ECLI:CZ:NSS:2022:PST.16.2022:41
sp. zn. Pst 16/2022 - 41
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka
a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda
Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel
odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení: politická
strana KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21, IČ 03531759, sídlem Karafiátová 298/1,
Olomouc, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21
se p o zas t av u j e.
II. Navrhovatelce se n e p ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politické strany KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21 (dále jen
„politická strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila tím, že politická strana opakovaně nesplnila svou zákonnou povinnost
předložit výroční finanční zprávy, a to za roky 2017, 2018, 2019 a 2020, a to přesto, že ji Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinnou
ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách.
Navrhovatelka odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí ze dne 4. září 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-27/2018-2, ze dne 30. září 2019,
č. j. UDH-02863/2019, ze dne 6. října 2020, č. j. UDH-2296/2020, a ze dne 1. července 2021,
č. j. UDH-01863/2021, a na podnět ze dne 1. listopadu 2019, č. j. UDH-3283/2019, a ze dne
5. října 2021, č. j. UDH-02377/2021.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal navrhovatelkou označené příkazy
a podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu s náležitostmi specifikovanými pod písm. a) až k) tohoto
ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h
téhož zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky
a konstatuje, že příkazy ze dne 4. října 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-27/2018-2, ze dne
30. Září 2019, č. j. UDH-02863/2019, ze dne 6. října 2020, č. j. UDH-2296/2020, a ze dne
1. července 2021, č. j. UDH-01863/2021, byla politická strana shledána vinnou ze spáchání
přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, neboť ve stanovené lhůtě
nepředložila výroční finanční zprávu za roky 2017 (příkaz ze dne 4. září 2018), 2018 (příkaz
ze dne 30. září 2019), 2019 (příkaz ze dne 6. října 2020) a 2020 (příkaz ze dne 1. července 2021).
Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 1. listopadu
2019, č. j. UDH-3283/2019, a ze dne 5. října 2021, č. j. UDH-02377/2021, vyplývá, že u politické
strany nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy)
ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložila příslušnému orgánu finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020. Politická
strana tím nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách,
přičemž nesplnění této povinnosti dle §14 odst. 1 téhož zákona představuje zvláštní a samostatný
důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
v níž politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávy nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
opodstatňuje takové porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona o politických stranách), nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem
institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní
rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde,
k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona
o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony
zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich
činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost
strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh
na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde
ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí,
považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost
uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší
správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany,
nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 17. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu