ECLI:CZ:NSS:2022:PST.37.2022:29
sp. zn. Pst 37/2022 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš
Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka
řízení: politické hnutí LIDÉ PRO, IČO 09742719, sídlem Říčanská 2399/3, 101 00 Praha,
o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí LIDÉ PRO se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí LIDÉ PRO (dále jen „politické hnutí“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh
odůvodnila navrhovatelka tím, že politické hnutí neoznámilo ve smyslu §10 zákona o politických
stranách údaje uvedené §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona. Ministerstvo vnitra politické hnutí
na nesplnění této povinnosti upozornilo dopisem ze dne 16. června 2021 a poté opětovně
dopisem ze dne 21. července 2021. Obě zásilky se vrátily s tím, že adresát nemá v sídle
politického hnutí schránku.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Ministerstva vnitra návrh
na registraci politického hnutí, stanovy označené registrační doložkou a přípis Ministerstva vnitra
ze dne 16. června 2021, které navrhovatelka označila jako důkazy.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[6] Podle §4 písm. b) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány. Z §6
odst. 5 téhož zákona vyplývá, že orgány strany či hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců
od jejich vzniku. Zároveň strany a hnutí musí podle §10 zákona o politických stranách ve lhůtě
15 dnů ode dne rozhodnutí příslušného orgánu strany a hnutí písemně oznámit ministerstvu
údaje podle §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tj. jméno, příjmení, datum narození a adresu místa
pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením
způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí. Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany
a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5
a §17 až 19 zákona nebo se stanovami.
[7] Z listinných důkazů založených ve spisu vyplývá, že politické hnutí nesplnilo svou shora
popsanou povinnost, neboť ve stanovené lhůtě neustavilo svůj statutární orgán a neoznámilo
jeho údaje Ministerstvu vnitra, a to ani po opakované výzvě ministerstva. Nejvyšší správní soud
neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil
(§96 s. ř. s).
[8] Nejvyšší správní soud již ve své předchozí judikatuře potvrdil, že nesplnění povinnosti
stanovené v §6 odst. 5 zákona o politických stranách za použití §10 a §9 odst. 3 písm. b)
téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může rozhodnout o pozastavení
činnosti politické strany nebo hnutí (například rozsudky ze dne 13. února 2008,
č. j. Pst 43/2007-26, ze dne 3. ledna 2012, č. j. Pst 34/2011-26 a č. j. Pst 41/2011-19, ze dne
30. dubna 2013, č. j. Pst 19/2013-24 a ze dne 22. ledna 2015, č. j. Pst 3/2014-22
a č. j. Pst 17/2014-17). Na odůvodnění těchto rozhodnutí soud pro stručnost odkazuje.
[9] Jakkoliv se Nejvyšší správní soud brání přepjatému formalismu při rozhodování o tom,
zda politické strany a hnutí splnily své povinnosti vyplývající ze zákona o politických stranách,
nepochyboval o důvodnosti nyní podaného návrhu. Nedostatek ustavení orgánů politického
hnutí mu totiž brání, aby vyvíjelo jakoukoliv činnost. Činnost přípravného výboru byla přitom
omezena pouze na úkony vztahující se ke vzniku politického hnutí (§6 odst. 2 zákona
o politických stranách).
[10] V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle §14 odst. 3 zákona
o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy,
ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti
politického hnutí, nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností
pokračovalo v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického
hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně
či dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako poslední výzvu ze strany státu
k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění dané politické
strany či politického hnutí. Teprve v případě, že dotčená politická strana či politické hnutí na tuto
poslední výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok, tj. rozpuštění.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 17. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu