ECLI:CZ:NSS:2022:PST.21.2022:40
sp. zn. Pst 21/2022 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka (soudce zpravodaj),
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení:
politická strana Občané České republiky, sídlem Křenova 438/7, Praha 6, o návrhu
na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany Občané České republiky se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politické strany Občané České republiky (dále jen „politická
strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politická strana nepředložila výroční finanční
zprávy za rok 2019 a 2020, a to přestože ji k tomu Úřad pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí vyzýval, a následně ji opakovaně shledal vinnou z přestupku
podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy
Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 6. 10. 2020,
č. j. UDH-02290/2020; a ze dne 1. 7. 2021, č. j. UDH-01871/2021; a podnět tohoto úřadu ze dne
5. 10. 2021, č. j. UDH-02377/2021.
[2] Politická strana ve svém vyjádření uvedla, že důvodem nečinnosti v letech 2019 až 2021
byla rezignace jejího předsedy v březnu 2019 a náhlé úmrtí místopředsedy politické strany
dne 6. 7. 2019. Tím přišla o osoby, které ji mohly zastupovat, takže její činnost byla paralyzována
až do listopadu 2021, kdy byl členem republikové rady politické strany svolán sněm, na kterém
byli jmenováni nový předseda a dva místopředsedové. Tyto skutečnosti byly oznámeny
Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) dne 30. 11. 2021, spolu s požadavkem na zřízení
datové schránky a přiložením nových stanov. Na oznámení reagovalo ministerstvo výzvou
k úpravě textu stanov ohledně způsobu jednání orgánů politické strany. Ta byla dle politické
strany odeslána do neznámé datové schránky, přičemž nově zvolenému předsedovi byla doručena
až později náhradním způsobem po domluvě s ministerstvem. Politická strana následně osobně
doručila nové znění stanov do podatelny ministerstva dne 27. 1. 2022. Zároveň doporučeným
dopisem požádal nový předseda o výpis z registru politických stran, na jehož doručení stále čeká
a který je nutný pro jednání s auditorem k potvrzení skutečností za období roků 2019, 2020
a nově i 2021.
[3] Politická strana tak neměla možnost zajistit relevantní doklady z důvodu svého
paralyzování. Ke svému vyjádření zároveň přiložila přílohy, které mají prokazovat její tvrzení.
Navrhuje tak návrh zamítnout a uložit jí povinnost doložit nejpozději do 31. 3. 2022 zprávu
auditora za období 2019, 2020 a 2021.
[4] Ve své replice setrvala navrhovatelka na původním návrhu, neboť ministerstvu nepřísluší
zasahovat do interních záležitostí politické strany, a návrh byl podán z důvodu nesplnění
zákonných povinností a nikoliv pro její nečinnost z personálních důvodů.
[5] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podněty,
které navrhovatelka označila jako důkazy.
[6] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud bez jednání, jelikož s tím politická strana výslovně souhlasila a souhlas
navrhovatelky se z důvodu nevyjádření presumuje.
[7] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení
(do 31. prosince 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně,
resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo
jiné s §19h tohoto zákona.
[8] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
[9] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že:
• příkazem ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH-02290/2020, byla politická strana uznána
vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických
stranách, neboť v zákonné lhůtě nepředložila výroční finanční zprávu za rok 2019;
• příkazem ze dne 1. 7. 2021, č. j. UDH 01871/2021, byla politická strana shledána
vinnou ze spáchání téhož přestupku, neboť v zákonné lhůtě nepředložila výroční
finanční zprávu za rok 2020;
• dle podnětu ze dne 5. 10. 2021, č. j. UDH-02377/2021, nedošlo u politické strany
k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy)
ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[10] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[11] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložila příslušnému orgánu, tj. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí, výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020. Politická strana tak nesplnila
zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[12] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu.
[13] Nejvyšší správní soud uvádí, že smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany
nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu.
Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách může politická strana nebo hnutí, jemuž byla
pozastavena činnost, konat úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti (v tomto případě předložení výročních finančních zpráv). Politická
strana tak má příležitost napravit tato pochybení, jak ostatně má dle svého vyjádření v nejbližší
době v plánu.
[14] Zároveň soud připomíná, že po odstranění důvodů pozastavení (t. j. doložení výročních
finančních zpráv) a uznání splnění této povinnosti ze strany Úřadu pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí dochází dle §14 odst. 3 zákona o politických stranách
bez dalšího k obnovení činnosti politické strany, a to dnem uznání povinnosti za splněnou
(k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, č. j. Obn 1/2006-11,
č. 1386/2007 Sb. NSS).
[15] Nedojde-li ovšem k odstranění závadného stavu nejdéle ve lhůtě jednoho roku
od pozastavení činnosti, podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh
na rozpuštění strany nebo hnutí.
[16] Vzhledem k tomu, že důvody pro pozastavení činnosti politické strany trvaly v okamžiku
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, shledal soud návrh důvodný. Nicméně nic nebrání
politické straně v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[17] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle s. ř. s. přípustné,
vyjma obnovy řízení (§§111–119 s. ř. s.).
Politická strana je o pr á v ně na podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu