ECLI:CZ:NSS:2022:PST.34.2022:23
sp. zn. Pst 34/2022 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda
Beneše 4, Praha 1, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí
Hnutí O co jim jde?!, IČO: 71340017, sídlem Plzeňská 1428/105, 360 01 Karlovy Vary,
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Hnutí O co jim jde?! se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se n e p ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Hnutí O co jim jde?! (dále jen „politické hnutí“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh
odůvodnila tím, že politické hnutí opakovaně nesplnilo svou zákonnou povinnost předložit
výroční finanční zprávy, a to za roky 2019 a 2020, a to přesto, že ho Úřad pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinným ze spáchání
přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala
na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne
6. 10. 2020 č. j. UDH-02280/2020, a ze dne 1. 7. 2021, č. j. UDH-01870/2021, a na podnět
ze dne 5. 10. 2021 č. j. UDH-02377/2021.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal navrhovatelkou označené příkazy
a podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. 4. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
výroční finanční zprávu s náležitostmi specifikovanými pod písm. a) až k) tohoto ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím
soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h téhož zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že příkazy ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH-02280/2020, a ze dne 1. 7. 2021, č. j. UDH-01870/2021,
bylo politické hnutí shledáno vinným ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. e) zákona
o politických stranách, neboť ve stanovené lhůtě nepředložilo výroční finanční zprávu za rok
2019 (příkaz ze dne 6. 10. 2020) a za rok 2020 (příkaz ze dne 1. 7. 2021). Z podnětu Úřadu
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti
a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. 10. 2021, č. j. UDH-02377/2021,
vyplývá, že u politického hnutí nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit
výroční finanční zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politické hnutí skutečně
nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložilo příslušnému orgánu finanční zprávy za roky 2019 a 2020. Politické hnutí tím
nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách, přičemž
nesplnění této povinnosti dle §14 odst. 1 téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod,
pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, v níž
politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávy nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
opodstatňuje takové porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona o politických stranách), nemohou vyvíjet činnost, neboť
tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu.
[11] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14
odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit
pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
[12] Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí.
Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007
č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud
na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí,
nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovalo ve své činnosti v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu