ECLI:CZ:NSS:2022:NAD.80.2022:31
sp. zn. Nad 80/2022-31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců
Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: R. R., zastoupený Mgr. Ing. Lucií
Rolníkovou, advokátkou sídlem Jánské náměstí 266/6, Cheb, proti žalovanému: Státní
pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj, pobočka Cheb, sídlem
Evropská 1605/8, Cheb, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 41/2022, o nesouhlasu Městského soudu v Praze
s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je m ís t n ě př í sl u š ný Krajský soud v Plzni.
Odůvodnění:
[1] Žalobce byl účastníkem řízení o komplexních pozemkových úpravách. Žalovaný vydal
24. 5. 2017 rozhodnutí čj. SPU 135854/2017 o schválení návrhu komplexních pozemkových
úprav v k. ú. J. u T. (dále „rozhodnutí o schválení návrhu“). Na podkladě tohoto rozhodnutí bylo
vydáno rozhodnutí z 22. 11. 2017, čj. SPU 510478/2017, o výměně nebo přechodu vlastnických
práv podle §11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku (dále „zákon o pozemkových úpravách“). Ke dni právní moci
rozhodnutí, 7. 12. 2017, došlo na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav k obnově
katastrálního operátu.
[2] Dne 1. 7. 2021 žalobce požádal žalovaného podle §70 správního řádu o opravu zřejmé
nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení návrhu, neboť v soupisu nových
pozemků, jenž je přílohou rozhodnutí, je u pozemku parc. č. X, k. ú. J. u T., uveden druh
pozemku ostatní plocha, jiná plocha, ač se ve skutečnosti jedná o trvalý travní porost. Žádost
zopakoval 23. 8. 2021 prostřednictvím zástupkyně. Žalovaný dopisem ze 7. 10. 2021 sdělil
žalobci, že požadovanou opravu nelze provést, jelikož nejde o zřejmou nesprávnost, nýbrž
o věcnou změnu ve výroku rozhodnutí. Své stanovisko žalovaný zopakoval i v odpovědi
z 24. 11. 2021 na opakovanou žádost žalobce o opravu. Žalobce proto požádal ústředí Státního
pozemkového úřadu jako nadřízený správní orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti
žalovaného, kterému mělo být přikázáno, aby o žádosti žalobce o opravu zřejmé nesprávnosti
v rozhodnutí o schválení návrhu rozhodl. Nadřízený správní orgán žalobci dopisem
z 22. 12. 2021 sdělil, že postup žalovaného byl správný, neboť žádosti nebylo možné vyhovět.
[3] Žalobce podal u Krajského soudu v Plzni žalobu, jíž se domáhá ochrany proti nečinnosti
žalovaného, za nějž v záhlaví označil Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad
pro Karlovarský kraj, pobočku Cheb. Navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost
vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o provedení opravy zřejmé nesprávnosti v rozhodnutí
o schválení návrhu.
[4] Krajský soud v Plzni žalobu podle §7 odst. 6 věty první s. ř. s. postoupil usnesením
z 29. 4. 2022, čj. 57 A 40/2022-14, Městskému soudu v Praze, neboť žalobce se domáhá ochrany
proti nečinnosti žalovaného, jehož sídlo je v Praze. Vyšel z rozsudku NSS z 23. 1. 2020,
čj. 2 As 203/2018-37, jenž v bodě 22 podotkl, že Státní pozemkový úřad má bez ohledu
na vnitřní uspořádání jeho územních organizačních složek sídlo v Praze. Tento rozsudek odkázal
na dřívější rozsudek NSS z 27. 5. 2014, čj. 2 As 22/2014-35, podle nějž Státní pozemkový úřad
představuje koncentrovaný správní úřad s celostátní působností, jehož sídlem je Praha. Krajské
pozemkové úřady nepředstavují samostatné správní úřady, nýbrž pouze dekoncentrované
organizační složky s územní působností vymezenou územím krajů jako vyšších územních
samosprávných celků.
[5] Městský soud vyjádřil s postoupením věci nesouhlas a podle §7 odst. 6 věty druhé s. ř. s.
předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o příslušnosti. Navrhl, aby Nejvyšší
správní soud rozhodl tak, že k řízení o žalobě ve shora označené věci je místně příslušný Krajský
soud v Plzni. Podle městského soudu při určení místní příslušnosti soudu v nyní projednávaném
případě nelze vycházet z rozsudků NSS čj. 2 As 203/2018-37 a čj. 2 As 22/2014-35.
Při posuzování místní příslušnosti je totiž nutné vycházet ze závěrů vyslovených v usnesení
rozšířeného senátu NSS z 5. 5. 2015, čj. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS, že pobočky
krajských pozemkových úřadů, podle zákonné úpravy účinné od 1. 1. 2013, jsou v případech,
kdy rozhodují jako správní orgány prvního stupně v řízeních o pozemkových úpravách,
správními orgány v kompetenčním smyslu s územní působností vymezenou organizačním řádem
Státního pozemkového úřadu. Pobočku krajského pozemkového úřadu je proto třeba v takových
případech považovat za správní orgán prvního stupně, jehož sídlo je určující pro místní
příslušnost krajského soudu podle §7 odst. 2 s. ř. s.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí
věci je Krajský soud v Plzni.
[7] Podle §2 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně
některých souvisejících zákonů (dále „zákon o SPÚ“) je Státní pozemkový úřad tvořen ústředím Státního
pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci
vyšších územních samosprávných celků
(dále jen „krajský pozemkový úřad“).
[8] Podle §2 odst. 4 uvedeného zákona rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení
krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní
působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
[9] Podle §2 odst. 6 téhož zákona pak Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti
pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů. Tyto
pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.
[10] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že soudní řád správní
ani zvláštní zákon jinak nestanoví.
[11] V nyní projednávané věci je splněna i podmínka stanovená v §2 odst. 6 zákona o SPÚ,
neboť žalovaný v původním řízení rozhodl o pozemkových úpravách podle zákona
o pozemkových úpravách. Nejvyšší správní soud se proto plně ztotožnil s názorem městského
soudu, že otázku místní příslušnosti soudu je třeba posoudit s ohledem na závěry přijaté
rozšířeným senátem v usnesení čj. Nad 288/2014-58. Městský soud správně poukázal rovněž
na skutečnost, že rozsudek NSS čj. 2 As 22/2014-35, na který rozsudek čj. 2 As 203/2018-37
odkázal, byl vydán 27. 5. 2014, tedy dříve, než byla sporná otázka postoupena k rozhodnutí
rozšířenému senátu (7. 8. 2014) a než o ní bylo rozhodnuto usnesením rozšířeného senátu NSS
(5. 5. 2015). Rozsudek čj. 2 As 203/2018-37 zároveň nijak nezpochybnil správnost závěrů
vyplývajících z usnesení rozšířeného senátu čj. Nad 288/2014-58.
[12] Závěr vyjádřený v rozsudku NSS čj. 2 As 22/2014-35 tak byl překonán sjednocujícím
závěrem rozšířeného senátu NSS přijatým postupem podle §17 s. ř. s. Rozsudek NSS
2 As 203/2018-37 vyslovil názor na místní příslušnost soudu v tehdy projednávaném případě
pouze nad rámec tehdejších rozhodovacích důvodů, tedy jako nikoli závazný právní názor.
Především však jde o názor, který nebere v úvahu právní závěr rozšířeného senátu dopadající
na rozhodování v dané věci, a jedná se tak o exces proti povinnosti respektovat rozhodnutí
rozšířeného senátu. Ani to však bez dalšího nezakládá rozpor v judikatuře Nejvyššího správního
soudu, a tím pádem ani povinnost nyní rozhodujícího senátu předložit věc k posouzení
rozšířenému senátu, aplikuje-li právní závěr vyjádřený v rozhodnutí rozšířeného senátu (srov.
usnesení rozšířeného senátu NSS z 21. 2. 2017, čj. 1 As 72/2016-48, č. 3539/2017 Sb. NSS, body
20 a násl.).
[13] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že pobočku krajského pozemkového úřadu je třeba
v případech, kdy rozhoduje jako správní orgán prvního stupně v řízeních o pozemkových
úpravách (§2 odst. 6 zákona o SPÚ), považovat za správní orgán prvního stupně, jehož sídlo
je určující pro místní příslušnost krajského soudu podle §7 odst. 2 s. ř. s. Z toho logicky plyne,
že pobočka krajského pozemkového úřadu vystupuje v takových řízeních jako samostatný
správní orgán. Pro účely řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je k řízení
místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který dle žalobního tvrzení jinak
zasáhl do práv žalobce tím, že rozhodnutí či osvědčení nevydal.
[14] V nyní projednávané věci žalovaný v původním řízení o pozemkových úpravách
rozhodoval jako správní orgán prvního stupně, a logicky proto jako samostatný správní orgán
vystupuje i ve věci žádosti o opravu zřejmé nesprávnosti. Žalovaný má sídlo v Chebu, tedy jak
vyplývá z přílohy č. 3 bodu 16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v obvodu
Okresního soudu v Chebu. Ten dle přílohy č. 2 bodu 4 téhož zákona patří do obvodu Krajského
soudu v Plzni. Sídlo žalovaného, proti jehož nečinnosti se žalobce domáhá ochrany podanou
žalobou, se tak nachází v obvodu Krajského soudu v Plzni. Tento soud je proto místně
příslušným k projednání a rozhodnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti vedené původně u něj
pod sp. zn. 57 A 40/2022, následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 41/2022.
[15] Vzhledem k uvedenému shledal Nejvyšší správní soud nesouhlas Městského soudu
v Praze s postoupením věci důvodným, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak,
že k projednání a rozhodnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti vedené původně u Krajského
soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 40/2022, následně u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 10 A 41/2022, je místně příslušný Krajský soud v Plzni. Rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. června 2022
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu