ECLI:CZ:NSS:2022:PST.20.2022:33
sp. zn. Pst 20/2022 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení:
politická strana Nezávislá iniciativa (NEI), IČO 00409421, U Vorlíku 367/3, Praha 4,
o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany Nezávislá iniciativa (NEI) se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politické strany Nezávislá iniciativa (NEI; dále jen „politická
strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politická strana nepředložila výroční finanční
zprávy za roky 2018, 2019 a 2020, a to přesto, že ji Úřad pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinnou ze spáchání přestupku podle §19j
odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy Úřadu
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 8. srpna 2019
č. j. UDH-2514/2019, ze dne 6. října 2020 č. j. UDH-02275/2020 a ze dne 24. června 2021
č. j. UDH-01813/2021, a na podnět ze dne 5. října 2021 č. j. UDH-02377/2021.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podnět,
které navrhovatelka označila jako důkazy.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení
(do 31. prosince 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně,
resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu
mimo jiné s §19h tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že příkazem ze dne 8. srpna 2019 č. j. UDH-2514/2019 byla politická strana shledána vinnou
mj. ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách,
neboť ve stanovené lhůtě nepředložila výroční finanční zprávu za rok 2018. Příkazy ze dne
6. října 2020 č. j. UDH-02275/2020 a ze dne 24. června 2021 č. j. UDH-01813/2021 byla
politická strana shledána vinnou ze spáchání téhož přestupku, neboť nepředložila výroční
finanční zprávy za rok 2019, resp. 2020. Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran
a politických hnutí ze dne 5. října 2021 č. j. UDH-02377/2021 vyplývá, že u politické strany
nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy)
ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť ve stanovené lhůtě nepředložila příslušnému
orgánu, tj. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, výroční
finanční zprávy za roky 2018, 2019 a 2020. Politická strana tak nesplnila zákonnou povinnost
stanovenou v §19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje
zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení
činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle něhož strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu.
[11] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14
odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit
pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
[12] Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí.
Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007
č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud
na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany, nic jí nebrání
v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovala ve své
činnosti v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 23. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu