ECLI:CZ:NSS:2022:NA.281.2021:10
sp. zn. Na 281/2021-10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše
a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci podatele: F. T., ve věci podání
doručeného Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 12. 2021,
takto:
I. Podání doručené Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 12. 2021 se od m ít á .
II. Podatel n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 20. 12. 2021 podání podatele označené jako „Kasační
stížnost proti Ministerstvu spravedlnosti České republiky“, ve kterém uvedl, že podal podnět
k podání stížnosti pro porušení zákona dle §266 zákona č. 141/1961, trestního řádu, k ministru
spravedlnosti. Zároveň podal žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, kterou se domáhal sdělení o postoupení stížnosti. Podatel požádal
Nejvyšší správní soud, aby provedl účinné šetření a „učinil přítrž v souvislosti s kasační stížnosti
o povinnosti informovat“.
[2] Z daného podání nebylo zřejmé, proti jakému aktu či postupu Ministerstva spravedlnosti
podatel brojí. Soud proto podatele usnesením ze dne 12. 1. 2022, čj. Na 281/2021-5, vyzval,
aby ve lhůtě 1 týdne od doručení uvedl, zda jeho podání je žalobou, kasační stížností nebo jiným
typem podání. Zejména, aby uvedl, čeho se týká, proti komu směřuje a co navrhuje.
V odůvodnění jej poučil o tom, že podle popsaného skutkového děje by se podatel mohl bránit
žalobou proti rozhodnutí, proti nečinnosti správního orgánu nebo proti nezákonnému zásahu,
pokynu či donucení. Soud rovněž v daném usnesení uvedl, že kasační stížnost je možné podat
pouze proti rozhodnutí krajského soudu. Proti určitému jednání správních orgánů není možné
podat kasační stížnost přímo, ale je nutné se nejprve bránit žalobou v řízení před krajskými
soudy. Soud podatele poučil o tom, že v případě, že neodstraní vady podání, bude jeho podání
odmítnuto.
[3] Podatel na dané usnesení reagoval podáním ze dne 15. 1. 2022. V něm uvedl, že podává
kasační stížnost proti Ministerstvu spravedlnosti oddělení justičního dohledu a kárné agendy,
jelikož nedodržuje zákon v případech podávání žádostí dle zákona o svobodném přístupu
k informacím. Požadoval, aby Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch odsouzených, kteří
zákon o svobodném přístupu k informacím využívají, a Ministerstvo spravedlnosti jej nedodržuje.
[4] Podatel podáním ze dne 15. 1. 2022 vytýkané vady neodstranil. Upřesnil sice, že podává
kasační stížnost, avšak neuvedl, proti jakému rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost
podává, i když byl poučen o tom, že kasační stížnost je možné podat právě pouze
proti rozhodnutí krajského soudu. Z jeho sdělení, dle kterého se domáhá přezkumu postupu
Ministerstva spravedlnosti ve věcech vyřizování žádostí dle zákona o svobodném přístupu
k informacím, ani nejde seznat, proti jakému rozhodnutí, či konkrétnímu postupu správního
orgánu, podatelovo podání směřuje. Dané podání nelze ani podřadit pod určitý žalobní typ
dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.
[5] Usnesení NSS ze dne 12. 1. 2022 bylo podateli doručeno dne 13. 1. 2022. Týdenní lhůta
uplynula dne 20. 1. 2022. V této lhůtě ani později podatel vady neodstranil, a to ani podáním
ze dne 15. 1. 2022, proto Nejvyšší správní soud jeho podání odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s.
[6] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li podání odmítnuto.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. ledna 2022
Petr Mikeš
předseda senátu