ECLI:CZ:NSS:2022:PST.17.2022:26
sp. zn. Pst 17/2022 - 26
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda
Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel
odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení: politická
strana Konzervativní aliance 2014, IČO 71443151, sídlem Ostrovského 253/3, Praha 5,
o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politické strany Konzervativní aliance 2014 se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda jako navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh
na pozastavení činnosti politické strany Konzervativní aliance 2014 podle §15 odst. 1 zákona
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále „zákon
o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politická strana
nepředložila výroční finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020, přestože ji Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinnou
ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka
odkázala na tři příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
(ze dne 4. září 2018, čj. UDH-SPR-VFZ-30/2018-2, ze dne 6. října 2020, čj. UDH-2272/2020,
a ze dne 25. června 2021, čj. UDH-01831/2021) a na podnět ze dne 5. října 2021,
čj. UDH-02377/2021.
[2] Politická strana, ač soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
[3] Soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických
stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podněty, na které navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), rozhodl
soud s předpokládaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení
(do 31. prosince 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně,
resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu
mimo jiné s §19h tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O těchto návrzích rozhoduje soud v řízení
podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že politická strana byla
opakovaně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona
o politických stranách (příkazem ze dne 4. září 2018, čj. UDH-SPR-VFZ-30/2018-2, ze dne
6. října 2020, čj. UDH-2272/2020, a ze dne 25. června 2021, čj. UDH-01831/2021), neboť
ve lhůtě podle §19h odst. 1 uvedeného zákona nepředložila výroční finanční zprávu za roky
2017, 2018, 2019 a 2020. Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí
ze dne 5. října 2021, čj. UDH-02377/2021 (tento hromadný podnět nebyl zrovna v této věci patrně
nedopatřením do spisu založen, soud se s ním však seznámil v dalších souběžně probíhajících řízeních) vyplývá,
že politická strana nezjednala nápravu (dodatečně nesplnila povinnost předložit výroční finanční
zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[8] Soud neobdržel informaci, že by se tento skutkový stav do dne vydání rozsudku změnil
(§96 s. ř. s).
[9] Soud proto dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Z údajů obsažených ve spise
je zřejmé, že politická strana skutečně nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť
ani v termínu stanoveném zákonem, ani později nepředložila Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2017,
2018, 2019 a 2020. Politická strana tak nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona
o politických stranách; nesplnění této povinnosti přitom představuje zvláštní a samostatný důvod,
pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že je opodstatněné
pozastavit činnost politické strany (hnutí) pro porušení §19h zákona o politických stranách,
pokud politická strana (hnutí) buď vůbec nepředložila výroční finanční zprávu, anebo
ji nepředložila se zákonnými náležitostmi, a stalo se tak opakovaně. Nejvyšší správní soud
při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. října 1995,
sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb. Podle tohoto nálezu
nemohou vyvíjet činnost takové strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon porušily jednorázově, nýbrž jej porušují setrvale – viz §4 zákona), neboť tímto
opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem pozastavení
činnosti politické strany (hnutí) je vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud
k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, pro podání návrhu na rozpuštění politické strany
(hnutí). Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí
při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li
i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany (hnutí) pozastavena, podají orgány uvedené
v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3
tohoto zákona platí, že pokud bude ve stanovené lhůtě odstraněn stav, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany (hnutí), považuje se činnost strany (hnutí) za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu
viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007,
čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Ačkoli tedy soud rozhodl o pozastavení činnosti
politické strany, nic straně nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných
povinností pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem
náklady vymykající se z její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu
nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§111–119 s. ř. s.).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu).
V Brně dne 23. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu