahuje. Poukazuje rovněž na nevhodný postup
soudkyně JUDr. Šmolkové, uplatňuje k němu výhrady a dále vznáší pochybnosti o její
nezaujatosti.
[2] Návrh byl v souladu s §174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích postoupen
Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. 5. 2022 spolu s vyjádřením soudkyně zpravodajky
JUDr. Zory Šmolkové, která uvedla, že navrhovatel namítá v podstatě nepřiměřenou délku
zpracovávání znaleckého posudku; posudek byl zadán usnesením ze dne 5. 3. 2021,
č. j. 17 Ad 40/2019 - 198, znaleckému ústavu (Institut postgraduálního vzdělávání
ve zdravotnictví) s určením termínu do 10 měsíců, a to s ohledem na obvyklou délku
zpracovávání znaleckých posudků tímto ústavem (1 rok). Znalecký ústav požádal o prodloužení
lhůty vzhledem k nedostatečné kapacitě, čemuž bylo vyhověno a lhůta byla stanovena
do 30. 6. 2022. Dodává, že zadání bylo určeno znaleckému ústavu, nikoli znalci MUDr. Janu
Boháčovi. Návrh považuje za nedůvodný.
[3] Nejvyšší správní soud z části předloženého soudního spisu (podstatná část byla
postoupena dne 26. 5. 2021 znaleckému ústavu) zjistil, že navrhovatel podal žalobu dne
18. 9. 2019; dne 15. 3. 2021 krajský soud usnesením č. j. 17 Ad 49/2019 - 198, s ohledem
na nutnost odborného posouzení ve věci invalidního důchodu navrhovatele ustanovil znalcem
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví; specifikoval konkrétní otázky, na které bylo
třeba odpovědět (procentní míra pracovní schopnosti k datu vydání rozhodnutí žalované, stupeň
invalidity, datum jejího vzniku). Je rovněž zřejmé, že navrhovatel v žalobě výslovně rozporoval
posouzení svého zdravotního stavu. Rovněž tak se podává, že krajský soud požádal o posouzení
poklesu míry pracovní schopnosti navrhovatele Posudkovou komisi MPSV v Ostravě; vzhledem
k tomu, že výstupy posudkové komise nebyly úplné a dostačující (přičemž v citovaném usnesení
o ustanovení znalce krajský soud rovněž uvedl konkrétní pasáže ze zprávy posudkové komise,
které právě vyhodnotil jako sporné a nedostatečné), zadal vypracování znaleckého posudku
znaleckému ústavu.
[4] Navrhovatel se svým návrhem dle §174a zákona o soudech a soudcích domáhá, aby byl
vypracován znalecký posudek a aby byl vrácen spis krajskému soudu; brojí v podstatě
proti nečinnosti znaleckého ústavu. Tyto úkony však nejsou přičitatelné krajskému soudu,
ale znaleckému ústavu. Nejvyšší správní soud proto navrhovatele usnesením ze dne 18. 5. 2022,
č. j. Aprk 3/2020 – 25, vyzval, aby návrh na určení doplnil tak, aby bylo zřejmé, v čem spatřuje
průtahy v řízení před krajským soudem a čeho se ve vztahu k němu domáhá, co navrhuje (petit).
[5] Navrhovatel na výzvu reagoval s tím, že opakovaně rozvedl své výhrady k postupu
soudkyně JUDr. Šmolkové, a to především ve vztahu k zadání vypracování znaleckého posudku
znaleckému ústavu, popisuje korespondenci s krajským soudem, v jeho postupu spatřuje porušení
svých práv, a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud písemně pokáral jmenovanou soudkyni a uložil
okamžité navrácení spisu od jí vybraného znalce, určil sankci znaleckému institutu; dále žádá
o písemnou výtku krajskému soudu ohledně zjevných soudem řízených obstrukcí.
[6] Nejvyšší správní soud již v citovaném usnesení navrhovateli vysvětlil, že není dle §174a
zákona o soudech a soudcích oprávněn posuzovat nečinnost či průtahy jiného subjektu
než krajského soudu; stejně tak navrhovateli sdělil, že mu v řízení o určení lhůty k provedené
procesního úkonu krajského soudu především nepřísluší hodnotit a přezkoumávat rozhodovací
činnost krajského soudu, nepřísluší mu ani hodnotit, zda, a jaké podklady pro své rozhodnutí
si krajský soud vyžádá, a nepřísluší mu v tomto řízení ani zabývat se skutečnostmi,
z nichž navrhovatel dovozuje možnou účelovost jednání či podjatost soudkyně či krajského
soudu. Má-li navrhovatel výhrady k jednotlivým úkonům soudců či soudní kanceláře, je třeba tyto
adresovat předsedovi krajského soudu, který je příslušný k jejich řešení.
[7] Dle §147a odst. 6 zákona o soudech a soudcích soud návrh odmítne, byl-li podán
někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil
řádně návrh v určené lhůtě. Vzhledem k tomu, že navrhovatel vady svého podání neodstranil,
resp. setrval na petitu, o němž není oprávněn Nejvyšší správní soud v řízení dle §147a zákona
o soudech a soudcích rozhodovat, nezbylo, než návrh odmítnout.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. června 2022
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu