ECLI:CZ:NSS:2022:PST.1.2022:20
sp. zn. Pst 1/2022 - 20
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše
(soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš
Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka
řízení: politická strana Demokratická strana Československa, IČ 48548278, sídlem Košická
70/10, Praha 10, o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana Demokratická strana Československa se r oz p ou š t í .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politické strany Demokratická strana Československa
je j me n o v án a JUDr. Sylva Rychtalíková, insolvenční správkyně, IČ 66224161,
sídlem Kodaňská 521/57, 101 00 Praha 10.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala vláda (dále „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh
na rozpuštění politické strany Demokratická strana Československa (dále jen „politická strana“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2019, čj. Pst 1/2019-33, byla politické straně
pozastavena činnost, neboť nesplnila povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční finanční
zprávy za roky 2014, 2015, 2016 a 2017. Dle navrhovatelky ani po pozastavení činnosti politické
strany neučinila kroky k odstranění závadného stavu. Navrhovatelka též uvedla, že politická
strana nepředložila výroční finanční zprávy ani za roky následující.
[2] Politická strana, ač soudem vyzvána, se k návrhu nevyjádřila.
[3] Soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických
stran a politických hnutí podnět, na který navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl
soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O návrhu
na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich
činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
Podle §96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[6] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2019, čj. Pst 1/2019-33, byla
politické straně pozastavena činnost, neboť nesplnila povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, jelikož nepředložila Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2014, 2015 a 2016 a Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávu za rok 2017
podle §19h zákona o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[7] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v účinném znění). Namísto
Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční
zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách
v účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě
k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění
politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v účinném znění).
Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé,
že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění.
Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni
8. 6. 2017. Politická strana tak mohla své pochybení napravit předložením výročních finančních
zpráv za roky 2014, 2015 a 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z §18 odst. 1 zákona o politických
stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016.
[8] Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
k pozastavení činnosti a k rozpouštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. 10. 2021,
čj. UDH-02377/2021, politická strana ve stanovené lhůtě nesplnila povinnosti, které vedly
k pozastavení její činnosti.
[9] Soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto
rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[10] Podle §13 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu
o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. Z §14
odst. 2 zákona o politických stranách pak vyplývá, že nejpozději by měla politická strana
či politické hnutí napravit zjištěné nedostatky ve lhůtě 1 roku, přičemž před jejím marným
uplynutím nejsou vláda anebo prezident republiky oprávněni podat návrh na její rozpuštění
(usnesení NSS ze dne 29. 8. 2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského
porozumění). Soud tak v tomto případě zkoumá pouze to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti,
pro které byla činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003,
čj. Pst 5/2003-43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie). Právě tato situace nastala v nyní
projednávané věci. Politická strana ani déle jak rok po pozastavení činnosti nenapravila vadný
stav spočívající v tom, že nepředložila ani dodatečně Úřadu pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2014, 2015, 2016 a 2017.
[11] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politické strany.
[12] Informace navrhovatelky o tom, že politická strana nepředložila výroční finanční zprávy
ani za další roky, jen dokresluje přístupu politické strany k plnění zákonných povinností,
avšak pro posouzení věci samé nemá žádný vliv. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem
náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů
řízení nepřiznal.
[14] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění
politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této
strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany
ve smyslu §191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 tohoto zákona. Soud
jmenoval likvidátorkou politické strany JUDr. Sylvu Rychtalíkovou, insolvenční správkyni,
se sídlem na Praze 10, tj. ve stejném městském obvodu, v němž sídlí politická strana. Likvidace
politické strany se řídí §187 a násl. občanského zákoníku. Podle §205 tohoto zákona likvidátor
vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty,
případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu
soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace
a předložení potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§111-119 soudního řádu správního).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
V Brně dne 23. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu