ECLI:CZ:NSS:2022:PST.30.2022:27
sp. zn. Pst 30/2022 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka
a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda
Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel
odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické
hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017, IČO 03244750, sídlem Primátorská 296/38,
Praha 8, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017
se p o zas t av u j e.
II. Navrhovatelce se n e p ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017 (dále jen
„politické hnutí“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila tím, že politické hnutí opakovaně nesplnilo svou zákonnou povinnost
předložit výroční finanční zprávy, a to za roky 2018, 2019 a 2020, a to přesto, že je Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinným
ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka
odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
ze dne 14. srpna 2019, č. j. UDH-02531/2019, ze dne 6. října 2020, č. j. UDH-2309/2020,
a ze dne 30. června 2021, č. j. UDH-01851/2021, a na podnět ze dne 5. října 2021
č. j. UDH-02377/2021.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal navrhovatelkou označené příkazy
a podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. 4. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
výroční finanční zprávu s náležitostmi specifikovanými pod písm. a) až k) tohoto ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím
soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h téhož zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky
a konstatuje, že příkazy ze dne 14. srpna 2019, č. j. UDH-02531/2019, ze dne 6. října 2020,
č. j. UDH-2309/2020, a ze dne 30. června 2021, č. j. UDH-01851/2021, bylo politické hnutí
shledáno vinným ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických
stranách, neboť ve stanovené lhůtě nepředložilo výroční finanční zprávu za roky 2018 (příkaz
ze dne 14. srpna 2019), 2019 (příkaz ze dne 6. října 2020) a 2020 (příkaz ze dne 30. června 2021).
Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. října 2021,
č. j. UDH-02377/2021, vyplývá, že u politického hnutí nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění
povinnosti předložit výroční finanční zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení
správního trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politické hnutí skutečně
nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložilo příslušnému orgánu finanční zprávy za roky 2018, 2019 a 2020. Politické hnutí tím
nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách, přičemž
nesplnění této povinnosti dle §14 odst. 1 téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod,
pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
v níž politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávy nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
opodstatňuje takové porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona o politických stranách), nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem
institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní
rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde,
k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona
o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony
zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich
činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost
strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh
na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde
ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí,
považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost
uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší
správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany,
nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od
právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu