ECLI:CZ:NSS:2022:NAD.11.2022:77
sp. zn. Nad 11/2022 - 77
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. Ing. M. L., proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2021, č. j. 33270/21/5300-22441-712084, o nesouhlasu
Městského soudu v Praze s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je p ř í s lu š n ý Krajský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení v záhlaví
označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu
pro Středočeský kraj ze dne 3. 12. 2019, č. j. 5119868/19/2121-50522-203071.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 29 Af 76/2021 - 69, rozhodl
o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle §7 odst. 2
s. ř. s. Dospěl totiž k závěru, že správní orgán, který v posuzované věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni, má sídlo v obvodu Městského soudu v Praze.
[3] Městský soud v Praze vyslovil s postoupením věci nesouhlas a předložil věc v souladu
s §7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. S odkazem
na §7 odst. 2 s. ř. s. uvedl, že Finanční úřad pro Středočeský kraj, jakožto správní orgán prvního
stupně, má sídlo v obvodu své působnosti, tedy ve Středočeském kraji. Sídlo správního orgánu,
který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, je tak v obvodu Krajského soudu v Praze.
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví -li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[5] Podle §7 odst. 6 s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný,
postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí
o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy
vázány.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil obsah předloženého nesouhlasu s postoupením věci
a shledal, že je důvodný. V právě posuzované věci učinil žalobce ve své žalobě předmětem řízení
podle §65 odst. 1 s. ř. s. rozhodnutí ze dne ze dne 30. 8. 2021, č. j. 33270/21/5300-22441-
712084, kterým žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 3. 12.
2019, č. j. 5119868/19/2121-50522-203071. Finanční úřad pro Středočeský kraj má sice sídlo
v Praze (konkrétně Na Pankráci 1685/17, 19, Praha 4), avšak obvod jeho působnosti leží mimo
území hlavního města Prahy, jak vyplývá z §8 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě
České republiky.
[7] Nejvyšší správní soud vzhledem k právě uvedenému dospěl k závěru, že v posuzovaném
případě byly splněny podmínky aplikace §7 odst. 2 věty druhé s. ř. s. Tento závěr je přitom
v souladu s judikaturou kasačního soudu, která blíže vyložila podmínky aplikace právě citovaného
ustanovení. Například v usnesení ze dne 2. 8. 2016, č. j. Nad 272/2015 – 58, č. 3449/2016 Sb.
NSS, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu konstatoval, že „[z] uvedeného ustanovení je patrné,
že obecné pravidlo, že místní příslušnost krajského soudu se řídí tím, v obvodu jakého soudu se nachází sídlo
správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu
domáhá ochrany, je jasně zakotveno ve větě první. V druhé větě je pak stanovena výjimka z tohoto pravidla, která
má dopadat jen a pouze na případy, jež splňují vstupní kritérium uvedeného výjimečného pravidla, a sice
na ty, kdy sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho,
kdo se u soudu domáhá ochrany, se nachází mimo obvod působnosti tohoto správního orgánu. Kritériem tedy není
povaha, velikost, způsob definování či jiné vlastnosti obvodu působnosti správního orgánu, eventuelně jiné v zákoně
vůbec neuvedené aspekty jako druh či povaha konkrétní vykonávané pravomoci, nýbrž jen a pouze to, zda sídlo
správního orgánu leží v obvodu jeho působnosti, anebo neleží. Toliko při naplnění hypotézy, že neleží, je na místě
uplatnit dispozici právní normy, a sice právní fikci, že v obvodu působnosti leží, a podle této fikce určit místní
příslušnost postupem uvedeným ve větě první §7 odst. 2 s. ř. s.“ (podtržení doplněno). V této souvislosti
lze uvést také doktrinální závěry k použití právě citovaného ustanovení, podle kterých „[j]elikož
existují případy, kdy se sídlo správního orgánu I. stupně nachází mimo obvod jeho působnosti, vypořádal se soudní
řád správní s těmito případy vytvořením fikce, že správní orgán má sídlo v obvodu své místní působnosti.
Jde zejména o správní orgány místně příslušné pro Středočeský kraj, které však sídlí na území hlavního města
Prahy. Pokud by soudní řád správní neupravoval fikci, dle níž se má za to, že i tyto správní orgány mají sídlo
na území Středočeského kraje, byl by k projednání věcí místně příslušný Městský soud v Praze, jehož příslušnost
by tak de facto extendovala mimo obvod hlavního města Prahy i do Středočeského kraje. Zavedením shora uvedené
fikce se zajišťuje, že k projednání těchto věcí je místně příslušný Krajský soud v Praze“ (viz Kühn, Z.,
Kocourek, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k §7,
dostupný z právního informačního systému ASPI).
[8] Nejvyšší správní soud má za to, že v posuzovaném případě došlo k naplnění hypotézy §7
odst. 2 věty druhé, a sice že Finanční úřad pro Středočeský kraj má faktické sídlo mimo
obvod své působnosti. Proto je namístě uplatnit ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s. fikci sídla, podle
níž se má pro účely určení místní příslušnosti soudu za to, že sídlo Finančního úřadu
pro Středočeský kraj neleží v Praze, nýbrž v obvodu jeho působnosti, tj. ve Středočeském kraji.
Takto stanovené fiktivní sídlo Finančního úřadu pro Středočeský kraj přitom leží v obvodu
působnosti Krajského soudu v Praze [viz příloha č. 2. bod 2. zákona č. 6/2002, o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích)].
[9] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Městského
soudu v Praze s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení
je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu
o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. února 2022
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu