ECLI:CZ:NSS:2022:PST.29.2022:37
sp. zn. Pst 29/2022 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše
(soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš
Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice
řízení: politická strana Strana pro otevřenou společnost, IČO 68346859, sídlem Nádražní
16/10, Český Těšín, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politické strany Strana pro otevřenou společnost se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala vláda (dále „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh
na pozastavení činnosti politické strany Strana pro otevřenou společnost (dále jen „politická
strana“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila
navrhovatelka tím, že politická strana vůbec nepředložila výroční finanční zprávy za roky 2017,
2018, 2019 a 2020, a to přesto, že ji Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí opakovaně shledal vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d)
zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí, kterými byla politická strana shledána
vinnou spácháním přestupků, na podněty ze dne 1. 11. 2019 a ze dne 5. 10. 2021 a na usnesení
Poslanecké sněmovny ze dne 27. 4. 2017, č. 1653 z 56. schůze.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřila. Podáním ze dne 22. 2. 2022 předseda politické strany, Marian Kuś, pouze soudu
sdělil, že žádá o výmaz sídla politické strany.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí příkazy a podněty, které navrhovatelka
označila jako důkazy.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení
(do 31. 12. 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně,
resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo
jiné s §19h tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky
a konstatuje, že příkazem ze dne 5. 8. 2019, čj. UDH-2485/2019, a příkazem ze dne 4. 9. 2018,
čj. UDH-SPR-VFZ-47/2018-2, byla politická strana uznána kromě jiných přestupků vinnou
mj. ze spáchání přestupků podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách,
neboť ve lhůtě dle §19h odst. 1 uvedeného zákona nepředložila výroční finanční zprávy za roky
2017 a 2018. Příkazem ze dne 6. 10. 2020, čj. UDH-2308/2020, a příkazem ze dne 25. 6. 2021,
čj. UDH-01833/2021, byla politická strana uznána vinnou ze spáchání přestupků podle §19j
odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, neboť ve lhůtě dle §19h odst. 1 uvedeného
zákona nepředložila výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020. Z podnětu Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpuštění
politických stran a politických hnutí ze dne 1. 11. 2019, čj. UDH-3283/2019, a ze dne 5. 10. 2021,
čj. UDH-02377/2021, vyplývá, že u politické strany nedošlo k nápravě ani po opakovaném
pravomocném uložení správního trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložila příslušnému orgánu, tj. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí, výroční finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020. Politická strana
tak nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách,
přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může
Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti
politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného
stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu
na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách
totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany
nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě
k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje
se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána
za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 8. 2007 čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní
soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany,
nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Pokud jde o žádost předsedy politické strany Mariana Kuśe o výmaz sídla politické strany,
Nejvyšší správní soud konstatuje, že toto sdělení není pro nynější řízení podstatné. Předmětem
tohoto řízení je pouze to, zda má být činnost politické strany pozastavena. Případnou změnu
sídla strany musí politická strana řešit s Ministerstvem vnitra, které vede rejstřík stran a hnutí.
[12] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu