ECLI:CZ:NSS:2022:NA.92.2022:7
sp. zn. Na 92/2022 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: F. D., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o
podání ze dne 14. 6. 2022,
takto:
Věc se p o st upuj e Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 6. 2022 podání, které žalobce označuje jako
„tunelování našeho důchodového systému“, ve kterém brojí proti systému vypočítávání a vyplácení
důchodů představitelům komunistického režimu a obětem totality. Namítá, že nelze uplatňovat
zásluhový důchodový systém za období totality, v němž byli občané diskriminování podle jejich
politického názoru. Představitelé minulého režimu jsou tak podle něj zvýhodňováni. Nesouhlasí
se systémem přiznávání a výpočtu důchodů představitelům komunistického režimu podle zákona
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Uvádí, že dopisy, které přikládá v příloze svého
podání, se v téže věci obrátil na tehdejší ministryni práce a sociálních věcí. Obdržel odpověď,
kterou však nepovažuje za uspokojivou. Po Ministerstvu práce a sociálních věcí požadoval
přepočtení neoprávněně přiznaných a vyplacených důchodů, načež ministerstvo reagovalo tak,
že si není vědomo systematického či nesprávného přiznávání a výpočtů důchodů a vyzvalo jej,
aby podal podnět České správě sociálního zabezpečení, pokud má konkrétní poznatky o tom,
že dochází k porušování zákona. Žalobce uvedl, že Ústavní soud jej odkázal na ústavní stížnost
spojenou s návrhem na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu. Požádal, aby bylo jeho
podání postoupeno příslušnému orgánu tak, aby projednání nic nebránilo.
[2] Nejvyšší správní soud posoudil žalobcovo podání podle jeho obsahu a dospěl k závěru,
že jelikož se týká důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
a žalobce se vůči žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí domáhal mimo jiné přepočetní
neoprávněně přiznaných a vyplacených důchodů, nelze primárně vyloučit, aby na něj bylo
nazíráno jako na návrh ve věci správního soudnictví ve smyslu zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[3] Podle §3 odst. 1 s. ř. s. ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy
a Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud je vrcholným orgánem ve věcech patřících
do pravomoci soudů ve správním soudnictví a zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím,
že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených soudním řádem správním, a dále
rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.
[4] Věcná příslušnost soudu ve věcech důchodového pojištění je upravena v §7 odst. 3
s. ř. s., podle něhož je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště
nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Určení místní příslušnosti krajského soudu
podle §7 odst. 3 s. ř. s. se vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v soudním řádu
správním (podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022,
č. j. Nad 202/2020 - 59).
[5] V návaznosti na výše uvedené a s ohledem na vymezení působnosti Nejvyššího správního
soudu v soudním řádu správním není k vyřízení žalobcova podání příslušný Nejvyšší správní
soud, ale krajský soud. V případě, že žalobce mínil podat žalobu proti rozhodnutí, eventuálně
nezákonnému zásahu či žalobu na ochranu proti nečinnosti, je třeba při určování místní
příslušnosti krajského soudu vycházet z místa, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště
nebo sídlo. To se v případě žalobce nachází v K. H. n.V. Soudem věcně a místně příslušným
k projednání žalobcovy věci je tak podle §11 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích,
a jeho Přílohy 2 Krajský soud v Praze. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o postoupení věci
tomuto soudu v souladu s §7 odst. 5 s. ř. s.
[6] Vzhledem k tomu, že z obsahu žalobcova podání nelze jednoznačně určit, zda dostatečně
tvrdí dotčení na veřejných subjektivních právech, ani jakému žalobnímu typu odpovídá
a co je jím navrhováno, je namístě, aby Krajský soud v Praze učinil kroky směřující k odstranění
vad postupem dle §37 odst. 5 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2022
Mgr. Eva Šonková
předsedkyně senátu