ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.90.2022:131
sp. zn. Nao 90/2022 - 131
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: YOLT
Services s.r.o., se sídlem Sokolská 1605/66, Praha 2, zast. Mgr. Miroslavem Kadlecem,
advokátem se sídlem Zakšín 4, Dubá Zakšín, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2017,
č. j. 49123/17/5200-11431-706871, o námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského
soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 Af 3/2018,
takto:
Soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald ne ní v y l o uč e n z projednávání
a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 25 Af 3/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věci vedené
u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) pod sp. zn. 25 Af 3/2018 namítla podjatost
soudce tohoto soudu a předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda rozhodujícího předmětnou věc
v tříčlenném senátu v souladu s platným rozvrhem práce krajského soudu a navrhla jeho
vyloučení z projednávání věci. Dále žalobkyně namítla podjatost „všech členů předmětného
senátu/oddělení, kteří se na této věci podíleli a případně kteří mají ve věci dále rozhodovat“.
[2] Tvrzenou podjatost odůvodnila žalobkyně tím, že předseda senátu se za účelem co
nejrychlejšího rozhodnutí ve věci odmítá zabývat návrhy žalobkyně, např. návrhem na předložení
předběžné otázky Evropskému soudnímu dvoru či opakovaným nevyhověním žádosti o odročení
jednání bez rozumného důvodu, čímž krátí její práva. Činí tak za účelem naplnění osobního
zájmu soudce věc rychle vyřídit a rozhodnout. Již 6. 5. 2022 podala žalobkyně návrh na přerušení
řízení s ohledem na to, že aktuálně probíhá před rozšířeným senátem řízení, které se týká výkladu
prekluze práva správce daně stanovit daň. Žalobkyně měla za to, že výsledek tohoto řízení může
mít vliv i na posouzení její žaloby. S ohledem na to, že na den 1. 6. 2022 bylo nařízeno v její věci
jednání, dotazovala se dne 26. 5. 2022 telefonicky na aktuální stav rozhodování o jejím návrhu
na přerušení řízení. Dozvěděla se však, že řízení přerušeno nebude a účastníci o tom nebudou
ani písemně vyrozuměni.
[3] Žalobkyně tvrdí, že s ohledem na skutečnost, že Mgr. Gottwald je předsedou senátu,
je důvod pochybovat o podjatosti ostatních členů senátu/oddělení, neboť mohou být také
ovlivněni a mít obdobný vztah (zájem ve věci). Dále žalobkyně doplnila, že stejně
se Mgr. Gottwald chová v jiném sporu, který u krajského soudu vede
pod sp. zn. 22 Af 114/2017. Argumentovala usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 3. 2. 2021, č. j. Nao 173/2020 – 119, č. 4235/2021 Sb. NSS, ze kterého dle jejího
názoru vyplývá, že procesní postoje a stanoviska soudu v jiném sporu účastníka vedeném
před týmž soudcem (senátem) mohou být relevantní pro úvahy nad případnou (ne)podjatostí.
Závěrem tedy navrhla vyloučení Mgr. Jiřího Gottwalda a dalších členů senátu, kterému byla věc
sp. zn. 25 Af 3/2018 přidělena.
[4] K námitce podjatosti se vyjádřil předseda senátu krajského soudu, jakož i všichni jeho
členové a jejich případní zástupci zařazení do jiných senátů. Všichni uvedli, že nemají žádný
poměr k projednávané věci, účastníkům a jejich zástupcům a necítí se být ve věci podjatí.
[5] Krajský soud postoupil námitku podjatosti podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu
[6] Námitka podjatosti není důvodná.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou „soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[8] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální
součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6
odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním
z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů
a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce
je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci
v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům).
Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění
vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii
nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze
považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli
(účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést
k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání;
rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně
též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[9] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Reálné
pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní
tvrzení žalobce týkající se vztahu soudce k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro
úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle
není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce nevzbuzující ani pochybnosti
o porušení nestrannosti a nezávislosti soudce.
[10] V projednávané věci založila žalobkyně námitku podjatosti na důvodech, které spočívají
v procesním postupu předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda v projednávané věci, jakož i v řízení
o její další věci. Konkrétně se jedná o to, že předseda senátu údajně odmítá vyhovět jejím
procesním návrhům na přerušení řízení za účelem položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru
EU, resp. za účelem vyčkání na rozhodnutí rozšířeného senátu, které může ovlivnit posouzení
i její žaloby.
[11] Tento důvod je však plně podřaditelný pod okolnosti, které podle §8 odst. 1 poslední
věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit důvod pro vyloučení soudců. Postup soudce v řízení
o projednávané věci, jakož i v jiných věcech téhož účastníka, nemůže zpochybnit jeho
nestrannost a být důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. I v případě, v němž by takovým
procesním postupem soudce založil porušení ústavně zaručených základních práv, nejsou tyto
skutečnosti samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho,
zda tento postup skutečně porušil práva účastníka řízení a odrazil se v nezákonnosti
či neústavnosti konečného rozhodnutí, slouží případně opravné prostředky (kasační stížnost),
nikoliv námitka podjatosti. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvody, pro které by byl
soudce Mgr. Jiří Gottwald vyloučen z rozhodování v této věci.
[12] Usnesení ze dne 3. 2. 2021, č. j. Nao 173/2020 – 199, kterým žalobkyně argumentuje,
nelze vztáhnout na nyní projednávaný případ; týkalo se posouzení důvodů pro vyloučení
v případě, kdy soudce rozhoduje ve věci účastníka řízení, s nímž sám v jiné věci jakožto účastník
soudního řízení vedl či vede soudní spor. Citace odůvodnění tohoto usnesení uváděná žalobkyní
je vytržena z kontextu, neboť se týká zcela jiné situace, než je tomu v tomto případě. Usnesení
rozšířeného senátu nic nezměnilo na tom, že postup soudce v jiném soudním řízení s týmž
účastníkem sám o sobě nezakládá důvody pochybovat o jeho nepodjatosti a není důvodem
pro jeho vyloučení.
[13] Pokud jde o námitku podjatosti ostatních soudců krajského soudu, zařazených do úseku
správního soudnictví, založila ji žalobkyně na zcela obecné úvaze o tom, že také oni mohou
mít údajně stejný zájem jako předseda senátu Mgr. Gottwald. Podle Nejvyššího správního soudu
však tato ničím nepodložená spekulace žalobkyně nenaplňuje požadavky §8 odst. 5 s. ř. s.,
podle něhož musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Soud se proto těmito tvrzeními žalobkyně ve vztahu k dalším soudcům
krajského soudu nezabýval. Ze spisu krajského soudu však Nejvyšší správní soud zjistil, že soud
doposud nepoučil účastníky řízení o složení rozhodujícího senátu (ostatně tak neučinil
ani v předchozím řízení, které vyústilo ve vydání rozsudku ze dne 12. 2. 2019,
č. j. 25 Af 3/2018 - 55, jejž kasační soud zrušil). Nejvyšší správní soud proto ukládá krajskému
soudu, aby dostál této povinnosti a poučil účastníky řízení o složení rozhodujícího senátu v této
věci. Bez toho může účastník řízení jen stěží namítat konkrétní důvody podjatosti soudců,
již budou v souladu s rozvrhem práce rozhodovat v jeho věci.
[14] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny
podmínky pro to, aby byl soudce Mgr. Jiří Gottwald vyloučen z projednání a rozhodnutí věci
specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2022
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu