ECLI:CZ:NSS:2022:PST.11.2022:31
sp. zn. Pst 11/2022 - 31
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem
nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení:
politická strana Blok proti islamizaci – Obrana domova, IČO 26628601, sídlem
Znojemská 2380/82, Jihlava, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politické strany Blok proti islamizaci – Obrana domova
se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na pozastavení činnosti politické strany Blok proti islamizaci – Obrana domova (dále
jen „politická strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politická strana opakovaně nesplnila
povinnost vyplývající z §19h odst. 1 zákona o politických stranách tím, že Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) nepředložila výroční
finanční zprávy za roky 2017, 2019 a 2020, čímž se dopustila přestupku dle §19j odst. 2 písm. d)
tohoto zákona a nepředložila úplnou výroční finanční zprávu za rok 2018, čímž se dopustila
přestupku dle jeho §19j odst. 2 písm. e). Ohledně svých tvrzení odkázala na příkazy Úřadu z let
2018, 2019, 2020 a 2021 a na podnět Úřadu k pozastavení činnosti politické strany.
Navrhovatelka upřesnila, že politická strana neučinila kroky k nápravě ani dodatečně. Ke dni
podání návrhu tak důvod k podání návrhu na pozastavení činnosti politické strany trval.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu příkazy a podnět, na které
navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků
řízení bez nařízení jednání.
[5] Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a)
až k) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany
a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h
tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, o pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že z příkazu Úřadu ze dne 4. 9. 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-90/2018-2 (č. l. 26 spisu), plyne,
že politická strana byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona
o politických stranách, jelikož nepředložila ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu za rok
2017. Z příkazu Úřadu ze dne 5. 8. 2019, č. j. UDH-02458/2019 (č. l. 17 spisu), plyne,
že politická strana byla uznána vinnou z přestupku dle §19j odst. 2 písm. e) výše uvedeného
zákona, poněvadž nepředložila Úřadu ve stanovené lhůtě úplnou výroční finanční zprávu za rok
2018, jelikož daná finanční zpráva neobsahovala podstatné náležitosti, konkrétně účetní závěrku
dle §19h odst. 1 písm. a) zákona o politických stranách a zprávu auditora o ověření účetní
závěrky s výrokem bez výhrad dle §19h odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Daná finanční zpráva
nebyla navíc předložena na předepsaném formuláři, jehož vzor stanovil Úřad
vyhláškou č. 114/2017 Sb., o vzoru průkazu předsedy, členů a zaměstnanců Úřadu. Úřad
následně politickou stranu vyzval k doplnění výroční finanční zprávy. Politická strana sice
ve stanovené lhůtě předložila výroční finanční zprávu za rok 2018 doplněnou o účetní závěrku
podle zákona o účetnictví a zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad,
nicméně ji opět nepředložila na předepsaném formuláři. Politická strana tak do vydání tohoto
příkazu nedodala úplnou výroční finanční zprávu za rok 2018. Z příkazu Úřadu ze dne
6. 10. 2020, č. j. UDH-02267/2020 (č. l. 21 spisu), plyne, že politická strana byla uznána vinnou
ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, jelikož
nepředložila ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2019. Z příkazu Úřadu ze dne
30. 6. 2021, č. j. UDH-01856/2021 (č. l. 13 spisu), vyplývá, že politická strana byla opět shledána
vinnou ze spáchání výše uvedeného přestupku, neboť nepředložila ve stanovené lhůtě výroční
finanční zprávu za rok 2020. Společně s uvedenými příkazy byl Nejvyššímu správnímu soudu
zaslán i podnět Úřadu k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí
ze dne 5. 10. 2021, č. j. UDH-02377/2021 (č. l. 24 spisu), dle kterého politická strana opakovaně
porušila povinnost podle §19h odst. 1 zákona o politických stranách, a proto Úřad podal podnět
navrhovatelce, aby podala návrh na pozastavení činnosti politické strany.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že je podaný návrh důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu
nepředložila příslušnému orgánu výroční finanční zprávy za roky 2017, 2019 a 2020 vůbec
a výroční finanční zprávu za rok 2018 nepředložila se zákonem požadovanými náležitostmi, čímž
porušila svou povinnost upravenou v §19h odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž
nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší
správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že pokud politická strana
nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a navíc se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h odst. 1 zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale
porušující zákon (tedy takové, které zákon porušily nikoli jednorázově) nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické
základy státu. Transparentnost financování politických stran a hnutí je důležitým obecným
principem jejich fungování a předkládání úplných finančních zpráv je klíčovým nástrojem, jak
tuto transparentnost zabezpečit.
[11] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o pozastavení činnosti politické strany.
[12] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14
odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit
pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti,
pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona
o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného
zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu
viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007 č. j. Obn 1/2006 -
11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných
skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany, nic jí nebrání v tom,
aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovala ve své činnosti
v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto
jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 s. ř. s.).
Politická strana je o p r áv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu