ECLI:CZ:NSS:2022:APRN.7.2022:14
sp. zn. Aprn 7/2022 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: E. V., zast. JUDr.
Jiřím Duchoněm, advokátem, se sídlem Antonína Dvořáka 293, Turnov, proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o návrhu žalobce na určení
lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve věci vedené u
Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 286/2021,
takto:
I. Návrh se odmítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „navrhovatel“) dne 6. 6. 2022 učinil u Nevyššího správního soudu podání
označené jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb. V něm se obsáhle vyjadřuje k postupu Magistrátu města Mladá Boleslav, v němž
spatřuje nezákonný zásah; tvrdí, že rozhodnutí ze dne 7. 2. 1977 je nicotné, přičemž mělo být
zahájeno ze strany správních orgánů již dávno řízení o nicotnosti z úřední povinnosti; tvrdí,
že jde o nečinnost správního orgánu a soudu podle soudního řádu správního; dále odkazuje
na znění zákona č. 184/2006 Sb., konkr. §24 odst. 1 a poukazuje na uplynutí lhůt rozhodných
pro zrušení vyvlastnění. Navrhovatel požaduje, aby bylo rozhodnutí Krajského soudu v Praze
ze dne 14. 10. 2021 a rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 11. 8. 2020
zrušeno, protože správní rozhodnutí ze dne 7. 2. 1977 je nicotné a nezákonné.
[2] Vzhledem k tomu, že návrh ve stávající podobě byl neprojednatelný, vyzval soud
navrhovatele k odstranění vad, k čemuž mu stanovil přiměřenou lhůtu.
[3] Nejvyšší správní soud navrhovatele usnesením ze dne 10. 6. 2022, č. j. Aprn 7/2022 – 7
vyzval k odstranění vad podání. Vysvětlil mu, že Nejvyššímu správnímu soudu v řízení o určení
lhůty k provedení procesního úkonu krajského soudu především nepřísluší hodnotit
a přezkoumávat rozhodovací činnost či nečinnost správního orgánu, k tomu slouží řízení
o žalobě; to bylo v daném případě ukončeno pravomocným rozsudkem krajského soudu.
K přezkumu rozhodnutí krajského soudu je určena kasační stížnost, kterou navrhovatel podal
2. 11. 2021. Navrhovatel byl srozuměn s tím, že námitky, které uplatňuje ve svém podání, přísluší
vypořádat zdejšímu soudu v řízení o kasační stížnosti, které v současné době nebylo ukončeno,
nikoli však v řízení dle §174a zákona o soudech a soudcích; jinými slovy, v tomto řízení není
zdejší soud kompetentní k vyslovení petitu, který navrhovatel požaduje. Navrhovatel byl tedy
vyzván k tomu, aby návrh na určení lhůty ze dne 3. 5. 2022 ve lhůtě do 1 týdne doplnil tak,
aby bylo zřejmé, v čem spatřuje průtahy v řízení před Nejvyšším správním soudem ve věci
vedené pod sp. zn. 2 As 286/2021 a čeho se ve vztahu k němu domáhá, co navrhuje (petit).
[4] Navrhovatel byl rovněž poučen o tom, že dle §147a odst. 6 zákona o soudech a soudcích
soud návrh odmítne, jestliže navrhovatel neopraví nebo nedoplní řádně návrh v určené lhůtě,
jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena
nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn. Vzhledem k tomu, že návrh ve stávající podobě
je neprojednatelný, vyzval soud navrhovatele k odstranění vad, k čemuž mu stanovil přiměřenou
lhůtu.
[5] Navrhovatel ve stanovené lhůtě dne 20. 6. 2022 zaslal Nejvyššímu správnímu soudu
doplnění podání, v němž opětovně hodnotí meritum věci samé, poukazuje na její jednoduchost,
pročež o ní má být rozhodnuto, opětovně navrhuje aby Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí
Krajského úřadu Středočeského kraje i Krajského soudu v Praze, a dále, aby Nejvyšší správní
soud podal závazný právní názor ohledně nicotnosti a nezákonnosti správního rozhodnutí, to vše
do 20ti dnů od doručení doplnění.
[6] Nejvyšší správní soud konstatuje, že navrhovatel ani v podaném doplnění výzvě soudu
nevyhověl, pročež nezbylo, než návrh dle §147a odst. 6 zákona o soudech a soudcích odmítnout.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 1. července 2022
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu