ECLI:CZ:NSS:2022:NAD.61.2022:36
sp. zn. Nad 61/2022 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. M., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 25. 2. 2022, č. j. MV-205362-6/OAM-2021, o nesouhlasu Krajského soudu
v Brně s postoupením této věci Krajským soudem v Praze,
takto:
K řízení je místně př í sl uš n ý Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Dne 8. 3. 2022 podal žalobce ke Krajskému soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal
zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2022, č. j. MV-205362-6/OAM-2021, kterým bylo
zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství
služby cizinecké policie, Přijímacího střediska cizinců Zastávka, ze dne 25. 10. 2021,
č. j. CPR-28010-18/ČJ-2021-931200-SV. Posledně jmenovaným rozhodnutím bylo žalobci
uloženo podle §119 odst. 1 písm. b) body 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o pobytu cizinců“), správní vyhoštění z území členských států Evropské unie a stanovena
doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských státu Evropské unie, v délce
jednoho roku.
[2] Krajský soud v Praze postoupil věc usnesením ze dne 8. 3. 2022, č. j. 47 A 19 /2022 – 13,
Krajskému soudu v Brně. Svůj postup odůvodnil tím, že s ohledem na §7 odst. 2 s. ř. s.
je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Brně. Právě v obvodu tohoto
soudu má správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, sídlo („Havířská 514,
664 84 Zastávka“).
[3] Dne 31. 3. 2022 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, v němž Krajský
soud v Brně vyjádřil nesouhlas s postoupením věci Krajským soudem v Praze. Uvedl,
že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že prvostupňové rozhodnutí vydala Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka. Toto
středisko však dle jeho názoru není samostatným správním orgánem, nemá zákonem uloženy
rozhodovací pravomoci a rozhoduje o správním vyhoštění cizinců jménem Ředitelství služby
cizinecké policie, které má sídlo na adrese Olšanská 2, Praha 3. S ohledem na §7 odst. 2 s. ř. s.
by proto měl být místně příslušným soudem k projednání žaloby Městský soud v Praze (v jehož
obvodě má Ředitelství služby cizinecké policie sídlo).
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[5] Podle §172 odst. 7 věty první zákona o pobytu cizinců, k řízení o žalobě proti správnímu
rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud,
v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský
soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt
cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec
po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí
o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení
doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
(pozn. zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).
[6] Ze znění §172 odst. 7 věta třetí zákona o pobytu cizinců vyplývá, že v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného o uložení správního vyhoštění se pro určení místní příslušnosti
soudu rozhodujícího ve správním soudnictví použijí obecná ustanovení o místní příslušnosti,
tj. konkrétně §7 odst. 2 s. ř. s. (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 11. 2018, č. j. Nad 240/2018 – 39).
[7] Přijímací středisko cizinců Zastávka by mohlo být považováno v souzené věci za správní
orgán ve smyslu §7 odst. 2 s. ř. s., pouze pokud by právní předpis svěřoval této organizační
složce (tomuto detašovanému pracovišti) Ředitelství služby cizinecké policie určité samostatné
rozhodovací pravomoci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2019,
č. j. Nad 171/2019 - 52, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008,
č. j. 3 Ans 8/2008 - 84), tedy pokud by samotné přijímací středisko bylo „svazkem kompetencí“,
tedy správním orgánem v materiálním smyslu (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu ze dne 5. 5. 2015, čj. Nad 288/2014 - 58, č. 3257/2015 Sb. NSS, zejm. bod 32).
Tak je tomu např. u okresních správ sociálního zabezpečení jako vnitřních organizačních
jednotek České správy sociálního zabezpečení [srov. §6 odst. 4 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle kterého okresní správy sociálního
zabezpečení „rozhodují“ ve zde taxativně vypočtených případech]. V projednávaném případě
je však situace odlišná.
[8] Podle §161 odst. 1 zákona o pobytu cizinců působnost správních orgánů podle tohoto zákona
vykonávají v rámci policie
a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,
b) odbory cizinecké policie.
[9] Podle §163 odst. 1 písm. x) zákona o pobytu cizinců Ředitelství služby cizinecké policie
rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území (§50a), o uložení zvláštního opatření
za účelem vycestování (§123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§123c)
(pozn. zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).
[10] Z citovaných ustanovení nevyplývá, že by rozhodovací pravomoc k uložení správního
vyhoštění byla svěřena detašovanému pracovišti, například Přijímacímu středisku cizinců
Zastávka, naopak z §163 odst. 1 písm. x) zákona o pobytu cizinců vyplývá, že tato pravomoc
byla svěřena Ředitelství služby cizinecké policie a jmenované středisko jedná a vykonává činnost
jako součást Ředitelství.
[11] Ze všech popsaných důvodů Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas
Krajského soudu v Brně s postoupením věci Krajským soudem v Praze. Správní orgán, který ve věci
vydal rozhodnutí v prvním stupni (§7 odst. 2 věta první s. ř. s.), je Ředitelství služby cizinecké policie
se sídlem Olšanská 2, Praha 3. S ohledem na přílohu 4 bod 3. ve spojení s přílohou 2 bod
1. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů, je k projednání a rozhodnutí ve věci místně příslušný Městský soud
v Praze.
[12] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. května 2022
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu