ECLI:CZ:NSS:2022:PST.3.2022:17
sp. zn. Pst 3/2022 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení:
politické hnutí Ostravské fórum, sídlem Hladnovská 1255/23, Ostrava, o návrhu na rozpuštění
politického hnutí
takto:
I. Politické hnutí Ostravské fórum se r oz p ou š t í .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorkou politického hnutí Ostravské fórum je jmenována JUDr. Milena
Bódiová, insolvenční správkyně, IČO 66251737, sídlem Jurečkova 1860/4, Ostrava.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda jako navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh
na rozpuštění politického hnutí Ostravské fórum podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne
5. dubna 2017, čj. Pst 18/2017-23, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně
nesplnilo povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo
Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014 se všemi zákonnými náležitostmi
a výroční finanční zprávu za rok 2015 nepředložilo vůbec. Ani po pozastavení činnosti neučinilo
politické hnutí kroky k odstranění závadného stavu. Navrhovatelka též uvedla, že politické hnutí
nepředložilo výroční finanční zprávy ani za roky následující.
[2] Politické hnutí, ač soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických
stran a politických hnutí podnět ze dne 5. října 2021, na který navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), rozhodl
soud s předpokládaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O těchto
návrzích rozhoduje soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu
správního. Podle §96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo
politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[6] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. dubna 2017, čj. Pst 18/2017-23, byla
politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z §18 odst. 1
zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy
za roky 2014 a 2015.
[7] Novelou zákona o politických stranách provedenou zákonem č. 302/2016 Sb. byl
s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran
a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách).
Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční
finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§19h zákona o politických
stranách). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě a pro
podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění
politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách). Z přechodných
ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je však zřejmé, že se splnění této
povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních
finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017.
Politické hnutí tak mohlo své pochybení napravit předložením výročních finančních zpráv
za roky 2014 a 2015 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
který by při jejím posuzování vycházel z §18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění
účinném do 31. prosince 2016.
[8] Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
k pozastavení činnosti a k rozpouštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. října 2021,
čj. UDH-02377/2021, politické hnutí ve stanovené lhůtě nesplnilo povinnosti, které vedly
k pozastavení jeho činnosti.
[9] Soud neobdržel informace, že by se tento skutkový stav do dne vydání rozsudku změnil
(§96 s. ř. s).
[10] Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže i po uplynutí
lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena (§13 odst. 5 zákona o politických stranách). Nejpozději by měla politická strana
či politické hnutí napravit zjištěné nedostatky ve lhůtě jednoho roku (§14 odst. 2 zákona
o politických stranách); před marným uplynutím této lhůty nejsou vláda anebo prezident
republiky oprávněni podat návrh na rozpuštění (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. srpna 2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského porozumění). Soud
v takovém případě zkoumá jen to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které byla
činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
4. prosince 2003, čj. Pst 5/2003-43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie).
[11] Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politické hnutí ani déle než rok
po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav spočívající v tom, že nepředložilo ani dodatečně
Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční
zprávy za roky 2014 a 2015.
[12] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí.
[13] Informace navrhovatelky o tom, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy
ani za další roky, jen dokresluje přístup hnutí k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení
věci samé nemá vliv. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem
náklady vymykající se z její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu
nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle §13 odst. 5 zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické
strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany
a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politického hnutí
ve smyslu §191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; soud proto jmenuje
likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 tohoto
zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí JUDr. Milenu Bódiovou,
insolvenční správkyni se sídlem Jurečkova 1860/4, Ostrava, tj. ve stejné obci, v níž sídlí politické
hnutí.
[16] Likvidace politického hnutí se řídí ustanovením §187 a násl. občanského zákoníku.
Podle §205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví
účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží
ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí
nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné
zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politického hnutí z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§111–119 s. ř. s.).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od
právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu