ECLI:CZ:NSS:2022:PST.19.2022:36
sp. zn. Pst 19/2022 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení:
politická strana Národně demokratická strana, IČO 16193334, sídlem Dunická 3143/4, Praha,
o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politické strany Národně demokratická strana se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politické strany Národně demokratická strana (dále jen „politická
strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politická strana nepředložila výroční
finanční zprávy za roky 2016 až 2020, a to přesto, že ji Úřad pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinnou ze spáchání přestupku
podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy
Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 4. září 2018
č. j. UDH-SPR-VFZ-33/2018-2, ze dne 26. července 2019 č. j. UDH-2389/2019, ze dne 6. října
2020 č. j. UDH-2268/2020 a ze dne 13. července 2021 č. j. UDH-1903/21, dále
na podněty tohoto úřadu ze dne 1. listopadu 2019 č. j. UDH-3283/2019 a ze dne 5. října 2021
č. j. UDH-02377/2027 a na usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne
27. dubna 2017.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podněty,
které navrhovatelka označila jako důkazy. Usnesení Poslanecké sněmovny,
na které navrhovatelka rovněž odkazovala, Nejvyšší správní soud opatřil v digitálním repozitáři
Poslanecké sněmovny veřejně přístupném na webu www.psp.cz.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016,
vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně
k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto
ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016,
může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost
je v rozporu mimo jiné s §17 až 19 tohoto zákona.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční
finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§19h zákona o politických
stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem
pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení
činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1 a 2 zákona
o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II
bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politická strana měla splnit povinnost
předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění této
povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti
posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních
zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017.
[7] Politická strana tedy měla předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 nejpozději
ke dni 1. dubna 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinila a nestalo
se tak ani do 8. června 2017, mohla své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy
za rok 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
který by při jejím posuzování vycházel z §18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění
účinném do 31. prosince 2016. Výroční finanční zprávy za roky počínající rokem 2017 se již
předkládaly tomuto úřadu ve lhůtě do 1. dubna následujícího roku podle §19h zákona
o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[8] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[9] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1653 z 56. schůze konané dne
27. Dubna 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických
hnutí za rok 2016, politická strana nepředložila výroční finanční zprávu za rok 2016 [část II
písm. b) bod 36]. Příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí ze dne 4. září 2018 č. j. UDH-SPR-VFZ-33/2018-2, ze dne 26. července 2019
č. j. UDH-2389/2019, ze dne 6. října 2020 č. j. UDH-2268/2020 a ze dne 13. července 2021
č. j. UDH-01903/2021 byla politická strana uznána vinnou ze spáchání přestupků podle §19
odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, neboť ve lhůtě dle §19h odst. 1 uvedeného
zákona nepředložila výroční finanční zprávy za roky 2017 – 2020. Z podnětů uvedeného úřadu
ze dne 1. listopadu 2019 č. j. UDH-3283/2019 a ze dne 5. října 2021 č. j. UDH-02377/2021
pak vyplývá, že politická strana povinnost stanovenou v §19h odst. 1 zákona o politických
stranách nesplnila opakovaně a nedošlo u ní k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti
předložit výroční finanční zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[10] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[11] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložila příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí, výroční finanční zprávy za roky 2016
až 2020. Politická strana tak nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, respektive §19h odst. 1 tohoto
zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany nebo hnutí.
[12] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti
politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného
stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu
na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany
nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě
k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje
se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána
za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší
správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany,
nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu