Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.03.2022, sp. zn. Pst 16/2022 - 41 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2022:PST.16.2022:41

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2022:PST.16.2022:41
sp. zn. Pst 16/2022 - 41 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení: politická strana KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21, IČ 03531759, sídlem Karafiátová 298/1, Olomouc, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany, takto: I. Činnost politické strany KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21 se p o zas t av u j e. II. Navrhovatelce se n e p ři zn áv á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti politické strany KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21 (dále jen „politická strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že politická strana opakovaně nesplnila svou zákonnou povinnost předložit výroční finanční zprávy, a to za roky 2017, 2018, 2019 a 2020, a to přesto, že ji Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 4. září 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-27/2018-2, ze dne 30. září 2019, č. j. UDH-02863/2019, ze dne 6. října 2020, č. j. UDH-2296/2020, a ze dne 1. července 2021, č. j. UDH-01863/2021, a na podnět ze dne 1. listopadu 2019, č. j. UDH-3283/2019, a ze dne 5. října 2021, č. j. UDH-02377/2021. [2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila. [3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal navrhovatelkou označené příkazy a podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. [4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání. [5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávu s náležitostmi specifikovanými pod písm. a) až k) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h téhož zákona. [6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního. [7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že příkazy ze dne 4. října 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-27/2018-2, ze dne 30. Září 2019, č. j. UDH-02863/2019, ze dne 6. října 2020, č. j. UDH-2296/2020, a ze dne 1. července 2021, č. j. UDH-01863/2021, byla politická strana shledána vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, neboť ve stanovené lhůtě nepředložila výroční finanční zprávu za roky 2017 (příkaz ze dne 4. září 2018), 2018 (příkaz ze dne 30. září 2019), 2019 (příkaz ze dne 6. října 2020) a 2020 (příkaz ze dne 1. července 2021). Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 1. listopadu 2019, č. j. UDH-3283/2019, a ze dne 5. října 2021, č. j. UDH-02377/2021, vyplývá, že u politické strany nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu. [8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s). [9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana skutečně nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložila příslušnému orgánu finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020. Politická strana tím nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti dle §14 odst. 1 téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí. [10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, v níž politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávy nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové, které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter perpetuálního chování – viz §4 zákona o politických stranách), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany, nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu. [11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního). Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 17. března 2022 Tomáš Langášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.03.2022
Číslo jednací:Pst 16/2022 - 41
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
- pozastavení činnosti
Účastníci řízení:Vláda České republiky
KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKÁ 21
Prejudikatura:Obn 1/2006 - 11
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2022:PST.16.2022:41
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024