ECLI:CZ:NSS:2022:PST.18.2022:29
sp. zn. Pst 18/2022 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel
odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení: politická
strana Moravská a slezská pirátská strana, IČO 07374275, sídlem Želivského 1338/3,
Havířov, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politické strany Moravská a slezská pirátská strana se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na pozastavení činnosti politické strany Moravská a slezská pirátská strana (dále jen
„politická strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politická strana opakovaně nesplnila povinnost
vyplývající z §19h odst. 1 zákona o politických stranách tím, že Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) nepředložila výroční
finanční zprávy za roky 2018, 2019 a 2020, ačkoliv k tomu byla Úřadem vyzvána. Ohledně svých
tvrzení odkázala na příkazy Úřadu z let 2019, 2020 a 2021 a na podnět Úřadu k pozastavení
činnosti politické strany. Navrhovatelka upřesnila, že politická strana neučinila kroky k nápravě
ani dodatečně.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu příkazy a podnět,
na které navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků
řízení bez nařízení jednání.
[5] Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a)
až k) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany
a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h
tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, o pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud z obsahu spisu ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že z příkazu Úřadu ze dne 26. 7. 2019, č. j. UDH-2394/2019 (č. l. 23 spisu), plyne, že politická
strana byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona
o politických stranách, jelikož nepředložila Úřadu ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu
za rok 2018. Z rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 12. 2020, č. j. UDH-2821/2020 (č. l. 13 spisu),
kterým přezkoumal na základě odporu politické strany příkaz Úřadu ze dne 6. 10. 2020,
č. j. UDH-2285/2020, plyne, že politická strana byla opět shledána vinnou ze spáchání výše
uvedeného přestupku, jelikož nepředložila výroční finanční zprávu za rok 2019 ve stanovené
lhůtě. Z příkazu Úřadu ze dne 13. 7. 2021, č. j. UDH-01906/2021 (č. l. 17 spisu), vyplývá,
že politická strana byla opět shledána vinnou ze spáchání shodného přestupku,
poněvadž nepředložila ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2020. Společně
s uvedenými příkazy byl Nejvyššímu správnímu soudu zaslán i podnět Úřadu
k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. 10. 2021,
č. j. UDH-02377/2021 (č. l. 21 spisu), dle kterého politická strana opakovaně porušila povinnost
podle §19h odst. 1 zákona o politických stranách, a proto Úřad podal podnět navrhovatelce,
aby podala návrh na pozastavení činnosti politické strany.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že je podaný návrh důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu
nepředložila příslušnému orgánu výroční finanční zprávy za roky 2018, 2019 a 2020,
čímž porušila svou povinnost upravenou v §19h odst. 1 zákona o politických stranách,
přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může
Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že pokud politická strana
nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a navíc se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h odst. 1 zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale
porušující zákon (tedy takové, které zákon porušily nikoli jednorázově) nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické
základy státu. Transparentnost financování politických stran a hnutí je důležitým obecným
principem jejich fungování a předkládání úplných finančních zpráv je klíčovým nástrojem,
jak tuto transparentnost zabezpečit.
[11] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o pozastavení činnosti politické strany.
[12] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14
odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit
pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti,
pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona
o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného
zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007 č. j. Obn 1/2006 - 11,
č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných
skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany, nic jí nebrání v tom,
aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovala ve své činnosti
v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 s. ř. s.).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od
právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu